1.

345 19 2
                                    

Znali jsme se dlouho. Hodně dlouho. Prakticky jsme o sobě věděli 12 let
ale ani jednoho z nás nenapadlo, že bychom časem mohli být něco víc než jenom ,, spolužáci ze dvou tříd". Abych byla upřímná, vždycky jsem tajně doufala, že se to stane. Že na mě třeba promluví nebo mi sám od sebe napíše. Já na to neměla odvahu protože on byl " někdo" a já byla nic.

,, Ale no tak, hoď tím svým zadkem." zavolal na mě Nathan, který už dobrých 20 minut čekal na to, až dostanu svůj milkshake. Otočila jsem se na něho a udělala výraz říkající ,,Sklapni.". On mi za to poslal vzdušnou pusu. Zakroutila jsem nad tím hlavou a s úsměvem se otočila zpátky k pultíku, kde mi každou chvílí měli předat moje slavné pití. Nath nesnášel moje návyky. Říkal, že radši umřu žízní než abych si odpustila svoje oblíbené pití které se prodávalo v jedné z nejdražších kaváren, co existovala.
,, Tady, slečno." ozvalo se zpoza pultíku. Otočila jsem se a nadšeně sáhla po kelímku.
,, Jako vždy nenasytná, že." ozvalo se mi u ucha.
,, Co kdyby jsi radši zaplatil dámě pití?" odpověděla jsem a stočila pohled na smějícího se Nathana. Ten vykulil oči a začal prohledávat kapsy. Když nikde nic nenašel začal předvádět, že brečí.
,, Herečko." prohodila jsem a podala bankovku paní, která nás s pokřiveným úsměvem sledovala.
,, Máš opravdu milého přítele." řekla a svůj úsměv ještě rozšířila. Nebyla první kdo si myslel, že já a Nathan jsme šťastný a zamilovaný pár. Čas od času se našel někdo, kdo nám řekl jak moc nám to spolu sluší nebo jak jsme spolu sehraný. Pokaždé, když se někdo takový objevil začali jsme se s Nathem obhajovat a říkat, že jsme jenom kamarádi. Už jsem se nadechovala že to vymluvím i této paní.
,, Ona ví, že lepšího by nenašla." prohlásil sebevědomě Nath. Nevěřícně jsem se na něho podívala. On se jen připitoměle usmíval a věnoval mi svůj úsměv o kterém říkal, že je neskutečně sexy. Já osobně byla toho názoru, že je neskutečně debilní i když ve skrytu duše jsem ten úsměv milovala. Ukazoval při něm svoje roztomilé ďolíčky pro které by většina holek vraždila.
,,Tím jsem si naprosto jistá." odpověděla mu prodavačka a naplno se rozesmála. Rezignovaně jsem povzdechla. Nathan se vedle mě pořád usmíval a paní ve stánku si myslela, že jsme úžasný páreček. Co víc si přát.
,, Tak pojď lásko. Jdeme." řekla jsem a natáhla se pro Nathovu ruku.

SkyKde žijí příběhy. Začni objevovat