Cesta ke štěstí

26. Ochrana nevinných

Adam seděl se Štefan v baru až do zavíračky. Viky už vyzvedl Petr a krom Anny a Marka tu už byla jenom Adélka, která to očividně opravdu přepískla. Marek zatím taky nic nevěděl a zatím to tak chtěli nechat, takže když teď zašel do kuchyně, přešli se Štefanem k baru. Bylo rozhodně potřeba se o Adélku postarat. "Takže co s ní chceme udělat?" "Možná by jste mi mohli pomoct jí dostat ke mě domů? Nechci aby to musel řešit Marek." "Souhlasím, my jí s Adamem dovedeme k tobě, očividne jí ty střety s mladým Polákem dávají zabrat." Marek akorát vyšel z kuchyně. "Já nevím co s ní, můžu jí nechat přespat tady." "V pohodě Marku poprosila jsem Adama s jeho kamarádem, že mi pomůžou dovést jí ke mě." "Tak to vám oběma opravdu moc děkuju, Albert očividně ničí úplně všechny. Máma si na něj teď taky pořád stěžuje." Nakonec se rozloučili a odvedli Adélku k Anně domů, Adam si uvědomil jak rád by Alberta fakt praštil. Sid půjčila Adélce něco na spaní a uložila ji v obýváku na pohovce. Byla roztomile opilá, zároveň si už Sid během večera všimla jak se po ní Štefan díval. No třeba by z toho mohlo něco být, uvidí se. Nakonec vzhledem k tomu kolik bylo hodin si Štefan ustlal v obýváku na zemi.

Ráno dělal Adam snídani a uvažoval co dál. Ještě večer se domluvili, že Adam tu zůstane a Štefan si lehl v obýváku. Prostě Adélka bude mít teď ráno krom kocoviny i pořádný šok. Mohli se přesunout k němu a holky tu nechat, ale asi bude dobře, když to bude někdo další vědět. Navíc Adélka byla fajn holka a Annu chodila pravidelně varovat před Albertem. S Annou si navíc rozuměly, takže jí řeknou, že jsou spolu, ale pravdu o rodině si zatím uchovají. Štefan už byl vzhůru a teď mu přišel pomoct. "Víš co? Od doby co jste s Annou spolu máš docela dobrodružný život." "Je mi Adélky líto, Albert k tomu strejda zmetek a s mámou má taky trochu problémy. Snaží se jak může, ale život holt není fér." "V tom máte pravdu oba, no prostě jí teď řekněme část pravdy a pak se uvidí." Sid nechala ty dva připravovat snídani a šla se podívat na Adélku. Ta se akorát vzbudila a moc nevěděla co se stalo. "Ahoj, proboha co se včera stalo?" "No včera si to popíjení trochu přehnala, tak jsem tě vzala k sobě." "Anno já se strašně omlouvám a děkuju. Jak si mě sem vlastně dostala, nepamatuji si to." "Poprosila jsem Adama a jeho kamaráda se kterým byl v armádě, aby tě sem přivedli." "No bezva teď se ještě musím stydět, je mi fakt trapně." "Nemáš se za co stydět, prostě jsi měla špatný den a to máme občas všichni. Víš ono je to celé trochu složitější a možná tě teď čeká ještě pořádný šok."

Adélka seděla v kuchyni u stolu a byla vážně pořádně v šoku, po prášku na bolest a sprše jí přestala bolet hlava, ale to co se dozvěděla nechápala. Anna a Adam spolu chodili, nikdo v zoo to nevěděl. Adamův kamarád, ale o tom věděl a proto jim vlastně včera pomohl. "Uznávám tohle je pořádný šok, jen nechápu proč to v zoo nikdo neví." "Víš to souvisí právě s Albertem, zatím máme prostě důvod proč to nechceme nikomu říct." "Budu mlčet a jsem ráda, že jste spolu a opravdu se za ten včerejšek omlouvám." Adam viděl, že je Adélka pořád v šoku, ale zároveň jí asi ještě něco trápí. "Víš prostě je to celé mnohem složitější, jednou ti to povíme. Mimochodem proč tě vlastně včera tak rozhodil Albert?" "Nebere ne jako odpověď, skončil to s Monikou a myslel si, že to zkusí na mě. Taky se zase pokusili hodit něco na paní ředitelku, naštěstí Monika na to přišla a opravily jsme to. Mám z těch dvou strach pořád se jí chtějí zbavit a pořád mají nějaké kšefty se starostou."

Adam se po ostatních podíval a bylo mu jasné, že dříve či později by bylo dobré říct Adélce celou pravdu. "Jo oni jsou prostě ubožáci, kdyby cokoliv tak to řekni mě, nebo Anně a my ti pomůžeme." "Děkuju a opravdu ještě jednou díky za ten včerejšek, jak skoro nepiju tak jsem to přehnala." "No Adam si alespoň zopakoval staré dobré časy, kdy takhle párkrát tahal k sobě domů mě. Ochrana nevinných je součástí jeho života už dlouho." "Jenže ty jsi býval na šrot a bylo s tebou víc práce." Tomu se nakonec smáli všichni. Adélka se potom omluvila a šla do práce napřed. Štefan se kavalírsky nabídl, že ji sveze. Sid s Adamem se taky chystali do práce. Adam byl rád, že to Adélce řekli. Anna potřebuje kamarádku a s Adélkou si opravdu rozumí. Bohužel na Elišku teď absolutně nebylo spolehnutí. Anna s ní chtěla včera mluvit, ale ona si nenašla čas a ještě jí dost ošklivě odbyla. Z myšlenek ho vyrušila Anna zajímavou otázkou. "Takže přišlo to jen mě, nebo Štefan po ní koukal už včera večer?" "Rozhodně máš pravdu, zvládl bych jí dovést domů sám, ale on chtěl pomoct. Občas je dost snadné v něm číst, uvidíme kam to povede. Po rozchodu před rokem je sám a rozhodně by mu vztah prospěl." "Tak to říká ten pravý, takže ti taky vztah prospívá?" Adam chytil Annu do náručí, aby jí ujistil, že rozhodně prospívá. Nakonec díky tomu málem přišli pozdě do práce. Adam si uvědomil, že nikdy nebyl šťastnější.