Hokejové prázdniny ✔️

První zápas

Vzbudila jsem se v 7:30 ale Tom vedle mě nebyl. Bylo to zvláštní probuzení ale po příjemném večeru. Na to superstar a i na to co bylo po tom budu vzpomínat do konce MS a asi ještě douho po tom. Zítra hrají kluci první zápas, proti Kanadě. Včera o tom padlo pár slov ale i tak nikdo nevěřil, že by je mohli porazit.

Když jsem se koukla do zrcadla, divila jsem se že nemám ani tak moc rozmazaný "make-up". I tak jsem se však odlíčila a vlasy si místo česání jen poupravila.

Přišla jsem do jídelny na snídani a Tom tam už byl. Když jsem si sedla, kluci se na mě jen usmáli a pokračovali v konverzacích jako obvykle. Po snídani následovala rozcvička a v devět už byli kluci na ledě. Na rozdíl od včera jsem tam byla celou dobu a povídala si s Oliverem. Poprvé za celou dobu co jsme tady v Hali. Bylo jasné že půjde chytat až pokud se stane něco náhradnímu brankáři Dandovi. Je celkem sympatický a povídali jsme si o tom jak si myslí že na ledě za celé MS nebude ani minutu. A vsadili jsme se. On si myslel že si ani nezahraje a já zase že aspoň na chvíli se na ledě objeví.

Trénink skončil pár minut před obědem takže jsme s Oliverem šli rovnou do jídelny. Sedli jsme si ale každý jinam, protože nesedává s námi a má svou partu. Kluci přišli docela zapocení a když nepočítám tu "vůni" co s sebou přinesli, bylo to v pohodě.

Odpoledne jsem si šla zaběhat a přidali se ke mně kluci. Konkrétně Kulda, Suchy, Hamara, Čech, Ryšavý, Svozil a Danda. Objevili jsme atletický stadion na druhém konci města, běhali tam a dělali kraviny.

Zpět jsme se vrátili asi v 15:30 a zbytek dne byl klidný, docela.

Pondělní ráno, bylo zajímavé. kluci byli vystresovaní z dnešního zápasu s Kanadou a já se jim ani nedivila. Měla jsem z toho taky stres, ale věřila jsem že bychom to mohli vyhrát. Trénink začínal nabírat na intenzitě a ranní rozcvičku si vzal taťka. Vedl kluky hodně svižným během 3x okolo hotelu. Vrátili se zadýchaní a já jim stopovala čas.

O půl sedmé večer jsme hráli první zápas a já tomu nevěřila. Fakt se s nimi znám už docela dlouho a teď to tak rychle může skončit. Dopoledne se kluci stavili u mě a byla z nich ta nervozita úplně cítit. Dělali jsme kraviny a hráli klasicky pravda nebo úkol.

Po obědě šli na led. Táta na ně byl přísný a dneska jim to fakt šlo. Dělali různá cvičení ohledně akrobacie a Suchy zářil. Chytal úžasně a já věřila výhře na rozdíl od kluků. Asi dvě hodiny před zápasem byl celý tým na stadionu a běhali, hráli fotbálek atd... Po hodině šli do kabiny připravovat se a za hodinu se pro nás startuje MS. Danda si dával výstroj i když si myslel že nebude potřeba a místo helmy si dal kšiltovku (kšiltem dozadu samozřejmě). Půlhodinu před zápasem táta motivoval kluky že to dáme a kluci měli energie na rozdávání. Pak se šli ještě lehce rozbruslit a Suchy s Dandou se šli protahovat.

Zápas začal a tribuny byly plné. Ta atmosféra byla úžasná. Kluci Kanadě perfektně stíhali a vypadali víc připraveně. V cca desáté minutě se Kanada dostala do přesilovky a o půl minuty ani ne později toho využili a dali první gól zápasu. Prohrávali jsme 1:0 a tribuny plné Kanadských fanoušků jásali a skákali radostí. Zbývali poslední dvě minuty do konce první třetiny a stále jsme prohrávali. Když v tom Špaček vyrovnal. Kluci byli překvapení a já byla ráda. O čtvrt minuty později jsme se díky Moravcovi hned po vhazování dostali do vedení a šlo se do kabiny, protože třetina skončila. Táta byl šťastný a kluci byli ještě energetičtější než na začátku zápasu.

Druhá třetina započala v duchu vedení a po 45 vteřinách kluci zvětšili náskok na 3:1. Všichni jsme měli obrovskou radost a tuto šanci proměnil Svozka který byl asi nejradši. Tom dnes chytal úžasně a ty zákroky byly tak krásné a plné jistoty. Je úžasný. Asi jsem to zakřikla protože se Kanaďani o ani ne minutu později vrhli do protiútoku a náskok snížili na 2:3.

Blížila se polovina zápasu a my nastavili Kanaďanům laťku docela vysoko, protože jsme náskok opět zvýšili na 4:2.Chmelař proměnil šanci v gól. Skákala jsem radostí a cítila, že tenhle zápas už nemají šanci otočit. A moje teorie se potvrdila když jsme o půl minuty později vstřelili pátý gól. Menšík perfektně nahrál Ryšavému, který byl přímo před brankou. Kluci řvali radostí a bylo to slyšet až na tribunu.

Ve třetí třetině Suchy opět zářil a tak jsme si vysloužili výhru nad Kanadou 5:2. Kluci byli nesmírně šťastní a V kabině panovala tak úžasná atmosféra. Totálně jsme je rozemleli a takhle šťastné jsem je ještě neviděla. Za skoro celý den, hrajeme s Rakouskem a když jsme porazili Kanadu, myslím si že oni budou hračka.

Na hotelu se slavilo. Byla jsem v euforii a kluci taky. Táta je pěkně pochválil a zasloužili si to. Hráli božsky. Kdybych mohla, mluvím o tom ještě dlouho ale to by toho o tom tady bylo až moc. Nemluvě o tom jak úžasně chytal Tom. Byla to stěna v bráně, kterou prorazili nešťastnými náhodami a jednou ještě když jsme byli v oslabení.

Ani jsem se nedivila že ke mě nedošel žádný kluk. Já bych taky nepotřebovala psychologa po tak z naší strany drtivé porážce. Tenhle večer mě utvrdil v tom, že se nejspíš domů brzo nepojede.