Pride Girl

Zmrzlina

Zbytek odpoledne už nebyl nijak vzrušující, Alex vzala Taylor po cvičení na menší projížďku po okolí, aby přišla na jiné myšlenky.
„Obvykle nechodíš pozdě." Prolomila ticho Taylor
„To máš pravdu. Bylo toho na mě moc, tak jsem potřebovala upustit páru." Pousmála se Alex a dál tlačila vozík před sebou.
„Máš nějaké starosti? Takovou tě neznám." Navázala Taylor a při tom ukázala na stánek se zmrzlinou. „Zastavíme tam prosím?"
„Doma to není nejlepší. Zastavíme neboj." Vysvětlila Alex a souhlasila s malou zastávkou.
„Tak mi to tam povíš u dobré zmrzliny?" navrhla Taylor a s úsměvem se otočila na Alex.

Alex zabrzdila Taylor u malého stolečku a šla koupit dvě zmrzliny, když se vrátila zadívala se na Taylor. Seděla tam, dívala se na hrající se psi a lehce se usmívala. Vypadala tak nádherně a zranitelně, pomyslela si Alex a rychle od myšlenek odběhla dál a podala Taylor její zmrzlinu.
„Tak povídej, ve škole jsem v psychologii fakt dobrá." Zasmála se Taylor a snažila se celou věc odlehčit.
„Můj manžel Eduard je skvělý chlap, ale poslední dobou nám to nefunguje. Je často v práci a děti nechtěl. Myslela jsem, že je to to, co v životě chci, ale postupem času jsem si začala uvědomovat, že nechci být jen žena v domácnosti co pečuje o svého manžela. Chtěla jsem také něco dělat, proto jsem si našla tu práci jako zahradnice, zahrada byla vždy to jediné, co mě doma činilo šťastnou. Dříve jsem pracovala jako fyzioterapeutka, v nemocnici jsme se také poznali, ale kvůli Eduardovi jsem skončila, a to byla nejspíš ta chyba. Od té doby jsme si byli stále vzdálenější." Dokončila vyprávění Alex a s chutí si dala zmrzlinu. Bylo to docela příjemné se Taylor svěřit s něčím osobním, pomyslela si Alex a čekala na její reakci.
„Dobře chceš znát můj názor?" pousmála se Taylor a také si dala zmrzlinu.
„Máš tady zmrzlinu." Zasmála se Alex a natáhla k Taylor ruku.
„Kde?!" ptala se polekaně Taylor a rukou se zmrzlinu snažila otřít.
„Tady." Špitla Alex a ukazováčkem ji zmrzlinu setřela z tváře a při tom ji pohladila.
„Děkuji, za záchranu mého make-upu." Zasmála se Taylor, ale napětí, které mezi nimi v tu chvíli bylo, bylo hmatatelné.

„Teď mi povězte svůj názor paní psycholožko." Zasmála se také Alex a posadila se zpět.
„Cítíš se s ním jako pod zámkem." Shrnula Taylor.
„To je celý rozbor?" zasmála se Alex.
„Tak dobrá nejsem přiznávám." Zašeptala Taylor a také se smála.
„Ale máš pravdu, a zrovna tohle jsem včera říkala své dlouholeté kamarádce." Odvětila Alex a usmála se.

„Už je pozdě, měly bychom se pomalu vrátit." Navrhla Taylor, když dojídala svou zmrzlinu.
„A co tebe? Také máš milostné trápení?" Nahodila Alex a doufala, že se o Taylor dozví něco víc.
„Já?" vyhrkla překvapeně Taylor.
„No já nevím, nikoho jiného nevidím." Zasmála se Alex, když se rozhlížela po okolí, kde už opravdu byly jen ony.
„Dobře, no nerada mluvím o svých pocitech a moc se nesvěřuji, ale zkusím to. Jak jsem říkala, že ten kluk, co u nás dnes byl je přítel Chloe. Chloe, kterou jsem nosila ve svém srdci až příliš dlouho. Nemohla jsem ji pustit a vzdát se ji, i přes to že mi to hodně ubližovalo. Byla to moje první opravdová láska, která mi zlomila srdce. Proto se randění už spíše vyhýbám." Vysvětlovala Chloe s pohledem upřeným na zapadající slunce.
„To je mi moc líto Taylor, ale na lásku nesmíš zanevřít. Já také stále doufám, že najdu svou druhou polovinu, se kterou strávím zbytek života. Kdybych přestala věřit nikdy bych ji nenašla." Řekla trochu ztišeným hlasem Alex a usmála se na Taylor.
„Věřím, že jednou potkám někoho, s kým strávím zbytek života. Jen už nejsem vůči svým pocitům tak otevřená." Odvětila Taylor a úsměv ji opětovala.

Když se společně vydaly na cestu domů, Taylor si v hlavě stále opakovala tu chvíli, kdy ji Alex vyprávěla o sobě a o tom, jak ji pohladila po tváři. Snaží se mi tím něco říct? Flirtuje se mnou? Namlouvám si to? Přemýšlela stále Taylor a celou cestu domů nepromluvila ani slovo.
„Už jsme doma, jsi v pořádku? Celou cestu mlčíš." Začala Alex, když přijížděly k domu.
„Ano jsem, děkuji za dnešek. Byl to opravdu skvělý nápad, opět jsem se cítila po dlouhé době dobře." Odvětila Taylor a vztáhla k ní ruce na znamení, že ji chce obejmout. Alex se k ní sehnula a objala ji. „Já děkuji." Špitla Alex, když se jejich obličeje přiblížili a obě pocítili vzájemné napětí a chuť tu druhou políbit. Ani jedna však odvahu nesebrala a tak se Taylor s Alex rozloučila a dívala se na ni jak odchází.