50. Šťastné zítřky

196 4 0
                                    

Sid si užívala klid u Adama doma při vaření večeře. Během posledního týdne se život v zoo vrátil do poklidných kolejí. Odchod Alberta jakoby vyčistil vzduch a všichni byli spokojenější. Rodiče se zítra vrací zpátky do vily a oni s Adamem se pak přestěhují k ní do bytu. Adam jí ujistil, že si to opravdu přeje a to pro ní bylo to nejdůležitější. Klidně by s ním zůstala tady, nebo to dál mohli střídat. Musela uznat, že se na společné bydlení u ní těšila. Byt byl větší a měli to do práce kousek. Časem si najdou třeba něco většího společně, ale teď absolutně neměli kam spěchat. Měli jeden druhého a svoji lásku a to bylo to hlavní.

Adam seděl na posteli a pozoroval Annu. Ten poslední týden byl skvělý, všechno se sklidnilo a oni si jen užívali klid a pohodu. Její láska ho opravdu změnila a on byl za to strašně vděčný. Teď si dokonce začal představovat jaké to bude, až jednou budou mít děti. Dřív ho budoucnost nezajímala a neřešil jí. Nikdy nechtěl vztah a rozhodně ne děti, jenže to bylo než pustil Annu do svého života. Místo žití ve stínech a v minulosti, začal žít na světle a myslet na budoucnost. Taky byl rád za její podporu ohledně pátrání po tom co se stalo rodičům. Kuba se ozval včera, že na předpokládané místo havárie jim chybí asi tři dny cesty a nedaleko, prý žije kmen, který by mohl pomoct a je přátelský. Snad konečně zjistí co se stalo a i kdyby ne, byl odhodlaný to stejně uzavřít. Bylo opravdu načase nechat i tuhle bolestivou část jeho života v minulosti.

Po večeři seděla Sid na posteli a s Adamem si povídali. "Jsem ráda, že Štefan doporučil Martina na to místo po Albertovi. Paní ředitelka si ho moc chválí a v zoo vychází se všemi." "Máš pravdu on je fajn, s jeho bratrem jsme sloužili a tak to Štefana napadlo. Na posledním setkání mluvil o tom, že by se bratr z Německa rád vrátil do Čech a teď se to perfektně sešlo." "To určitě ano, navíc tím, že pracoval v berlínské zoo má potřebné zkušenosti. Prostě je teď v práci všechno skvělé. Mimochodem domluvil jsi se s dědou a Štefanem ohledně pomoci s hady?" "Jo domluvil, v sobotu přestěhujeme terária, hned po tom jak se vaši odstěhují. Tvoje máma by tam s nimi asi být nechtěla." Tomu se Sid zasmála, máma sice neměla nic proti tomu, že je oni mají doma, ale úplně se strachu z nich zatím nezbavila.

Druhý den seděla Sid v zázemí u žiraf a s Eliškou a Anežkou pila kávu. Byla ráda, že v zoo skoro všichni vzali v pohodě informace o její rodině. "Tak co jak se těšíš na stěhování zase do tvého bytu? Přeci jen to tam budete mít pohodlnější a větší." "Víš Anežkou mě by nevadilo ani zůstat u Adama, tohle muselo být jeho rozhodnutí. Klidně bych se i nějakou dobu spokojila zase se dvěma byty. Nechtěla jsem na něj tlačit." "Je nám to jasné, ale máma má pravdu rozhodně v tom, že to tam budete mít větší a pohodlnější." To Sid nemohla popřít ten prostor bude opravdu fajn. V obýváku bylo na hady dost místa a pohodlná ložnice byla fajn bonus. "Adam v sobotu už přestěhuje hady a v neděli po práci si přestěhuje zbytek věcí." "Je skvělé, že ti hadí nevadí, ale myslím si, že kvůli tobě by byl Adam i ochotný se jich doma vzdát." Sid se na Anežkou usmála a pokývala hlavou.

Teď sla k Adamovi do pavilonu, bude u něj už jen dva týdny, pak se vrátí Bob do práce. Na jednu stranu se jí bude přes den stýskat, ale zároveň si budou s Adamem vzácnější a bude to tak lepší i máma jí to říkala. Zatím Adam nikomu neřekl o pátrání ohledně nehody rodičů. Teď čekali kdy se ozve Kuba a jestli vůbec něco zjistil. Pak se podle toho zařídí. Viděla na Adamovi jak je odhodlaný to uzavřít, trápil se tím celé roky. Jak jí řekl už v době kdy se jen přátelili tak, jeho děda si to uzavřel už dávno, ale on to prostě nedokázal. Čím déle ho tehdy poznávala tím jasnější jí bylo proč, jeho nejvíc trápila ta nespravedlnost. Kvůli chybě jedné ženské z ministerstva nevěděl vlastně co přesně se stalo. Ten pocit, že nemohl rodiče ani pohřbít nebo alespoň nevěděl kde přesně pohřební jsou, ho ničil celé ty roky. Teď snad zjistí pravdu a pak už je čekají jen šťastné zítřky.

Adam seděl v zázemí a psal chovatelský deník. Anna tu už bude jen dva týdny, Bob se měl už konečně vracet. Bude mu tu hodně chybět, ale pořád mají svoji lásku a společné bydlení. Těšil se, až se o víkendu přestěhují k Anně. Eduard mu dnes ráno volal a řekl, že věci si s Alicí odvezou už v pátek a tak on s pomocí v sobotu přestěhuje hady a pár dalších věcí. Všechno ostatní pak zařídí v neděli. Opravdu hezké bylo, že Alice a Eduard u Anny bydleli v obýváku, tvrdili, že ložnice je jejich a má to tak zůstat. Teď přišla Anna od holek, kde byla na kávě a on si jí stáhl na klín. "Tak jak bylo u holek?" "Skvěle, ptaly se jak to máme se stěhováním." Sid dala Adamovi pusu, ale pak je vyrušil telefon a příchozí video hovor od Kuby.

Cesta ke štěstí Kde žijí příběhy. Začni objevovat