Žárlivost

419 10 1
                                    

Hodně jsme si povídali a nakonec jsme se koukli kolem půlnoci na horor. Bála jsem se a Danda nebyl taky úplně statečný, takže jsme i přes horko leželi po hlavu zakrytí. Byli jsme na sebe úplně namáčknutí. Oba jsme se báli tak stejně a aspoň já to brala jako srandu. Zrovna když jsem se začala smát a Danda se přidal, byla v televizi lekačka a tak jsme oba dva vyjekli strachem. Ale pak jsme se zase začali smát.

Asi jsme dělali moc velký nepořádek, protože se z patra nad námi ozvalo dupání které následovalo: "Hey. Shut up we want to sleep!!" S Dandou jsme se na sebe podívali a zase se rozesmáli, tentokrát potišeji.

Film skončil ve dvě hodiny ráno a s Dandou jsme se obejmuli na rozloučenou a po pěti minutách jsem usnula a Danda na tom byl hádám podobně.

Naštěstí byl dnes den volna, protože jsem po nocování do dvou ráno byla totálně vyždímaná. Přišla jsem na snídani a hned za mnou přišel Dan. "Ty vypadáš strašně" začal se smát a dostal menší záchvat smíchu. "Ty na tom nejsi o nic moc líp" "Hele vsadím se že já vypadám jako kdybych byl vzhůru jen do 12." Řekl s vážným výrazem ale dlouho mu nevydržel a spolu jsme se začali smát. Jako furt.

Přišli za námi kluci a dívali se na nás určitě jak na dva dementy. Přiznám se že jsem si jejich výrazů přes slzící oči smíchem nevšimla.

Smích nám vadl a já si všimla že je kolem nás naše parta a přes ramena jim nakukoval Kosák, Brába a Jiříček. Co jsem tak zaslechla, během naší slabé chvilky se pár kluků uchechtlo a ti tři se ptali co nám je.

Hned co jsme došli ke stolu, všichni se nás ptali co nám bylo, ale radši bylo lepší nad tím mávnout rukou. Tom mě ale zabíjel pohledem a Dana taky. Zničeho nic kopl pod stolem do mojí nohy Jirka a já se na něj podívala jak na vraha. Když se ke mně naklonil a mávl mi ať mu "jdu naproti" spustil: "Hele co je Tomovi že na tebe s Dandou tak kouká?" Já jen pokrčila rameny i když z něho vyzařovala žárlivost.

U snídaně tudíž panovala zvláštní napjatá situace a já v tu chvíli litovala že mám psychologickou školu. Tom se ale pak odreagoval a bylo to lepší. Pak se šlo trénovat a dneska to klukům obzvlášť šlo. Tom chytal ale ne moc dobře. V polovině tréninku ho vystřídal Šatný a když Tom přijel na střídačku, ani se na mě nepodíval. 

Furt z něj sálala ta nejistota, smutek a žárlivost. Proč ale žárlil nevím. Však jsem se s nik- Dan. Hned mi došlo jak hrozně se musí teď cítit a že já bych na tom byla podobně. Myslí si že mám něco s druhým brankářem a ještě k tomu s jeho spolubydlou. No to je katastrofa. Po tréninku si s ním musím promluvit. 

Danovi to chytání dnes taky nějak obzvlášť nešlo. Přece jenom byl vzhůru do dvou do rána. Táta z toho nebyl moc nadšený ale i tak to překousnul a doufal že zítra se Švédy to Tomovi půjde.

Krátce před koncem tréninku jsem už radši šla, abych si mohla trochu připravit, jak to Tomovi vysvětlím. Přece jen koho by uklidnilo vysvětlení: "Známe se od mala a jsme jenom kamarádi nikdy bych tě nepodvedla neboj." Přiznávám kdyby mi tohle řekl kluk, asi bych se s ním rozešla dřív než by to nikdy neudělal on (snad chápete jak to myslím). 

Když jsem začala slyšet kluky na chodbě, připravila jsem se ke dveřím a počkala než to utichne. Šla jsem na pokoj těch dvou a zaklepala. Ozval se hlas a přiznám se, nevěděla jsem čí byl. Otevřela jsem dveře a když jsem vešla dovnitř byl tam Dan: "Ahoj!" řekl a na tváři se mu objevil úsměv. "Ahoj. Kde je Tom?" odpověděla jsem a on pokrčil rameny. "Někam odešel hned po tréninku ani tady nebyl." "Jo, díky." odpověděla jsem a odešla jsem dřív než by se mě pokoušel zastavit, nebo ptát na něco dalšího. 

Šla jsem ven z hotelu a běžela jsem na atletický stadion na druhém konci města. Myslela jsem si že bude zrovna tam, protože pokud nepřišel za Dandou po tréninku ani na pokoj, chtěl být daleko a sám. Nedávala jsem ani moc pozor a vrazila jsem do- "Ehm, hi?" ozvalo se hned po nárazu. Connor Bedard- "Hi" řekla jsem stydlivě. Byl asi odhadem stejně starý jak já a znala jsem ho z pondělního zápasu. Hrál hodně dobře a Tomovi dal jeden gól. "Who tf are you?" zeptal se mě a já hned věděla že to bude další namyšlený idiot. "Sorry but i have to go. You are looking like your ego is higher like Mt. Everest so you don't have any chance to be mine friend. Bye" To jsem neřekla. **

Utíkala jsem jak nejrychleji jsem mohla a ke stadionu jsem doběhla do pár sekund od toho co se stalo s Bedardem. Doufala jsem že tam Tom bude a taky že tam byl. Seděl uprostřed atletické dráhy v tureckém sedu s modrou kšiltovkou CCM na hlavě. Když jsem k němu přicházela otočil se a pak zase zpátky. Asi na mě byl naštvaný a já ho chápala. 

"Ahoj" řekla jsem, ale bez odezvy. Tak jsem pokračovala: "Když to pro tebe bude lepší takhle, tak se nedá nic dělat. Dan je jenom kamarád a známe se od dětství, tak prosím pochop, že mu bylo líto, že se s ním tak moc nebavím. Prostě za mnou včera po tom zápasu přišel, abychom si po dlouhé době popovídali o všem, co je nového od začátku MS. Byla jsem k němu upřímná a řekla mu všechno. Skoro. Když jsme byli mladší, v Liberci jsem začla chodit s náhradním brankářem a když se se mnou rozešel a zjistila jsem že to byla jen sázka, Dan tu byl celou tu dobu pro mě. Prostě je mi hrozně líto že to cítíš tak, jako kdyby mezi mnou a jím něco bylo, ale není a nikdy nebude. On je pro mě jako brácha a kdybych nějakého měla, tak bych se s ním asi nevyspala. Takže bych byla ráda kdybys to přijmul a byli jsme a i ty s ním jste byli zase v pořádku jako dřív. Jste přece tým." Chvíli mlčel a pak jsem chtěla odejít. 

Vhrnuly se mi slzy do očí a v polovině cesty jsem se zastavila, otočila se a řekla: "I kdyby pro mě nebyl jako brácha, nepodvedla bych tě i kdyby mě nutil, protože tě miluju." Pak jsem odešla a celou cestu zpátky probrečela.

NA hotelu jsem rychle doběhla do pokoje, aby mě nikdo neviděl a asi po půl hodině na moje dveře někdo zaklepal. "Teď ne!" zakřičela jsem. I přes to se otevřely dveře a já si snažila co nejrychleji utřít slzy aby ten někdo kdo i přes můj zákaz vešel dovnitř neviděl že mi něco je. Byl to Kulda. Hned co mě vidět s totálně zarudlýma očima, přišel ke mně, sedl si naproti mě na postel a položil moji hlavu na svoji hruď. V tu chvíli jsem byla v jeho objetí. "I když nevím co se děje, tak to bude dobré kočko." Řekl a já se mu rozbrečela v náručí.

Omlouvám se že jsem z Connora udělala totálně namyšleného fuck boye, ale já ho prostě ani v realitě nemůžu vystát a tak mě nenapadlo nic lepšího pardon. xD

** (pro lidi co neumí anglicky)
Connor: "Ehm, Ahoj?"
Hanka: "Ahoj"
Connor: "Kdo k*rva jseš?"
Hanka: "Promiň, ale musím jít. Vypadáš, že je tvoje ego vyšší než Mt. Everest, takže nemáš šanci být můj kamarád. Ahoj."

Hokejové prázdniny ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat