Nesmíš to vzdát

22. díl

 ,,Nazdar brácho," řekl Alex nahlas, když otevřel dveře do Diegova nemocničního pokoje. Za ním se hrnuli Sara, Elena a Carlos. Diego se na ně podíval.
,,Ahoj," řekl.
,,Diego, chlapče, jak se máš?" ptala se Elena opatrovatelsky a ihned si sedla k němu na postel.

,,Dobře mami," pousmál se. ,,Rozhodně líp než včera," dodal.

,,Tak to rádi slyšíme," řekl Carlos a také se pousmál.

,,A teď povídejte," vyzval je Diego. ,,Jsem zvědavý," uculil se.
,,Když jsem vešla do domu, rozplakala jsem se," začla Sara. ,,Bylo to pro mě hodně emotivní."
,,Dovedu si představit," polkl Diego.
,,Ale večeře a všechno ostatní bylo úplně super," řekla Sara a usmála se.

,,Paní Rose je skvělá kuchařka," dodal Alex.

,,Musím souhlasit," řekla Elena.

,,Byli jsme u nich na zahradě a byl to vážně povedený večer," přidal se i Carlos.
,,Mají krásnou zahradu," poznamenal Diego a vzpomněl si, jak tam tenkrát ztropil Saře strašnou scénu. Pohlédl na ni. ,,Sarito, promiň mi to," polkl. ,,Tenkrát u nich na zahradě jsem se choval jako největší idiot."

,,Já už ti přece všechno odpustila," pousmála se.
,,Musím pak mluvit s McDowellovýma, abych se jim za to omluvil," řekl Diego. ,,Ani k nim jsem se nechoval příliš mile."
,,Myslím si, že oni na to už zapomněli," řekla Sara.

,,Vážně?" zeptal se Diego nevěřícně.

,,Vážně," potvrdila. ,,Jsou rádi, že ty jsi v pořádku. A to je hlavní." Diego se jenom pousmál.
,,Hele, brácho, včera jsme řešili nějaký smlouvy ohledně závodění," začal Alex nové téma. ,,Prý jsi navrhl Jamesovi, že mu budeš dělat hlavního mechanika, jo?" uculil se.

,,Jo," uculil se i Diego. ,,Co je na tom?" zeptal se.
,,Nic," uculil se opět Alex. ,,Je to super."

,,Ach můj bože," povzdychla si Elena. ,,Zase budeme všichni pohromadě a šťastni."
,,To budeme," přitakala Sara.

,,Gabriel to ze shora určitě všechno vidí a taky je šťastný," dodala Elena dojatě.

,,Určitě to vidí," řekl Diego a samotného ho překvapilo, že také cítí dojetí. ,,On nad námi určitě bděl, aby se nám nic zlého nestalo."

Byl večer. Susan přišla z práce domů. Nachystala večeři. Slavnostně nazdobila stůl. Chtěla svého muže překvapit. Seděla u stolu a čekala. Josh však nepřicházel domů. Susan však vytrvale čekala. Po téměř hodině čekání se konečně dočkala. Uslyšela rachot u vchodových dveří.

,,Konečně je tu," povzdychla si pro sebe. ,,Ahoj Joshi," řekla hlasitě. Josh vešel do kuchyně.
,,Ahoj," řekl a sotva se držel na nohou. Susan okamžitě zmizel úsměv ze rtů.
,,Joshi," vzdychla a zvedla se ze židle. ,,Ty jsi opilý."
,,No a co?!" křikl. ,,Nemůžu si zajít se svým šéfem do restaurace?!"
,,Se svým šéfem?" zeptala se Susan překvapeně. ,,Tvůj šéf je asi pěkný alkoholik, když tě tak opíjí," dodala naštvaně.

,,Hele, neurážej mýho šéfa," řekl opilým hlasem. ,,Je to skvělej chlap." Pak pohlédl na stůl. ,,Večeřet nebudu," řekl a dotrmácel se do ložnice. Susan se opět posadila na židli. Chtělo se jí plakat. Ona se snaží urovnat jejich vztah, zatímco on se chová takhle? Byla zoufalá.

James a Sara leželi v Jamesově posteli vedle sebe.
,,Konečně tě mám u sebe," pousmál se James a přitiskl si ji k sobě. ,,Nehnu se od tebe ani na krok."