Cesta ke štěstí

9. Mám strach

Sid šla směrem k plazům a byla ráda. Budou mít tak alespoň možnost si s Adamem ještě promluvit i při práci. Hodně si toho řekli, ale ona by mu ráda, ještě nějaké věci vysvětlila. Když přišla našla ho jak čistí horní terária. "Tak ke krokodýlům jo?" Adam se otočil a usmál se na ní. "No jo, to je moje klasika jak víš a bylo by zvláštní kdybych tě chtěl hodit tentokrát k piraňám." Tomu se začali oba smát. "Dobře s čím teď potřebuješ pomoct nejvíc?" "Prosím vezmi krmení k velkým želvám a pak budeme muset vyčistit terária v expozici." "Jasně jdu na to a Adame děkuju, za všechno, opravdu moc." "Jsem rád, že jsem to udělal. Co kdybychom teď udělali to nejnutnější, já ti pak ukážu jak se tu vedou chovatelské deníky a můžeme si ještě promluvit." "Super, já jdu na ty želvy." Vzala krmení a odešla.

Adam byl pořád sám překvapený jak moc se na její přítomnost tady těšil. Když tu byla minule nebylo to dobré, ale teď měl možnost ji opravdu poznat, možnost si s ní promluvit. To jak čelila tlaku rodiny a teď tedy hlavně otce, aby odletěla na něj udělalo dojem. Musel si přiznat, že jí fakt obdivoval. Pro holku z bohaté rodiny muselo být strašné zůstat bez peněz na, které byla zvyklá. Navíc bratr jí to vážně neusnadnil. Taky ho šokovalo, když mu řekla, že už jí zase chtěl někdo jen pro peníze. Večer se jí na to ptát nechtěl, protože předpokládal, že je to asi dost bolestivé téma. Sám si musel přiznat, že bylo vlastně dost snadné se jí svěřit se svým životem. Už když tu byla minule pořád se s ním snažila vycházet, ale on se bránil a odháněl jí. Teď uzavřeli tajné přátelství, ona věděla, že neprozradí její tajemství a on věděl, že i ona bude naoplátku mlčet. Teď dodělal terária a byl čas se vrhnout na další práci.

Sid nakrmila želvy, uklidila u nich a teď šla pomoct Adamovi s čištěním terárií v expozici. Pracovali bez mluvení a kdyby je někdo viděl tak mu na nich nepřijde nic divného. Tohle jí vyhovalo, on udrží její tajemství a ona mu na oplátku může být oporou a když bude chtít může ho kdykoliv vyslechnout. Jestli včera něco pochopila tak to, že pro Adama to bylo poprvé po letech co měl potřebu se někomu svěřit a říct mu pravdu. Hodně to o něm vypovídalo, ale zároveň i o lidech tady v zoo. Krom Anežky a Elišky se ho nikdo moc nezastal, všichni se ho stranili a měli hloupé řeči. Přitom ono asi opravdu stačilo, kdyby ho chápali a ne hned odsuzovali. Později si sedli k chovatelským deníkům a Adam jí naučil jak s nimi zacházet. Byli opravdu dost jiné než u žiraf.

"Je fakt šílené o kolik víc toho vlastně musíš zapisovat oproti našim." "Proto se jim Bob vyhýbá jak jen může, je to moc práce. Můžu se ještě na něco zeptat? Pokud nebudeš chtít odpovědět naprosto to beru." "Samozřejmě, že můžeš." "Víš včera si řekla něco ohledně toho, že už tě zase chtěl někdo jen pro peníze." "To je pravda, ošklivá zkušenost. Byl to spolužák ze školy, myslela jsem, že mě miluje, ale on chtěl se mnou chodit jen kvůli mojí rodině. Bohužel jsem na to přišla dost ošklivý způsobem, při jedné výměně názorů, když jsem chtěla být doma místo jít do klubu to na mě ve vzteku zakřičel. Pak se to sice snažil zamaskovat, ale tím to pro mě skončilo." "Promiň, že jsem se ptal. Teď ještě víc chápu tu tvojí touhu to tady tajit." "Právě, víš ono to zní skvěle, že jsi z bohaté rodiny, ale nikdo nevidí tu stinnou stránku." "Že všem jde o tvoje peníze, nebo kontakty tvojí rodiny? Což je přesně to co chce Albert." "Trefa, prostě je mi teď takhle líp, když to víš jen ty." "Neuvažovala jsi to říct holkám?" "Vím, že to bude znít asi divně, ale mám strach jim to říct, aby se omylem neprořekly. Už teď mají tendenci mě, před Albertem chránit a kdybych jim řekla pravdu, ve vzteku by mu to třeba nechtíc řekly."

Adam si uvědomil jak strašně ve své podstatě osaměle žije, ano má rodinu, ale zkušenosti jí naučili o životě až příliš. Ošklivý bývalý vztah, rodinna která jí nepodporuje, ve své podstatě žila skoro jako on. "To chápu, nebo by se ti snažily pomáhat, což by tě taky mohlo prozradit." "Je to tak, víš od doby co tu pracuju jsem si na spoustu věcí zvykla. Na některé hůř na některé líp, ale co si nechci nechat vzít je, že mě tu lidi berou bez předsudků." Adam si musel přiznat, že i on sám ty předsudky ohledně ní opravdu měl a její další slova to jen potvrdila. "Ty jsi je taky měl, ale i tak si mě přišel varovat, protože ti to přišlo správné a to je něco čeho si strašně vážím Adame." "Děkuju, víš vážně jsem hodně přemýšlel jestli ti to říct, když jsem zjistil kdo jsi, ale pak jsem si vzpomněl na to co jsi mi párkrát řekla. Díky tomu jsem si uvědomil, jak moc jsi o tuhle práci stála a důvod proč to tajíš bude asi mnohem hlubší." Sid se na něj usmála, byla ráda, že to pochopil. Nakonec měli vše hotové a ona šla zase pomáhat Elišce.