Nesmíš to vzdát

20. díl

  Bylo ráno. James se probudil. Celou noc strávil u Sary v pokoji. Spal v křesle. Protáhl se, ale cítil se rozlámaně. Pohlédl na Saru. Nespala. Upřeně na něj hleděla. Když se na ni James podíval, usmála se.
,,Dobré ráno," řekla.
,,Dobré ráno," pousmál se James.
,,Vyspal jsi se v tom křesle?" zeptala se s obavami.
,,Jo," hlesl. ,,Docela jo," dodal po chvíli. Sara se jenom pousmála.

,,Strašně se těším domů," řekla pak.
,,Domů?" nadzvedl obočí. ,,To znamená kde?" dobíral si ji.
,,Přece u tebe v pokoji," mrkla na něj šibalsky. Pak zvážněla: ,,Chci zůstat bydlet u vás. Dám si tam postupně všechny svoje věci. Chci být s tebou." James mlčel, jenom na ni hleděl.

,,Miluju tě," řekl po chvíli.

Henry a Rose seděli u snídaně.

,,Jedu do nemocnice," řekl Henry a zvedal se od stolu. Rose na něj tázavě pohlédla. ,,Vyzvednout Jamese," dodal.
,,Aha," přitakala Rose. ,,Tak v tom případě bych jela s tebou. Chci vědět, co je nového."

,,V pořádku," přikývl Henry. ,,Tak se připrav. Za deset minut odjíždíme."

Henry a Rose McDowellovi dorazili do nemocnice.
,,Ahoj," přivítali se s Jamesem, který seděl na chodbě.
,,Sara?" pohlédl na něj otec tázavě.

,,Je u ní doktor," vysvětlil James. Henry i Rose chápavě přikývli.
,,O Diegovi nic nevím. Musíme počkat, co nám řeknou jeho rodiče," řekl James.
,,Oni tu zůstali celou noc?" zeptala se Rose s podivem.

,,Ne," zakroutil James hlavou. ,,Večer, když se ujistili, že je v pořádku, tak odjeli domů," odpověděl. ,,Taky jsem ho chtěl navštívit a podívat se, jak mu je. Ale nejsem jeho příbuzný, takže si nejsem jistý, jestli by mě k němu pustili," svraštil čelo.

,,Proč by ne?" nechápala Rose.

,,Chvíli byl ve vážném stavu," vysvětlil James. ,,Nemůžou k němu pouštět jen tak někoho."
,,Tak se zeptej doktorů," navrhl Henry. ,,A uvidíš."

A opravdu. James se zeptal doktora, jestli může na okamžik navštívit Diega Lopéze. A doktor překvapivě svolil. James opatrně vešel do jeho pokoje. Diego otočil hlavou směrem k němu.
,,Dobrý den," pozdravil James. Nevěděl, jak se má k němu chovat, jak s ním má mluvit.
,,Dobrý," zamrmlal Diego a upřeně na Jamese hleděl. ,,Divím se, že, po tom všem, jste se tady objevil." James přišel blíž k Diegově posteli. Sedl si na židli, která byla postavená vedle postele, berle položil na zem.
,,Chci vědět, jak se vám daří," řekl James. ,,Jste bratr mojí přítelkyně. Záleží jí na vás."

,,Omlouvám se," řekl Diego a stále na Jamese hleděl. ,,Moc se omlouvám. Chtěl jsem vám dvěma překazit štěstí," polkl.
,,Nezlobím se na vás," řekl James. ,,Sara o vás vždy mluvila jako o dobrém člověku. Nemůžu se na vás zlobit. Navíc jste ji včera vlastně zachránil. Měl bych vám poděkovat." Diego nestačil zírat.

,,Prosím?" nechápal.
,,Bůh ví, co by jí Chambers udělal, kdybyste tam nebyl. Zachránil jste ženu mého života," řekl James. Pak se na Diega zkoumavě zadíval. ,,Chtěl bych, abychom spolu dobře vycházeli," řekl James.

,,To bych si přál i já," přikývl Diego a zhluboka se nadechl a vydechl. ,,Pokusíme se na to zapomenout?" James souhlasně kývl.

,,Mohli bychom být přáteli," navrhl James po chvíli.

,,Alex mi o vás vyprávěl," řekl Diego. ,,Jak se ukázkově staráte o Saru, o všem, čím jste si po nehodě prošel. Je mi líto, že váš navigátor to vzdal a už nechce pokračovat. Ale myslím si, že lepšího nového navigátora, než je náš Alex, nenajdete."