Nečekaná láska [HP FF]

27

S Leilou a Millie jsme mířily na hodinu kouzelných tvorů. Scházely jsme k Hagridově hájence po zasněžených Bradavických pozemcích.

Měly jsme výhled na nádherně zasněžené stromy tvořící zapovězený les. Momentálně však vůbec nepůsobil děsivě, naopak vysílal magickou energii.

Otevřely se dveře a z hájenky vyšel usměvavý profesor Hagrid.

,, Dnes jsem si pro vás připravil takovou maličkost." usmál se obr na studenty.,, Schválně kdo ví, jak vypadá blátoplaz?"

Nejistě se přihlásila jedna kudrnatá studentka Mrzimoru.,, Není to takový ten tvor co kousá do kotníků a vypadá jako kláda dřeva?"

,, Noo...taky by se tak dal popsat." přisvědčil Hagrid se šibalským úsměvem.,, Nejsou ale vůbec tak špatný, hlavně když jim podstrčíte nějakou tu mandragoru."

Zděšeně jsem se obrátila na své kamarádky. Z jejich pohledů jsem mohla usoudit, že se jim hlavou honí podobné myšlenky jako mně.

,, Potvora co kouše do kotníků?" zašeptala Leila podmračeně.,, Tak to už nemohlo být horší."

Blátoplazi byli nakonec horší než jsme mohly vůbec předpokládat. Ke konci hodiny nám všem musel Hagrid pomazat kotníky výtažkem z hrbouna.

Podle jeho slov ,, Nejspíš byli trošku vyděšení, chuďátka." jsem zprvu myslela, že mluví o nás. Nejednou se ozval křik když vytasili své ostré tesáky a ohnali se po jednom ze studentů.

,, Co to zase vymyslel?" stěžovala si Leila u oběda.,, To nám nemohl ukázat něco roztomilého? Nějakého vánočního elfa, nebo tak něco?"

,, Znáš Hagrida...má rád takové obludy. Nejspíš je teď hladí a krmí je mandragorama." snědla jsem další uzenku, pořádně mi vyhládlo po tak náročné práci.

,, Už jste to slyšeli?" ozvalo se kousek od nás. Parta nebelvírských páťáků se o něčem zapáleně bavila.,, McGonagallová chce prý večer ohlásit nějakou novinku. Nikdo pořádně neví o co jde, proslýchá se, že snad objednala kapelu Sudičky."

,, Sudičky? To je blbost." zatvářila se pochybovačně Leila.,, Nemyslím si, že by to byl zrovna hudební styl staré McGonagallky."

,, Pochybuju o tom, že se vůbec něco bude dít. Za chvíli přece odjíždíme. To nemůže stihnout." přidala se k ní Mill.

,, Nebylo by to, ale hezké překvapení?" uznale jsem pokrčila rameny.,, Třeba nás ředitelka ještě překvapí."

S plnými žaludky jsme zamířily do společenky, kde jsme se uvelebily v pohodlných křeslech.

,, Už aby začaly prázdniny. Ještě chvíli a praskne mi hlava z toho veškerého učení." postěžovala si Leila.

,, Musím ti dát za pravdu, že je toho vážně hodně." přikývla Mill a unaveně si protřela oči. Pohlédla směrem ke vchodu odkud právě kdosi přišel. Na tváři se jí utvořil potěšený úsměv.

Samozřejmě, kdo jiný než Noah by ji mohl takhle zaujmout?,, Ahoj lásko." pozdravil ji sladce, jedním ladným pohybem ji chytil za úzký pas a posadil se do křesla s ní v náruči. S úsměvem na rtech a neskrývanou radostí z jejich setkání jí vtiskl pusu na tvář.

Přistihla jsem se přitom, že jí vlastně tak trochu závidím. Musela jsem si přiznat, že bych taky něco podobného chtěla zažívat s někým koho miluju...Před pár týdny bych tomu jen stěží věřila, chyběly mi však ty romantické řečičky a nějaký ten fyzický kontakt.

,, Snad vás neruším?" zeptal se když od své přítelkyně konečně odtrhl oči.

,, Ale vůbec ne." ujistila jsem ho.,, Umíráme nudou."

,, Měli bysme něco vymyslet. Co budem dělat až do večera?" zajiskřilo kudrnaté čarodějce v očích.

,, Nejspíš tě zklamu, ale já bych se měla vrhnout na domácí úkoly." konstatovala jsem suše.,, Měla bych dodělat esej do přeměňování a pojednání o pokročilých protijedech." s povzdechem jsem vstala a zamířila do pokoje.

,, Však já si někoho najdu-" zaslechla jsem ještě Leilu, která za malý okamžik vyšla z místnosti.

Svalila jsem se na postel s úmyslem nachvíli si odpočinout. Jak jsem mohla vědět, že zaspím na několik hodin?

Pohlédla jsem do jeho nádherných očí, při tomto pohledu mi celým tělem projela zvláštní horkost.

,, Emo..." vydechl a přitáhl si mě k sobě. Naše obličeje byly vzdáleny jen pár centimetrů od sebe.

,, Tak už to udělej." toužebně jsem přivřela oči. Naklonil se ke mně a vášnivě mě políbil. Všechno po čem jsem tajně toužila se konečně naplnilo.

Byl to on, po kterém jsem toužila. Ten, kterého jsem kdysi nesnášela a teď bych mu slíbila cokoliv, jen aby už nikdy nepřestal. Ano...konečně jsem se líbala s Jamesem Potterem.

,, U svatého merlina!" vykřikla jsem a doširoka otevřela oči. Co to bylo za sen?

Za okny už byla tma, na obloze svítily hvězdy zářivěji než kdy jindy. Jakoby se tím snad snažily předat ztracenou energii všech bradavických studentů.

Pohlédla jsem na budík na nočním stolku. Ukazoval krátce po šesté hodině. Nazula jsem si boty a vydala se do Velké síně na večeři.

,, Dobrý večer šípková růženko." usmála se na mě Mill, když jsem přišla ke stolu.

,, Hlavně, že ses chtěla učit." propálila mě Leila všeříkajícím pohledem.

,, To jsem taky chtěla." oponovala jsem jí.,, Jak jsem mohla vědět, že usnu?"

Na tuto otázku mi už však nikdo neodpověděl. Přes velkou síň se ozvalo jakési cinkání skleničky. Všichni studenti otočili hlavu k profesorskému stolu, kde se ředitelka školy chystala promluvit.

,, Drazí studenti, prosím o pozornost!" vyzvala všechny ředitelka, v jednom okamžiku všechen šepot utichl a tak mohla pokračovat.,, Spolu s profesory jsme se rozhodli letošní Vánoce poněkud ozvláštnit. Den před odjezdem na vánoční svátky, se většina z vás zúčastní vánočního plesu."

Po tomto prohlášení se celou místností ozvalo nadšené šeptání. Výjimkou nebyla ani naše čtveřice.

Slova se ihned ujala Kate.,, Ples? No teda, profesoři se tentokrát vážně překonali. To nezní vůbec špatně."

,, Doufám, že tam bude nějaký alkohol." zablesklo Leile v krásných tmavých očích.

,, Tak to pochybuju." uchechtla se Mill nad kamarádčinou lehkovážností.,, Nejspíš to bude velmi formální akce, s trochou tance a spoustou elegance. Dobře znám takové kouzelnické večírky..." poznamenala.

,, Ale já neumím tančit." malinko jsem se zděsila.

,, Neboj, dám ti rychlou lekci." ujistila mě Kate pozorující Jacoba.

,, Ještě chvíli počkejte než se dáte do sáhodlouhých debat!" počkala McGonagallová než se opět rozhostí ticho.,, Tato akce platí pro studenty čtvrtého až sedmého ročníku. Každý bude mít svého tanečního partnera, tuto podmínku nikdo neporuší. Více informací najdete na nástěnkách ve svých společenských místnostech." ukončila svoji promluvu a přešla zpět k jídelnímu stolu.

,, Tak si to užijte..." poznamenala jsem a pustila se do večeře.

,, Jak to myslíš užijte?" zamračila se Leila.

,, Tak jak to říkám...mě nikdo na ples nepozve." osvětlila jsem jí podle mého naprosto jasnou situaci.

,, Co to povídáš?! Máš ty vůbec ponětí kolik kluků po tobě pokukuje! U merlinových kalhot Emo, vždyť jsi jedna z nejžádanějších holek na škole." vyvalila na mě oči Kate.

,, Vážně? Že za mnou ještě nikdo nepřišel." protočila jsem oči.

,, Já vím minimálně o jednom, který už teď přemýšlí jak jen tě pozve." usmála se Millie a patrně kývla hlavou k chlapci, sedícího kousek od nás.

Seděl tam James Potter se svými kamarády. Zaraženě propaloval stůl pohledem přičemž nad něčím, nebo spíš někým zamyšleně uvažoval.