Nečekaná láska [HP FF]

13

,, Voňavé jehličí." pronesla jsem tiše směrem ke kamenné zdi.

,, Co to je k sakru za heslo?!" zasmála se Kate.

,, Já ho nevymýšlela." pokrčila jsem rameny.

Zeď se odklopila a nám se naskytl pohled na obrovskou místnost. Největší prostor zabíral obrovský bazén skoro přes celou místnost. V rohu se nacházelo několik polštářků a křesílek s dřevěným stolečkem.

,, Páni." vydechly naráz.

,, Někdy si tady musíme jít zaplavat." povzdechla Kate.

,, To jo, je to monstrózní." dodala Leila, které se jiskřilo v očích.,, Nebo by se tady dala uspořádat nějaká párty." navrhla jakoby nic.

,, Ani náhodou. Toto je primusská koupelna. Žádné večírky ani nic podobného." odmítla jsem jistě lákavý plán od své kamarádky.,, Na druhou stranu nás tady nikdo nebude rušit takže si tady můžeme povídat hodiny." usmála jsem se a vydala se i společně s holkama k tolik lákavým křesílkům.

Jak už to tak bývá čas rychle utíká když se dobře bavíte. Jaké bylo tedy pro dívky překvapení, když se podívaly na své hodinky.

,, To už je půl šesté?" vyhrkla překvapeně Kate.

,, Asi by jsme měly jít." povzdechla jsem si malinko smutně.

,, Když já nikam nechci..." zabořila se Leila do křesílka, které si vyloženě zamilovala.

,, Ale notak, přece si se těšila na hostinu. Musíme jít, jinak to duchařské představení nestihneme." konstatovala Millie.

Vydaly jsme se tedy zpět na kolejní pokoj, který jsme už sedmým rokem obývaly. Oblékly jsme si nazpět bradavické uniformy, které byly pro takovou událost povinné.

S prázdnými žaludky jsme se tak vydaly do Velké síně, která byla změněna k nepoznání.

Všude byly Hagridovi obrovské dýně, ve kterých byly vyřezané všelijaké obličeje. Podél levitujících svíček létali netopýři snažíc se vystrašit nevinné prvňáčky. Kolem stěn byli místo brnění kostlivci předvádějící různé taneční kreace. Ani stoly nebyly stejné jako obvykle. Hromadilo se na nich několik cukrovích pavoučků, džusů s barvou lidské krve či želé bulvy čekajíc kdy se do nich někdo zakousne.

V celé místnosti hrála možná až trochu děsivá hudba, dodávající tomuto místu tu správnou atmosféru.

Posadily jsme se asi doprostřed nebelvírského stolu, aby jsme měly výhled na všechny strany. Kousek od nás se nacházela jistá skupinka chlapců, která nás s úsměvy pozorovala. Jeden z nich se zvedl a zamířil směrem k nám.

Černovláska, která jej koutkem oka pozorovala zbledla snad ještě víc než normálně. Raději se zadívala do svého zatím prázdného talíře.

,, Echm..." malinko si odkašlal.,, Millie, můžu s tebou na chvíli mluvit?"

Rozhlédla se kolem sebe jakoby snad hledala jinou Millie, když však žádnou nenašla malinko přikývla a zvedla se z lavice, na které seděla.

Poodešli o kousek dál tak aby je nemohl nikdo slyšet. Chlapec jí něco chvíli říkal a potom se na ni usmál. Millie jen přikývla, její tvářičky však ještě více zrůžověly. Oba se tedy vydali zpět na své místo.

,, Co ti řekl ten chlapec, který se ti rozhodně nelíbí a vůbec se pokaždé nečervenáš když ho vidíš." zeptala se ihned Kate, která začala získávat zpátky svou dobrou náladu.

,, Jen se přišel ujistit, že jsem v pořádku." sklonila svůj pohled do talíře jako před několika minutami, když se právě bavila s chlapcem.

,, Páni, nevěděla jsem, že je Every takový romantik." zakývala uznale Leila hlavou.

Millie se na ni jen malinko zaškaredila, nic jí však neřekla.

,, Musíte, ale uznat, že ta jejich čtverka přece jen docela ujde." ušklíbla se Kate, samozřejmě sledovala čtyři mladíky, kteří byli nejlepší přátelé stejně jako tyto dívky. Že ji ten smutek nějako opustil.

Nechápavě jsem se na ni otočila.,, Jak to myslíš ujde?"

Rozhodla se mi tedy osvětlit situaci. ,, Jen se na ně podívej. Jako první třeba Noah, je to vcelku kus. Navíc čte knížky a to je u kluků vždycky sexy. A ty jeho kudrlinky jsou tak roztomilé, vůbec se ti nedivím Mill, že na něj koukáš jak na svatý obrázek." zahlédla jen rudou černovlásku, měříc ji vražedným pohledem.,, Potom Oliver Brown, ten taky není k zahození. Možná nehraje famfrpál, ale svaly to on má. Když si k tomu přidáte ten jeho úsměv...no nedivím se, že má holku. Což je asi tak jeho jediná chyba." ušklíbla se a pokračovala dál.,, Jacob Thompson, ten je svým způsobem dost zajímavý. Ty jeho pihy a světle hnědé vlasy prostě jdou k sobě. Je tak roztomilý, ale zase na druhou stanu je poměrně vypracovaný. Sice ne jako Oliver, ale nevypadá špatně. Každý nemusí být nějaká korba, to ani není pohledné. Prý jsem se mu líbila v páťáku. Potom, ale začal chodit s tou Sarah. Teď je, ale pokud vím sám. Na trénincích má vždy poměrně dobré připomínky, to se mu musí nechat." zamyslela se, na malý okamžik jakoby se vrátila zpět do minulosti.,, No a samozřejmě James Potter. To je alespoň materiál. Viděli jste ho někdy bez trička? Vypadá fakt neodolatelně, když se na něj po famfrpálu podívate. Nechápu proč ještě s nikým nechodí, vlastně vím...líbíš se mu přece ty." ukázala na mě. Podívala jsem se na ni jako na blázna.

,, Kate, ty si se asi praštila do hlavy, ne?" kroutila jsem pobaveně hlavou. Radši jsem nekomentovala její předchozí monolog, o chlapcích kousek od nás.

,, Emo, ty to nevidíš? Nevšimla sis toho jak se k tobě chová?" kulila na mě Leila oči.

,, Jo, hodně se změnil. Je tak v pohodě, ale sám mi řekl, že se prostě jen nechce dál hádat. Navíc jsme primusové, takže by jsme spolu měli vycházet." pokrčila jsem rameny.

,, U merlina holka, tomu fakt věříš? Je z tebe úplně paf." zasmála se Kate mému zaskočenému výrazu.

,, Děláte z komára velblouda. Jsme jen kamarádi. Ani si nejsme tak blízcí." sdělila jsem jí.

,, Co není může být." zašklebila se na mě Leila.

,, Vážně, hledáte v tom něco co není. Věřte mi, nic ke mně necítí. Proč by mi jinak dělal ty celé roky takové naschvály..?" povytáhla jsem obočí.

,, Jak, ale vysvětlíš to slintání, když se na tebe dívá?" zasmála se Kate a ostatní dvě dívky s ní. Protočila jsem očima a radši svou pozornost věnovala ředitelce McGonagallové, která se chystala na uvítací proslov.

Stále mi však jejich slova vrtala hlavou. Bylo pro mě jen stěží uvěřit, že by o mě mohl mít James Potter zájem. Nachvíli mi nejspíš vypl mozek, jelikož jsem vůbec nic nevnímala.

Probral mě až chladný závan, který mě ovál. Kolem mě právě prolétl jeden z bradavických duchů, kteří svým vystoupením zahájili dnešní večer. Předvedli groteskní scénku, při které se snažili o různé náročné tance. Jejich představení bylo oceněno skutečně bouřlivým potleskem.

Poté už nám nebránilo nic v tom, aby jsme mohli začít hodovat. Pořádně jsme se nadlábly všemožnými pochůtkami, které připravili bradavičtí skřítci. Do ložnice jsme se dostali až v pozdní hodiny tohoto dne. Svalily jsme se vyčerpaně do postelí a za pár minut usnuly.