Cesta ke štěstí

2. Dostanu jí

Adam byl dneska v práci brzo, řešili aktuálně občasné problémy s výpadky vzduchotechniky. Naštěstí nové zařízení už by mělo dorazit za pár dní, Brázda domluvil zapůjčení od firmy co je vyrábí. Následně budou díky smlouvě mít zařízení trvale jen s tím, že firma bude vedená jako sponzor jejich chovu želv paprsčitých. Teď mířil do kanceláře, aby se s ním domluvil jestli už ví přesný termín instalace. Taky musel dneska víc dohlédnout na Boba, ten už si zase řešil problémy doma a to většinou pak odnáší kvalita jeho práce. Po cestě zahlédl Annu, šla do práce a nesla sobě i Elišce kávu. Bylo to zvláštní, snažil se moc si jí nevšímat, ale nějak to nešlo. Rozhodně musel uznat, že mu už pomohla a taky musel ocenit, že se ho nebála. S jeho pověstí tady v zoo, to byla docela záhada. Jenže ona si na něj klidně dovolovala, když měla příležitost a rozhodně ve slovních přestřelkách byla rovnocenný soupeř. Sám musel uznat, že to směrem ní i párkrát přehnal, ale ona mu stejně odpustila a pořád se snažila s ním vycházet.

Taky kolem Anny teď pořád kroužil Albert, ona to očividně brala jako možnost. Od Boba věděl, že s ním už byla i na nějaké večeři, on a Franta totiž u nich v zázemí pořád probírali drby. Posledně, ale slyšel jak jí holky v kantýně varují a ona si podle odpovědí už tak jistá Albertem nebyla. Navíc Albert to teď aktuálně táhnul s Monikou, takže to bylo celý divný, ale jeho věc to není. Když došel ke kanceláři zarazil ho hovor uvnitř. Albert tam měl otce a jeho následující věta ho přiměla se na místě zastavit. "Neboj tati, dostanu jí." Adam zůstal stát na chodbě a hovor, který poslouchal byl úplně šílený. Tohle absolutně nebylo možné, ale průběh hovoru ho ujistil, že spousta věcí kolem Anny je úplně jinak, než se mohlo zdát. Albert se zrovna radil s otcem jak dál postupovat. "Už mi úplně zobe z ruky, zítra půjdeme asi na další večeři a pak už jí zatáhnu do postele. Už se mi to málem povedlo minule, ale to jsi mě odvolal domů, kvůli té vaší krizi s mámou." "Hlavně to nepodceň, k penězům její rodiny se nikdy nemáš šanci líp dostat. Mimochodem mluvil jsem s pár lidmi a opravdu je tady na zapřenou, vnučka Sidonie Novotné má studovat ve státech. Prý tam studuje marketing a obchod, má potom nastoupit do rodinných skláren." "Jo tati je mi to jasný a pak až to bude dál, tak bych potřeboval, aby jsme se třeba náhodně potkali s tebou a mámou na večeři. Prostě abych ji ukolébal a hlavně jí musím pořádně pomotat hlavu. Ty krávy se kterými dělá se jí snaží odradit, naštěstí zatím neúspěšně." "Tak zesil úsilí, pošli jí třeba dneska květiny nebo něco. Hlavně jí musíš mít pořádně zaháčkovanou." Albert byl přesvědčeny, že mu Anna brzo spadne do klína i s rodinnými penězi. Pořád nechápal proč si vzala ten úklid navíc, ale asi se snažila tvářit jako, že to potřebuje.

Adam se potichu vzdálil chodbou pryč. Takže Anna patřila do sklářské rodiny Novotných, byli to sponzoři zoo a hlavně sakra zámožná rodina. Naprosto tomu nerozuměl, ale Albert to ví a chce jí jen kvůli penězům. Zatímco šel zpátky k sobě do pavilonu přemýšlel co s tím. Neměl by se do toho plést nic mu po tom není, ale zároveň tohle by Albertovi nemělo projít. Takže mu asi nezbude nic jiného než říct Anně pravdu. Jen úplně nevěděl jak a jestli bude vůbec ochotná ho poslouchat. Přeci jen jeho chování k ni nebylo a to si musel přiznat zrovna přívětivé. Zajímavé bylo jak jí to sice trápilo, ale pořád se snažila s ním vycházet. Hlavně ho zarazilo to, proč mladá a bohatá holka pracuje tady. Podle toho co slyšel mohla studovat ve státech a ona místo toho pracuje u zvířat. Teď na to neměl čas, ale po obědě si musí rozmyslet co dál.

Adam seděl po obědě v zázemí a ještě pořád přemýšlel. Před chvilkou si vyhledal informace o rodině Novotných a bylo tam i pár fotek. Anna si musela obarvit vlasy, protože před tím je měla tmavě hnědé. Rozhodně pořád nechápal proč tu je, ale musel uznat, že tvrdě pracuje a má tu práci ráda. Pracovala opravdu tvrdě a tehdy když se jim líhly želvy mu dala dost jasně najevo, že tu pracovat chce. Přemýšlel jak jí to říct a hlavně to tedy asi musí udělat dneska. Mohl by se na to vykašlat, ale ona byla prostě jiná. Jen díky ní se dostali z toho maléru s Maršálkem, taky to nakonec byla ona díky níž šel na tu autogramiádu. Rozhodně měla víc kuráže než většina lidí tady, možná i díky tomu, že je tu na zapřenou. Tohle sice pořád úplně nechápal, ale možná, že když jí řekne pravdu o Albertovi svěří mu důvod. Zároveň taky nevěděl jestli by i on neměl pár věcí vysvětlit jí. Musí si během odpoledne najít čas si s ní promluvit. Pak ho napadlo, že asi by nebylo dobré s ní mluvit tady, kde je může každý slyšet, to musí ještě vymyslet.