25. KAPITOLA

118 3 8
                                    

774 slov

• •

Pohled Maxmillian Potterové

Léto uběhlo jako voda a byl tu začátek školního roku. Sirius u nás byl celé léto a byla to doopravdy zábava.

Na týden také k nám dojeli Remus s peterem. Dále bych rozjímal o skvělém létě, ale bohužel je za pět minut deset a my stojíme na nástupišti.

Mamča se s náma jako vždycky loučí a já už se nemůžu dočkat až zase uvidím Remuse, holky a i Petera.

Konečně se rozloučíme a já ihned vyrazím a začnu hledat kupé, kde sedí holky. Po nějaké době ho konečně najdu.

"Max!" vykřikne Lily a ihned mě obejme.

To stejné se zopakuje i u ostatních.

"Tak jaké byly prázdniny?" Zeptám se jich s úsměvem a holky mi ihned začnou vyprávět jejich zážitky.

Právě se něčemu smějeme, když v tom se otevřou dveře od našeho kupé. Stojí v nich Jamie za ním hned Sirius a za ním potom Remus s Peterem.

"Remusi!" Vykřiknu a chlapec, který mi za ten rok doopravdy přirostl k srdi mě obejme.

"Max, ahoj."

"Evansová, co takhle rande?" Zeptá se můj podprůměrně inteligentní bratr a tak naruší pohodovou atmosféru.

"Nikdy. Kolikrát ti to ještě budu opakovat?! Nesnáším tě a teď vypal z tohoto kupé!" Zaječí na něj zhurta.

"Ale no tak, Lilečku, přece víš, že mě miluješ" řekne a já už na to nemám nervy a tak ho ihned začnu vytláčet z kupé.

"Jamie myslím, že půjdeme. Promiňte holky, moc ráda jsem si s vámi popovídala." Řeknu a mávnu na ně.

Konečně se mi podaří dostat Jamieho a ostatní pryč a společně jdeme do kupé, samozřejmě našeho.

"Jamesi jestli to takhle bude pokračovat dál, tak tě Lily zabije. A to doslova, myslím, že by klidně šla i do Azkabanu." Řeknu se smíchem.

"To není pravda Liluška mě miluje, akorát to ještě neví!" Prozpěvuje si a já nad tím jen mávnu rukou, vím, že nemá cenu to dál řešit.

Celý zbytek cesty si povídáme, tedy než se mi začnou klížit víčka a já pomalu odpadnu do hlubokého spánku...

****

"Max, vstávej už tu budeme." Budí mě někdo a podemnou se pohne něčí tělo.

Nejspíše jsem usnula někomu na rameni. Zvednu se tedy, protřu si oči a uvidím, že je to Sirius.

"Jak dlouho jsem spala?" Zeptala jsem se rozespale.

"Asi dvě hodiny, nechtěl jsem tě budit" řekne a já se proberu.

"Promiň, asi ti to muselo být nepříjemné." Omluvím se hned a zvedám se.

"Ne, to je v pořádku." Řekne s úsměvem.

Zvednu se a začnu brát všechny věci. V tu chvíli mi něco dojde

"Hele Siriusi, není Jamie primusem?" Zeptám se s úšklebkem.

"Jo, proč?" Zeptá se mě nechápavě a já se rozesměji na celé kolo.

Nechápavě se na mě dívá a já mu to tedy vysvětlím.

"Siriusi, tento rok je druhým primusem Lily." Řeknu a tichoš na to vybuchne smíchy.

_____________

Pohled Siriuse Blacka

S Max se smějeme na celé kolo a když se uklidníme dojdeme za ostatními, kteří čekají na Dvanácteráka.

Po chvíli přijde i s naprosto nasranou Evanskou. Vážně není jen naštvaná, je přímo nasraná a taky vypadá jako rudý rajče.

Raději se sklidíme z cesty a s klukama a Max jedeme dřívějším kočárem.

___

Čekal jsem, že hostina bude nudná jako každý rok, ale tento byl očividně výjimkou.

Brumla říkal něco o černokněžníkovi, který vraždí mudlorozené, mudly a tak. Vím, že je to důležitá věc, ale zatím jsme ve škole, kde nám nic nehrozí. A já utekl od rodiny, takže už je to taky v suchu.

Večer si povídáme až do dvou, štěstí, že zítra je víkend. Začátek školního roku nám totiž vyšel hezky na pátek. Dvanácterák celou dobu mlel o tom jak je Evanska úžasná a tak. Sice ano, přeju mu to, ale myslím, že už mu z toho hráblo.

Všichni už spí, teda až na mě. A možná Max. I přes léto jsme byli zvyklí spát v jedné posteli a teď jsme si lehli odděleně a já kvůli tomu nemůžu usnout.

Prostě jsem si zvykl, že ji mám u sebe a teď mi dělá problém usnout.

"Maxi?" Zašeptám a doufám, že ještě nespí.

"Siriusi, co potřebuješ?" Zeptá se mne a já jen odkryju peřinu a poklepu na místo vedle mě.

Přesně ví co myslím a tak si ihned lehne vedle mě. Já jakoby už automaticky přehodím ruku přes její pas a vdechnu její vůni vlasů. Jo, definitivně dělám takovýhle zamilovaný blbosti, ale nesuďte mě. Ona vážně moc hezky voní.

"Dobrou noc Siriusi" špitne a ještě více se zavrtá do mého objetí.

Já si jí tedy ještě více přitáhnu a dám jí pusu do vlasů. Na to se jen usměje a já jí také popřeju dobrou noc.

A pak už oba dva upadáme do říše snů...



****

Zdravím! Omlouvám se za dlouhou neaktivitu. Bohužel už je začátek školy a to také znamená písemky. Fakt hodně písemek. Takže teď moc nemám čas, ale pokusím se to vylepšit. Pevně doufám, že se mi přes tento víkend podaří vydat ještě jedna nebo dvě kapitoly. Také se chci omluvit, že po tak dlouhé době je tu tak slabá kapitola. Ale já se budu vážně snažit. Každopádně chci také poděkovat za více jak 2k přečtení a 100 hvězdiček. Jste blázni, ale dokonalí blázni. Moc vás všechny zbožňuju a vážím si vaší podpory.

Loučím se.....

PS: čtěte dál, protože jsem ta nejlepší spisovatelka...

MRK MRK

TRPĚLIVOST RŮŽE PŘINÁŠÍ/ff Sirius Black Kde žijí příběhy. Začni objevovat