Nesmíš to vzdát

4. díl

,,Máma ale koukala, proč chci vázu," smál se James, když i se Sarou vstoupili do tělocvičny.

,,A ještě se ptala, kde jsem vzala tu květinu. Máma ti zakázala trhat květiny v zahradě?" zeptala se Sara.

,,Já vlastně ani nevím," řekl James. ,,Máma má většinu květin na okrasu."

,,Aha," řekla Sara chápavě. ,,Ale nevypadala, že se zlobí."

,,To víš, svého jediného syna bude vždycky omlouvat," řekl James s úšklebkem.

,,Aha," nadzvedla Sara obočí, ,,a pak, že nejsi rozmazlený," zasmála se.

,,Jsem," řekl James a usmál se, ,,jsem ten nejrozmazlenější a nejprotivnější kluk na světě."

,,Ahoj všichni!" zvolala Sara ode dveří, když se vrátila.

Z pokoje vyšel Alex: ,,Ahoj," řekl. ,,Tys měla rande?" zeptal se překvapeně a hleděl na květinu, kterou jeho sestra svírala v rukou. ,,Já myslel, že jsi v práci."

,,Byla jsem v práci," odpověděla Sara a mířila do kuchyně, aby mohla dát květinu do vázy. Alex šel za ní. ,,A dostala jsem květinu od Jamese. Je to poděkování za to, co pro něho dělám. Teda aspoň tak to řekl," dodala. Vzala ze skříňky vázu, natočila do ní vodu a pak tam dala květinu.

,,Saro, můžu se tě na něco zeptat?" začal Alex a opřel se o kuchyňskou linku.

,,Jasně," řekla Sara.

,,Ty se staráš o nějakého chlapa, který měl nehodu, ochrnul, ale podstoupil operaci, takže možná bude zase chodit a ty mu v tom pomáháš. A shodou okolností ten chlap je jedináček, pochází z bohaté rodiny, bydlí ve vile a úplně náhodou se jmenuje James. Sarito, já nejsem blbej, aby mi nedošlo, proč před náma tajíš jeho příjmení. Je to James McDowell, že?" podíval se na ni. Sara zalapala po dechu.

,,Jo," odpověděla po chvíli.

Alex se pousmál: ,,Je mi jasný, proč jsi nám to nechtěla říct. To by bylo řečí, hlavně od táty," zakoulel očima.

,,Navíc jste se neptali," poznamenala.

,,Neboj, nikomu to neřeknu," řekl Alex.

Sara se pousmála: ,,Není to tajemství. Klidně to dneska u večeře všem řeknu," řekla.

,,Hele Saro," začal Alex, ,,a je přesně takový, jaký se říká, že je?" zeptal se.

,,A jaký se říká, že je?" zeptala se Sara.

,,No....," zapřemýšlel, ,,nafoukaný, rozmazlený, ne příliš milý. Prostě se říká, že si o sobě myslí, že je bůhví jaká hvězda."

,,Tak teď asi mluvíš o někom jiném," řekla Sara. ,,Možná takový byl před tou nehodou, to já nevím. A možná je takový pořád, ale ke mně se chová mile a pozorně. A je to poctivý pacient. Řekl mi, že jednou chce být mistrem světa a nezastaví ho ani to, že je teď na vozíku. Chce z něj vstát."

,,To je dobře," pokýval hlavou Alex. ,,Hlavní je, že má stále motivaci jít dál."

,,Svěřil se mi, že když mu lékaři v nemocnici oznámili jeho diagnózu, tak už nechtěl žít. Ale postupem času pochopil, že to nikam nevede," řekla Sara.

,,A tu květinu ti dal opravdu jenom z vděku?" zeptal se Alex. Sara pohlédla na květinu.

,,Řekl mi to," odpověděla.

,,Víš, co se ještě říká," začal Alex.

,,Jo," přikývla, ,,že je to velký sukničkář. Ale nemusíš mi dávat rady. Jsem dospělá, postarám se o sebe sama."