Sid byla v přípravně s Eliškou a zrovna přišla i Anežka. Ona si akorát četla zprávu od Adama. Albertovi se nedaří a vypadá, že ho něco moc trápí. Odpověděla mu okamžitě. No chudák chce být teď mou oporou jako kamarád, prý je tu pro mě. Při tom si všimla, že jí holky pozorují. Eliška už to nevydržela. "Tak fajn, před tím jsem si myslela, že si píšeš s Albertem. Tohle ovšem na zprávy s ním nevypadá a mimochodem co to řešíš, že na vztah teď nemáš ani pomyšlení." Anežku to zaujalo, že by poslala Alberta někam? "Počkej ty jsi ho jako odmítla? No a s kým, že si to píšeš, dost se u toho usmíváš." Sid se rozhodla odpovědět hromadně. "Nic neřeším, ale to on vědět nemusí, prostě s ním teď mít nic nechci a to je celé. Jinak si píšu s Viky, takže klid jo." Eliška se po ní podezřívavě podívala, ale nevěděla co si myslet. Nejdůležitější bylo ovšem to, že zatím je Albert mimo hru. "Tak hlavně, že si na něj dáš pozor. Opravdu Ančo on je zmetek." "Anežko neboj dám si pozor, prostě teď mám jiné starosti." Eliška se na ni dívala a přemýšlela, že to možná nebude kamarádka s kým si píše, ale nechala to zatím plavat.
Josef Hruška teď mířil do pavilonu plazů, opravdu šel Adamovi radši říct sám, že mu tu bude tento týden pomáhat Anna. Pomoc potřeboval a nový brigádník prostě nenastoupil. Jen doufal, že se to obejde bez jeho obvyklých poznámek jak jí tu nechce. Už když tu byla posledně ti dva spolu zrovna dobře nevycházeli. Tak snad to Anna přežije, on si umínil, že na to dohlédne. Adam čistil terária, když slyšel jak na něj volá děda. "Adame jsi tady?" Tak sešel dolů ze schodů a čekal. "Co potřebuješ, mám dost práce." "To je mi jasné a pomoc potřebuješ, takže paní ředitelka rozhodla, že ti sem teď do konce týdne bude chodit pomáhat Anna." Adam to přijal úplně s klidem a scneproniknutelným výrazem, děda nemusí vědět jak je vlastně rád. "Fajn na vybranou stejně asi nemám. Což neznamená, že jí tady chci." Josef by ho nejradši praštil, vážně by mohl projevit trochu snahy s lidmi vycházet. "Buď prosím tak hodný a snaž se k ní chovat slušně, je to milá a velmi pracovitá dívka." "Jak myslíš, tak ji holt nehodím ke krokodýlům." Josef sledoval jak se vrátil k práci, povzdechl si a šel za Marií k žirafám. Adam se otočil, aby se přesvědčil, že už odešel. Byl rád, že tu Anna bude, alespoň si ještě budou moc v klidu promluvit o dalších věcech. Takže jí teď jen napsal zprávu.
Marie šla k žirafám říct Anně, že bude pomáhat u plazů. Nedělala to ráda, ta totiž teď měla dost svých starostí s otcem, takže jí přitěžovat prací s Adamem bylo trochu nefér. Adam byl skvělý chovatel, ale byl pro ni pořád dost záhada, snad bude ten týden v pořádku. Sid připravovala s Eliškou krmení a Petra s Anežkou s nimi řešily program na vakcinaci stáda, co budou dělat za čtrnáct dní. Pípla jí zpráva od Adama. Takže jsem slíbil, že tě nehodím ke krokodýlům a k tomu smajlík. Než mohla odepsat a zeptat se jak to myslel přišla paní ředitelka. "Dobrý den dámy, omlouvám se za vyrušení, ale Aničko jdu za vámi. Nový brigádník co měl dnes nastoupit ani nepřišel a další dva máme nemocné, bohužel Adam být u plazů sám nemůže. Vy už jste tam byla, takže na pár hodin denně tam ráno budete chodit pomáhat." Sid se přiměla zatvářit se otráveně, ale aspoň jí došel význam té zprávy od Adama. On už to věděl a příchod trochu rozrušeného doktora Hrušky jí napověděl, že si všichni o ní dělají starosti. "Když je to potřeba, tak se nedá nic dělat, snad to půjde."
Josef si po příchodu do zázemí všiml jak se Anna zatvářila, když zjistila, že bude pracovat s Adamem. "Anno určitě to bude v pořádku, kdyby jste cokoliv potřebovala tak mi prosím dejte vědět." Sid došlo, že Adam dal asi dost okázale najevo jak jí tam nechce. Vážně měla co dělat, aby se nezačala smát. "Já myslím, že to bude v pořádku, mám tam už jít dneska?" "O to vás jdu zrovna poprosit, Adam toho má hodně a já mám dnes čtyři prohlídky a nemůžu mu pomoci." Sid přikývla, rozloučila se a vydala se k plazům. Marie se po ostatních podívala, opravdu z toho neměla dobrý pocit. "Josefe asi předpokládám správně, že Adam nebyl rád, ale teď to jinak nejde. Prosím zkuste tam na to trochu dohlédnout." "Adam slíbil, že se bude krotit a nebojte dohlédnu na to." Eliška si dělala docela starosti, ale snad to bude v pořádku když paní ředitelka s doktorem odešli obrátila se na mámu. "Musíme na ní dohlédnout taky, protože minule to zrovna moc dobře mezi nimi nešlo." "Já se tam občas stavím a zjistím co a jak. V nejhorší jí snad bude jen vyhrožovat tím, že ona bude ten kdo skončí u krokodýlů." Anežka doufala, že se opravdu bude Adam krotit a snad tam Anna ten týden přežije.
ČTEŠ
Cesta ke štěstí
Short StoryDěj se odehrává po 12 dílu seriálu, potom se však vyvíjí úplně jinak. Sid je odstřižena od rodinných peněz a krom úklidu v baru si bere i úklid kanceláří v zoo. Naštěstí se jí alespoň podařilo donutit tátu, aby přístup k penězům vrátil Edovi. Sama b...