"Můžete mi prosím někdo specifikovat literaturu menšin?" učitel přelétl pohledem třídu a jeho pohled se zastavil na spící Taylor. "Taylor?" Když nereagovala vzal jednu z kříd a hodil ji po ni. "Příště, se prosím, vyspěte doma." zaláteřil učitel a otočil se k dívce v první lavici, která už se nemohla dočkat.
"Jsi v pohodě?" ptala se starostlivě Megan o přestávce. "Měla jsem hrozný sen." vydechla Taylor a zakousla se do ořechové tyčinky. "Chloe? Zahradnice? Nebo dokonce Elizabeth?" zasmála se Megan. "Zahradnice a není to sranda, věř mi." Taylor dojedla tyčinku a odešla na chodbu. Když procházela chodbou její pohled se zastavil na Chloe brečící na schodech. "Jsi v pohodě?" Taylor si opatrně sedla vedle ní. "Ne nejsem, jak vidíš." vyprskla Chloe a utírala si slzy. "Můžu pro tebe něco udělat?" pokrčila rameny Tay. "Ne." usmála se na ni Chloe a odešla.
Když Taylor přijela domů, Alex už auto na příjezdové cestě neměla. Rychle se vyzula a jako obvykle kopla boty do botníku, ale Moira jako vždy nevyšla a neřekla ani slovo. Udiveně zůstala stát před dveřmi do pokoje, kde na prahu stála obrovská kytice růži se vzkazem.
Slečno Taylor, přijměte prosím moji nejhlubší omluvu. Písmo na kartičce bylo úhledné a krásně psané. Taylor s radostí v srdci květiny vzala do náruče a při hledání vázy si uvědomila, jak složité ženy mohou být.
ČTEŠ
Pride Girl
Ficção GeralKrásná, chytrá Taylor se prezentuje jako bezstarostná dívka. Jaké pocity, ale skutečně dívka prožívá za tím dokonalým úsměvem?