Hokejové prázdniny ✔️

Parta

Omluvila jsem se že potřebuju na záchod. Když jsem se po asi 2 minutách vrátila, Tom tam už nebyl. Nepřišlo mi to zvláštní a tak jsem to neřešila. Ne že by mi to bylo jedno, ale chápala jsem to. Asi za půl hodiny bylo 14:00. Podle plánu jsme měli jít běhat a pak všichni společně do fitka.

Trenéři mi řekli, že pokud nechci, nemusím jít. Ale jelikož mě cvičení baví, tak proč ne. A navíc, pohled na kluky si nesmím nechat ujít. Vzala jsem si oversized triko a legíny. Jelikož bylo 20 stupňů, mikinu jsem nechala mikinou a šla před ho tel.

Když jsem přišla, bylo tam asi 20 kluků a čekalo se na Přerov, Krále a Čecha. Jakmile pro ně měl někdo jít, rozrazily se dveře a pětice kluků jimi prošla. V tu chvíli se vyrazilo a já si toho nevšimla. Koukala jsem na Tom a mezitím už byla půlka kluků pryč. On na mě taky koukal a já přestala vnímat okolní svět. Soustředila jsem se jen na jeho krásné modré oči. Z tohoto transu, mě probudilo, že do mě někdo vrazil a sprintoval ode mě černovlasý kluk. Naštvaně jsem se za ním rozběhla a po dostižení jsem zjistila že je to-. Kdo?

"Můžeš mi sakra vysvětlit co to mělo bejt?!" Vyjela jsem po něm víc nahlas než jsem plánovala a ostatní v tu chvíli ztichli. Otočila jsem se směrem odkud přicházelo to odporné ticho, a v tu chvíli se všichni začali bavit. Ten pan někdo se na mě otočil a usmál. "Nic." Řekl to výrazně potišeji, narozdíl ode mě a já se na něj tázavě podívala. "A jak se vl-" "David. Špaček." Jak já nenávidím skákání do řeči. Moje reakce ho asi překvapila, protože jsem se otočila a poklusem doběhla k Přerovákům a spol. Kromě Dandy a Čecha tam dva přibyli. Než jsem se však stačila zeptat, Suchoš vyběhl kousek dopředu, otočil se a běžel pozadu. U toho mluvil: "Takže tohle je Jirka Kulich," vyběhl celkem hezkej kluk. "A tohle Tom Hamara" Nečekala jsem že budou v týmu tak hezcí kluci. Jo už jsem je sice viděla ale měla jsem plnou hlavu svých starostí a ne ještě koukat po klucích.

Běželi jsme teda v této skupině a byla s nima sranda. Danda a Suchoš se mnou mluvili nejvíc ale Tom Hamara taky. Celkově jsme se bavili všichni a krom Suchoša s Králem, se ke mně chovali všichni stejně. Byli na mě milí a bavili jsme se prostě všichni. Běhěm běhu, jsme párkrát jenom zmlkli aby se nám srovnal tep, a po pár minutách zase pokračovali kde jsme skončili.

Poznali jsme se a vytvořili partu, která asi bude fungovat.

Doběhli jsme k fitku a táta mi nechal slovo. Rozcvičku a celou návštěvu budovy vedle hotelu jsem měla na starosti já. Během rozcvičky jsem koukala po strojích a měla vymyšlené všechny cviky. Pak jsem jim je asi 10 minut ukazovala a v tu chvíli mi bylo jedno že na mě čumí kolem 20-ti kluků. Pokud jsem potřebovala asistenci u cviků po dvou, vybrala jsem si vždycky náhodně.

Představili jsme se ať víme s kým máme tu čest a já mu během minuty vysvětlila jak cvik bude probíhat. Potom jsme to ukázali všem ostatním.

Poznala jsem se tak s Šalém, Šapovalivem a Šatným

Jakmile jsem to doukazovala, nechala jsem stroje jim, a z lavičky před obrovským zrcadlem je pozorovala. Nejčastěji mi bloudily oči k Tomovi. Já si nemohla pomoct. Ten kluk mě prostě přitahuje a nevím, jestli to v Halifaxu dám a neporuším svoji zásadu "Nemít vztah s hokejkama"

Chtěla bych se vám omluvit, že nevycházely kapitoly. Neměla jsem nápady a potřebovala jsem si nechat projít hlavou co bude dál a tak. Teď už doufám bude všechno vycházet pravidelně.