TRPĚLIVOST RŮŽE PŘINÁŠÍ/ff Sirius Black

11. KAPITOLA

 1016 slov

  • •

Pohled Maxmillian Potter

Ráno mě probudil zvuk foťáku a také přítomnost ruky, která byla okolo mého pasu, a těla, které na mě bylo natisknuto.

Otevřela jsem tedy oči a vybavila si co všechno se včera stalo. Trochu jsem se otřásla. Přeci jenom hrozně jsem se bála.

Jsem moc ráda, že mě Sirius našel. Nevím co by se stalo, kdyby mě nenašel. Musím mu za to poděkovat. A taky za to, že tu se mnou zůstal po té noční můře.

Otočila jsem se směrem odkud zvuk foťáku vycházel. Stál tam Jamie a Náměsíčník.

,,Maxinko koukám, že jste to včera pěkně rozjeli." Řekl s úšklebkem James.

Vydal se ke stěně, kam fotku, kde já a Tichošlápek spíme v objetí nalepil. A dál se usmíval jako sluníčko.

,,Hele netlem se tak. A navíc nic jsme spolu neměli." Vykřikla jsem a loktem drbla do Siriuse.

Ten jen zaskučel a zamžoural očima.

,,Au sakra co to děláš." Vykřikl pohotově.

,,Řekni svému nejlepšímu kamarádovi, že spolu nic nemáme, děkuju."

,,No,jo nic spolu nemáme." Řekl s úšklebkem.

Pohled jsem stočila k budíku a zjistila, že je teprve půl osmé ráno. Myslím, že Jamese s Remusem a Peterem uškrtím. I když Červíčka ne, ten ještě vyspává.

,, Proč mě sakra budíte tak brzo?"

,,Max dneska je ten zápas. Ty si snad předtím nechce zalítat?" Optal se mě provokativně James a já ihned vystřelila z postele.

,,To jste mi to nemohli říct dřív, sakra. Kurva au to bolí." Vykřikla jsem když jsem zakopla o poličky.

Zaplula jsem do koupelny, kde jsem se osprchovala, vyčistila zuby a tak podobně. Vlasy jsem si opět zapletla do dvou copů a tentokrát si místo školního hábitu a zbytku oblékla famfrpálový dres.

Po upravení Siriuse jsme šli na snídani. Samozřejmě jsme předtím ještě vzbudili Červíčka. Nemůžeme mu přece odepřít snídani.

No, stejně jsem toho moc nesnědla. I když normálně stresy nemívám, dnešek je asi výjimkou.

Ze snídaně jsme se, už jako kompletní tým, vydali na hřiště si trochu zalétat. Měli jsme asi hodinu než zápas oficiálně začne. Takže tak půl hodiny létání a ten zbytek bude strategie. My s Tichošlápkem máme jedni strategii a to shodit ty zmije z koštěte.

,,Mio, nebuď nervózní. Jsme přeci úžasní odrážeči no ne? A Dvanácterák chytí zlatonku ihned." Řekl a použil část mého druhého jména.

,, Nová přezdívka?"

,, Možná Mio. A teď do stanu, protože za chvíli začíná zápas."

--

,,Milí žáci a samozřejmě profesoři je mi ctí vás uvítat na dnešním, a zároveň prvním zápasem v tomto roce, Nebelvír proti Zmijozelu." Řval do mikrofonu jeden sedmák z Nebelvíru.

Myslím, že se jmenuje Charlie, ale nejsem si jistá. Každopádně teď je to jedno.

,,Jako první tu máme nebelvírské družstvo!" Vykřikl a pro nás to bylo znamení, že máme vyjít ze stanu.

,,Jako střelci jsou tu Hamlintová,Jackson a Lewis. Brankář je Smith. Odrážeči jsou Black a nováček Maxmillian Potterová sestra našeho legendárního chytače Jamese Pottera." Zařval do mikrofonu a já se musela pousmát.

,,A teď zmijozelské družstvo!" Křikl opět chlapec, ovšem už né tak nadšeně.

Sestavu zmijozelského družstva jsem vůbec neposlouchala. Jenom jsem se trochu klepala. Přeci jenom co když něco zvorám. Hodila jsem zoufalý pohled po Jamesovi a ten se jen povzbudivě pousmál.

Z mého rozjímání mě přerušil hlas profesorky Hoochové.

,, Čekám od vás naprosto čestnou hru." Řekla a já se tomu jen ušklíbla.

Tak určitě ty zmije budou hrát čestně. Míče byla vypuštěny a hra začala.

,, Hamlintová se ihned ujímá míče a je to gól. Nebelvír získává deset bodů. Výborně Nebelvíre." Opět křičel chlapec.

Na Toma se řítil potlouk, který na něj vyslal zmijozelský odražeč, a já tedy pohotově vyletěla. Těsně před ním jsem potlouk odrazila a on jen udiveně poděkoval.

Hra byla v průběhu a my vedli o padesát bodů. Přesněji 30:80. Bohužel zlatonka se nikde nezjevila. Zatím jsme se Siriusem spíše hlídali naše hráče a tolik se nepokoušeli zhodit zmijozely. Né že bychom nechtěli, pouze nebyl čas.

,,A Lewis se ujímá camrálu a opět je to gól. Deset bodů pro Nebelvír. Notak natrhen těm zmijím prdel." Zařval chlapec a já se z plného hrdla zasmála.

,,Pane Davisi řekla jsem nezaujatě." Řekla Minnie a měla co dělat aby ho nepřetáhla novinami.

Zmijozelský odražeč se očividně chtěl pomstít a tak na Sama, našeho brankáře, vyslal potlouk. Sirius k němu rychle přiletěl, jelikož byl blíž, a potlouk naštěstí odrazil.

Dneska jsem chtěla být hodná, ale docela mě naštvali. Jako shodit brankáře je už vážně odpornost. Mrkla jsem proto na Siriuse. Bylo to naše znamení k tomu co jsme trénovali. On jen kývl a my vyletěli k potlouku. Stalo se to tak rychle, že vám to asi nedokáži popsat. Oba jsme do potlouku praštili zaráz a takovou silou, že by to muselo porazit i slona.

No nakonec to dokázalo porazit zmijozelského odrážeče, který vyslal potlouk proti našemu brankáři a zmijozelskou střelkyni, která byla za ním.

Se Siriusem jsme si jenom plácli a zase se dali do pohybu.

,,Black a Potterová jsou výborně sehraný tým. Právě provedli dvojitou refrízu a sestřelili zmijozelskou střelkyni a odrážeče. Ano, tak musíte na ty zmije." Křičel chlapec do mikrofonu.

,, Já vám ten mikrofon seberu." Křičela Minnie a mlátila ho novina.

No, prostě pohled k popukání. Když jsem pohledem zabloudila do publika uviděla jsem Remuse s Peterem a něco drží. Bylo tam napsané něco, že jsme nejlepší a ať se jdou ostatní bodnout.

Také jsem zahlédla holky. Což mi připomíná, že jsem se s nimi dlouho nebavila.

,,James Potter chytil zlatonku!" Uslyšela jsem najednou řvát nebelvírského kluka do mikrofonu.

To jsem vážně kvůli pár sekundám prošvihla to jak James chytil zlatonku? Asi jsem vážně marná.

I tak jsem sletěla dolů a přidala se k hromadnému objetí. Přiběhli k nám dokonce i lidi, kteří seděli v publiku. Samozřejmě nám všichni gratulovali.

,,Ani, nevím jak se mi to povedlo najednou se prostě přede mnou objevila." Řekl brácha, když jsem se ho zeptala jak se to stalo.

,,Max to bylo úžasný ta dvojitá refríza. A to jak se potom tvářili!" Křičel Sirius a objímal mě.

Právě proto famfrpál miluji. To štěstí, které vás pohltí když vyhrajete.

,,Jdeme slavit! Toto se musí zapít na pořádné pobertovské párty!" Křičel Sirius a já se k němu přidala.

    

           
                             • • • •

Zdravím! Dnešní kapitola je spíše ze zápasu. Doufám, že se vám kapitola líbí. Chtěla bych se omluvit pokud tu budou, a to určitě budou, nějaké překlepy nebo chyby. Ale snad to zvládnete. Také bych chtěla poděkovat za všechny hvězdičky a přečtení. Opravdu si toho neskonale moc vážím.

Loučím se.....

PS: čtěte dál, protože jsem ta nejlepší spisovatelka....

MRK MRK