„Panebože kolik je hodin?" vykřikla hrůzou Alex a pocítila velkou bolest hlavy.
„Nekřič tolik, jak to mám vědět? Nemám tu ani hodiny." Vzdychla naštvaně Helen a otočila se.
„Jdu pozdě, sakra. Už jsme měly s Taylor hodinu cvičit." Rozčilovala se Alex a rychle se soukala do kalhot, které našla u Helen ve skříni v ložnici.
„Tak musí princezna chvíli počkat. A na sebe si vezmi, co chceš, jako vždy." Zasmála se potichu Helen a podívala se na Alex.
„Děkuji, jsi nejlepší. A moc děkuji za včerejšek, ale" Děkovala rychle Alex a hledala triko, ale Helen ji větu nenechala dokončit a dokončila ji za ni „Ale nikdy se nic nestalo, jako vždy přece." Poté na ni mrkla a přikryla si hlavu polštářem.
Alex rychle vyběhla z domu a doufala, že chytne rychle nějakého taxíka, trvalo ji to necelých 15 minut a už byla skoro v půlce cesty, když konečně jednoho odchytla. Při cestě za Taylor přemýšlela, o tom, jak ráda je za Helen. Nebylo to poprvé co se mezi nimi něco stalo. Nelitovala toho, možná byla i ráda, že se to stalo. Chybělo jí to. Ale v hloubi duše byla ráda, že to nikdy nenarušilo jejich přátelství a nepřerostlo v lásku a výčitky. Láska všechno jen zkazí uvědomila si Alex, když dorazila k domu Taylor.„Jdeš pozdě. Už nechci cvičit." Frkla namyšleně Taylor a ani se na ni nepodívala.
„Moc se omlouvám, nenařídila jsem si budíka." Začala rychle Alex a bylo ji velmi nepříjemné, jak se na ni Taylor ani nepodívala.
„Ale já už nechci cvičit." Pokrčila rameny Taylor a dál se dívala do telefonu.
„Ale vždyť nikam nejdeš, můžeme cvičit, jen později." Navrhla Alex a přistoupila k ní.
„Já už ale nechci." Opakovala stále Taylor a trvala na svém.
„Taylor přestaň, děláš to pro sebe ne pro mě, pokud nechceš, nemusíš. Já chápu, že jsi naštvaná na celý svět. Ale já jsem ti nic neudělal, jsem taky jen člověk a ty se teď chováš, jako rozmazlený fracek." Vychrlila ze sebe rychle Alex a pak si až uvědomila co právě řekla.
„Nech mě být! Vůbec nevíš, jaké to je! Ztratila jsem všechno a chci to zpátky, ale nejde to!" začala na ni křičet Taylor a stékaly ji slzy po tváři.
„Nenechám, neztratila jsi vše, je to jen dočasné a tvůj život se ti vrátí, jen se musíš snažit. Je to všechno v tvých rukou, tak od sebe neodháněj lidi, kteří ti chtějí pomoc." Začala pomalu Alex a klekla si k sedící Taylor a vzala ji za ruku.
„Tak proč jsi mi lhala, když mi tak moc chceš pomoc?" špitla Taylor a podívala se na ni.
„Kdy?" vyhrkla zmateně Alex, a došlo ji, že si na ni asi vzpomněla.
„Něco se prý mezi námi stalo před tou nehodou. Znaly jsme se víc, než jsi mi řekla." Vysvětlila Taylor.
„Nelhala jsem ti. Jen jsem řekla, že na to přijdeš jednou sama. Nechtěla jsem ovlivňovat to co cítíš teď." Vysvětlovala Alex a zmáčkla ji ruku.
„Nepamatuji si to, ale cítím se s tebou lépe. Chci si vzpomenout, nebo to prožít znovu." Zašeptala Taylor a také ji zmáčkla ruku.
„To přece i já. Byla jsem u tebe každou minutu v nemocnici, ani nevím proč." Odvětila Alex a pohladila Taylor po tváři.
Když se chtěla Taylor nahnout a políbit Alex obě zaslechly klepání na dveře.
„Máte tu návštěvu." Nakoukla Moira do pokoje po vyzvání. Byl to Jason, Taylor nechápala, co tu dělá.
„Ahoj Tay, přinesl jsem ti čokoládu." Usmál se Jason a vytáhl s kapsy její oblíbenou čokoládu.
„Nechám vás tu." Pronesla Alex a šla ke dveřím, aby odešla z pokoje spolu s Moirou. Taylor vrhla nechápavý pohled nejdřív na Jasona a pak hledala pomoc u Alex, která se na ni usmála se odešla s Moirou.
„Co tu děláš Jasone?" zeptala se zvědavě Taylor.
„Přišel jsem se na tebe podívat." Začal Jason a přešel k oknu a čokoládu položil na malý konferenční stolek v pokoji. „Chtěl jsem se podíval, jak dopadl někdo, kdo mi rozbil vztah." Zašeptal Jason s vážným tónem.
„O čem to mluvíš?" nechápala stále Taylor a otočila se na něj.
„Chloe si mě zablokovala a poslala mě do háje. Prý jsem násilník a už se sebou nenechá manipulovat. Našel jsem její deník, je tam o tobě plno zajímavých informací. Třeba jakou máš ráda čokoládu." Začal vyprávět Jason a usmál se na ni.
„Jasone odejdi prosím." Špitla Taylor a začala se bát co by ji mohl udělat.
„Odejdu, až mi řekneš, kde je. Měly jste přeci spoustu míst ne?" prohodil Jason a šel k Taylor.
„Jasone já nevím, kde Chloe je." Odvětila Taylor a snažila se posunou, ale nešlo ji to.
„Řekni mi, kde je! Vím, že to víš. Nic ji neudělám, jen si s ní chci promluvit." Křikl Jason a chytl Taylor za ruku, aby se přestala odsouvat dál od jeho dosahu.
„Tak jako minule? Když jsi ji zmlátil?" odvětila Taylor a sledovala, jak se Jason napjal a vyskočila mu žíla na krku, jak zaťal čelist. „Nevím, kde je. Tak prosím odejdi." Dodala rychle Taylor a přála si, aby se Alex nebo Moira vrátily do pokoje.„Lžeš, řekla by ti, kam jde!" křikl znovu Jason a chytl Taylor za ruku. Taylor chtěla vykřiknout na Alex, ale v tom ji Jason ucpal pusu.
„Neřvi! Jen mi řekni, kde je Chloe." Procedil skrz zuby Jason a stále Taylor držel. Taylor mu v tu chvíli vrazila volnou rukou facku až ji Jason pustil a koukal jako opařený.
„Vypadni!" vykřikla Taylor a vzala do ruky mobil a rychle vyťukala předvolbu na policii. Jason se přestal ovládat a Taylor vrazil také facku, ale takovou, že Taylor spadla z postele. Bouchla se o noční stolek a začala ji téct krev z malé rány nad obočím a z nosu. Rychle se snažila plazit ke dveřím, a přitom křičela o pomoc. Jason se rozběhl okolo postele a Taylor otočil na záda a chytl ji za triko a bouchl s ní o zem znovu a přitom křičel „Řekni mi, kde je!"
Taylor prosebně vzhlédla ke dveřím, které se otevřely a stála v nich Alex. Můj strážný anděl je tu, pomyslela si Taylor a trochu se ji ulevilo.
„Vypadni, nebo volám policii!" křičela Alex a strčila do Jasona, aby ho dostala od ležící Taylor. Jason se rozzuřeně postavil a odstoupil, podíval se na Taylor a na Alex a pak utekl z pokoje pryč.„Taylor, jsi v pořádku? Co ti to udělal?" přispěchala Alex k Taylor a dívala se na krev která ji stékala z obličeje.
„Už ano." Pousmála se Taylor a zadívala se na Alex.
„Co jsi to zase vyváděla?" špitla Alex a vsunula ruce pod Taylor, aby ji zvedla a položila na postel.
„Já nic, on je vážně blázen." Odvětila Taylor a chytila se Alex, aby ji mohla zvednout.
„Pojď, už bude dobře." Řekla Alex a vzala Taylor a položila na postel. „Doběhnu pro lékárničku, hned jsem tady." Dodala rychle a vydala se ke dveřím.
„Neříkej nikomu, co se tu stalo, prosím. Řekni, že jsem upadla, když jsem se přesouvala na vozík." Pronesla Taylor dívající se na Alex, jak míří ke dveřím.Alex se rychle vrátila s lékárničkou a Taylor ošetřila. Rána byla malá stačila jen jedna malá mašlička.
„Kdo to byl? Co od tebe vůbec chtěl?" ptala se Alex naléhavě a uklízela věci zpět do lékárničky.
„Přítel jedné mé kamarádky, se kterou jsme společně něco prožily. Opustila ho a on si asi myslela, že ji najde tady nebo, že vím, kde je." Vysvětlila Taylor.
„A víš?" odvětila Alex a sedla si zpět k Taylor na postel.
„Nevím, už jsem s ní pak nechtěla moc komunikovat." Konstatovala Taylor a vzala Alex za ruku. „Děkuji, jsi jako můj strážný anděl." Dodala a stiskla ji ruku.
ČTEŠ
Pride Girl
General FictionKrásná, chytrá Taylor se prezentuje jako bezstarostná dívka. Jaké pocity, ale skutečně dívka prožívá za tím dokonalým úsměvem?