Hokejové prázdniny ✔️

První dopoledne

Ráno. Přímo utrpení. V noci jsem se pomalu nevyspala, protože jsem měla zvláštní matraci a jelikož jsem byla zvyklá na úplně jinou, bolely mě záda a měla jsem naspané tak 3 hodiny maximálně. Pomalu jsem nevěděla kolik je ale tipla bych si něco okolo 7. Jak jsem se koukla na mobil, viděla jsem 6:55. Za 10 minut je snídaně, to akorát stíhám. Jakmile jsem však přišla k zrcadlu sama sebe jsem se lekla. Kruhy pod očima jak kružítkem udělaný a vlasy všude, jen ne tam kde mají být.

Za patnáct minut bylo hotovo. Výjimečně jsem si dala pudr a trochu korektoru. Doufám že se další noc víc vyspím. Přišla jsem a akorát si nakládali na talíře kluci z naší party. došla jsem tam a ťukla Dandovi do ramene pěstí. Předstíral bolest, otočil se a rozzářila se mu rty. Nastavil ruce do pozice obejmutí a kývl hlavou na bok. Já mu skočila do náruče a bylo to fakt fajn objetí.

Po jeho skončení mi dal pěstí do ramene on a v tu chvíli se ozvalo od Jirky a Hamary: "My chceme takyyy" A rozevírali ruce k obejmutí. Já jsem je popořadě letmo obejmula a šla si rychle naložit, protože jsem měla hlad. Poprosila jsem tátu, jestli si za nimi můžu sednout a on to dovolil. Hned jak jsem si položila talíř mezi Kulicha a Svozku,se na mě Suchy co seděl přímo naproti usmál. Kluci poskočili leknutím a když jsem mezi ně vtlačila židličku a sedla si, vykouzlila jsem úsměv na rtech i zbývajícím.

Byla sranda a trvalo nám to fakt dlouho. Popravdě jsme víc mluvili než jedli, ale že by mi to vadilo se říct nedá. Ovšem když už jsme jedli tak půl hodiny a všichni byli pryč, došel za námi Rulík (můj táta) a už nám řekl že máme jít do pokojů.

Kluci byli na stejném patře jako já a asi po pěti minutách co jsem si lehla do postele už někdo ťukal. Byli to oni všichni, měli každý v ruce pytlík bonbonů až na Suchyho, který měl dva a vynořil se zpoza nich chybějící Hamara s větou: "Našli jsme VR-ko a bez tebe by to nebyla sranda tak pokud mě pustíš a kluky třeba taky, tak bysme to se zásobami jídla mohli zprovoznit" Uhla jsem ze dveří a během asi 5-ti vteřin se kolem mě protáhlo všech osm kluků.

Ještě jsem pořád zmatená stála chvíli u otevřených dveří a když jsem vešla pořádně do pokoje, všech osm kluků už sedělo různě po místnosti a Hamara se Suchym nastavovali VR-ko s televizí, abysme viděli to co člověk co to má. "Mám nápad" řekl Suchy když to zapojili. Všichni se na něj otočili a čekali co z něj vypadne. "Co kdybych zašel pro lapačku, betony, vyrážečku a hokejku a zahráli bysme si goalie simolator?" Začali jsme se smát a u toho kývali hlavami na souhlas. Suchy mezi námi sedícími na zemi proskákal a než odešel, zastavil se a řekl: "Sám to neunesu, jdeš se mnou?" koukl na mě a nejlepší bylo, že ostatní se nějak bavili a tak bylo poznat že to bylo na mě. Já se zvedla, prošla pod jeho rukou natáhlou na otevřených dveřích a šli jsme.

I když mi to ze začátku nepřipadlo, šli jsme pomalu ale nevadilo mi to. Jeho pokoj nebyl daleko a my si oba chtěli užít chvíli toho, když kolem nás nemáme nikoho, kdo by nás rušil.

"Jak se ti tu líbí?" Prolomil ticho Tom. "Jsem spokojená. Nejhorší však je, jak rychle to utíká.." Odpověděla jsem a konverzace pokračovala Tomem: "Bude ti to chybět?" "Bude. Ani já sama nevěřím tomu, že by mi chyběl hokej, ale je to tak." "No jo no hokej dělá divy." Oba jsme se trochu zasmáli a už jsme byli před jeho pokojem.

Gentlemansky otevřel dveře a já jako princezna prošla. "Wow" omylem jsem řekla nahlas, když jsem viděla jak vypadá pokoj brankářů. Všude plakáty z týmů, sem tam vybavení, medaile,... I když to nezní jako bůhví jaká podívaná, spolu to dělalo nádheru. "To ještě nic není" řekl Tom který měl hlavu skoro u mého ucha. Cítila jsem jeho teplý dech na zádech a bála jsem se že když se otočím, naše rty se spojí v jedno a já přece nevím, jestli on to chce. A chci to vůbec já? Ta myšlenka mnou projela jak bod nožem do zad.

Tuhle moji chvilku zamyšlení přerušil Suchoš, který kolem mě prošel a jemně se mi rukou dotkl pasu, abych o kousek ustoupila a on se mohl protáhnout. Ty jeho jemné dotyky...

Otevřel skříň vytáhl jednu z asi sedmi hokejek a podal mi ji. Z vrchní poličky vzal vyrážečku s lapačkou a položil je na postel. Masku vynechal. Jako poslední otevřel druhé dveře skříně a vytáhl pár betonů. Jelikož už to bylo moc, vzala jsem aspoň vyrážečku a on si nějak šikovně zahákl betony na jednu ruku, a do druhé vzal lapačku.

Když už jsme šli zpět, trochu jsme si pohnuli a během 10-ti vteřin byli zpět s klukama.

"Kdo půjde první?" Došli jsme s Tomem. Kluci se po sobě podívali a skončili u Svozky. "Já?" řekl. "Neee, ten za tebou" Odpověděl Hamara. Svozka seděl zády ke zdi.. Standovi poklesl úsměv a s ironickým "ha, ha" se zvedal a nandával vybavení.

Postupně jsme se vystřídali všichni, jedli u toho bonbony, smáli se, vtipkovali a dělali blbosti. Pak už jsme museli dát brýle nabít a hráli nikdy jsem.

Nakonec jsme po asi hodině šli společně na oběd a seděli zase spolu.