12. díl

4K 125 3
                                    

Susan Baileyová stála u vchodových dveří do bytu, kde s manželem Joshem bydlela. Jakmile uslyšela z venku kroky, otevřela.

,,Ahoj," řekl James.

,,Ahoj," řekla Susan. ,,Řeknu Joshovi, že máme návštěvu."

,,Susan," zastavil ji slovem. Susan se na něj otočila.
,,Necháš nás o samotě, že jo?" zeptal se James.

,,Jasně," přikývla a šla do ložnice.

,,Joshi, máš návštěvu," oznámila mu suše.

,,Nikoho nechci vidět," zamumlal Josh sedící před obrazovkou počítače. Susan na to nic neřekla, vyšla z pokoje ven.

,,Tak běž," řekla Jamesovi a povzbudivě na něj mrkla.

,,Ahoj Joshi," pozdravil ho James mezi dveřma. Josh ztuhl. Poznal jeho hlas. Na chvilku nastalo ticho. Josh ho však protnul.
,,Běž pryč," řekl klidným hlasem.

,,Ne, musíme si spolu promluvit," řekl James přesvědčeně. Josh se na židli otočil. Uviděl stát před sebou Jamese o berlích.

,,Proč jsi přišel?" zeptal se Josh hrubě.

,,Když nemůže jít Mohamed k hoře, tak musí hora k Mohamedovi," řekl James. ,,Nezvedáš mi telefony, tak jsem se rozhodl přijít k vám."

,,Nemusel jsi ztrácet čas," řekl Josh.
,,Jak se ti daří?" zeptal se James.
,,Jde to," odpověděl Josh bez zájmu.

,,Co noha?" zeptal se James se zájmem.

,,Už je to lepší," odpověděl Josh. Pak se na Jamese podíval: ,,Fajn. Zdvořilostní fráze jsme si vyměnili. Tak co chceš?"
,,Plánuju návrat. Ne hned, ještě nejsem v pohodě, je přede mnou dlouhá cesta. Ale zařizovat se to musí dlouho dopředu. Domluvil jsem se s tátou, že budeme pokračovat v našem týmu. Všechno bude tak, jako předtím. Jenže potřebuju navigátora. Pojedeš zase se mnou, že?" podíval se na Joshe. Josh sklopil hlavu. James zklamaně polkl. Joshovo gesto pochopil.
,,Joshi, kolik jsme toho spolu prožili? Přece to po jedné nehodě nezabalíme. Začneme od začátku," řekl James.

Josh na něj pohlédl: ,,Jenže já už nechci."

,,Cože?" zeptal se James.

,,Už nechci závodit. Najdu si normální práci," řekl Josh.
,,A myslíš si, že budeš šťastný? Vždyť závodění je tvůj život," nechápal James.

,,Já už do auta nesednu," zopakoval Josh.
,,Proč?" zeptal se James. ,,Přece tě ta nehoda nemohla tolik poznamenat. Zas bude dobře."

,,Sakra, Jamesi, vypadni!" křikl po něm Josh. Jamese to překvapilo. ,,Ty to nechápeš! Já už nikdy nesednu do závodního auta a už vůbec ne s tebou!" křikl Josh.

,,Joshi, my jsme přece přátelé, důvěřujeme si," řekl stále překvapený James.

,,Ne, Jamesi, naše přátelství se už skončilo. Já ti nevěřím. Už jednou jsi nás málem zabil, nechci to zažít znova," řekl Josh ostře.
,,Proboha, Joshi," řekl jenom James.

,,Čí to byla vina?" otázal se Josh. ,,Tvoje! Jedině tvoje! Protože kdo řídil? Ty!" křičel.
,,Ale podíl na tom neseme svým způsobem oba!" oplatil mu křikem James. ,,Oba jsme v té chvíli seděli v autě!"
,,Jenže to byla tvoje jezdecká chyba!" křikl znova Josh. ,,Pro mě už neexistuješ," dodal klidným, avšak ostrým hlasem.

,,Takže navigátora mi dělat nebudeš," řekl James.

,,Ne," odpověděl Josh rázně. ,,Už nikdy tě nechci vidět," dodal ještě.

Nesmíš to vzdátKde žijí příběhy. Začni objevovat