Nesmíš to vzdát

36. díl

,,Diego," plakala stále Rebecca. ,,Lásko moje," hladila ho po vlasech.

Domů v tu chvíli dorazili Elena a Carlos. Vyděsili se, když uviděli otevřené dveře od bytu.

,,Diego? Jsi doma?" zeptal se Carlos. Vešel do obývacího pokoje. Vytřeštil oči.

,,Proboha!" vykřikl. Uplakaná Rebecca na něj pohlédla.

,,On ho zastřelil. Simon ho zastřelil," řekla roztřeseným hlasem.

,,Diego!" vykřikla Elena, když také vešla do místnosti. Rozplakala se. Carlos se snažil být klidný. Klekl si ke svému synovi.

,,Volala jste doktora?" zeptal se.
,,Ne," zakroutila hlavou. Potom začala panikařit. ,,Bože, jak jsem to nemohla udělat! Rychle! Musíme ho zachránit!" Carlos zkusil Diegovi tep na krku.
,,Rychle!" křikl. ,,Cítím tep! Musíme zavolat sanitku!"

Rose, Henry, James a Sara seděli v obývacím pokoji, když Saře začal zvonit mobilní telefon.

,,Táta," řekla, když pohlédla na displej a hovor vzala. ,,Ano, tati?" ozvala se.
,,Sarito, zlatíčko," řekl Carlos zlomeným hlasem. ,,Musíš přijet do nemocnice."

,,Do nemocnice?" vylekala se. ,,Co se stalo?"

Jakmile Rose, Henry a James uslyšeli slovo nemocnice, zpozorněli.
,,Simon Adams, otec Rebeccy, postřelil Diega," řekl Carlos.
Ta věta zněla Saře v uších jako ozvěna. Nebyla schopna slova. Po chvilce vykoktala. ,,Kam?"
,,Do břicha," vzdychl si Carlos. ,,Zhruba tam, jako Chambers. Zrovna ho operují," polkl.
,,A bude v pořádku?" zeptala se Sara.
,,Nevím," řekl Carlos. ,,Pravděpodobně je to velmi vážné."

,,To ne," řekla Sara a hlas se jí zachvěl. ,,Přijedu," řekla a zavěsila. V té chvíli se rozplakala. James, sedící vedle ní, na ni překvapeně zíral.

,,Co se stalo?" zeptal se.
,,Musím rychle do nemocnice," řekla přes slzy. ,,Simon Adams postřelil Diega."

,,Cože?" zeptal se Henry.

,,Můj bože," povzdychla si Rose a pokřižovala se.
,,Proč?" pohlédla Sara na Jamese. ,,Proč? Už podruhé," plakala.

,,Jedeme s tebou," řekl Henry.

,,Je to moje vina," plakala Rebecca na nemocniční chodbě.

,,Není to ničí vina," snažil se ji uklidnit Carlos.

,,Je, pane Lopézi," řekla. ,,Měla jsem si vaši adresu lépe schovat. Simon určitě našel ten papírek s adresou," utírala si slzy.

,,Simon?" nechápal Carlos. ,,Vy svého otce oslovujete jménem?"
,,Není to můj otec," řekla Rebecca. ,,Nemám rodiče. Simon je doopravdy můj strýc. Ale když táta umřel, tak se oženil s mou mámou a adoptoval mě," vysvětlila přes slzy. Carlos a Elena si krátce vyměnili pohled.

,,Měla jsem utéct. Diego mi radil dobře," plakala stále Rebecca. ,,Simon je nebezpečný. Bil mě, pokusil se mě znásilnit, ale já ho stále omlouvala. Navíc mě chorobně miluje, přiznal se mi. Chce mě jenom pro sebe."

,,Měla byste ho udat," řekl Carlos.

,,Já vím," plakala. ,,Ale já to nedokážu. Je to moje jediná rodina. Nikoho jiného už nemám."
,,A kde vlastně je?" zeptala se Elena se slzami v očích. V tu chvíli přestala plakat i Rebecca. Pohlédla na ni.