27.

77 9 0
                                    

Nathan
,,Sky." řekl jsem opatrně když se opět rozbrečela. Nereagovala.
,,Sky." promluvil jsem víc nahlas. Sky s sebou cukla,odtáhla se ode mě a upřela na mě své oči.
,,Co."
,,Neměla bys už brečet. Podívej se,Cam je pryč. Jo,vím. Bolí to,není to příjemný. Ale víš co? Ono to přejde. A bude to zase ok. Jo?" domluvil jsem a doufal,že bude rozumná a poslechne mě. Chvíli mlčela a vypadala,že o tom skutečně přemýšlí. Po chvíli přemýšlení promluvila.
,,Jo. Jo,asi máš pravdu." zakroutil jsem nad tím očima.
,,Asi?"
,,No jo. Určitě." řekla už se smíchem Sky.
,,Takhle se mi líbíš." odpověděl jsem,znovu jí objal a při tom se usmíval jako výherce loterie.

Když už nemůžu udělat nic jiného,aspoň budu Sky rozveselovat. Koneckonců,i to je nějaká výpomoc,ne? Navíc co krásnějšího je než to,že se vám podaří vykouzlit na něčí tváři úsměv. A další navíc,tohle byl její úsměv.

,,O čem přemýšlíš?" zeptala se mě Sky. Zakroutil jsem hlavou na znamení,že to není nic zásadního a důležitýho. Sky povytáhla obočí.
,,Nelži mi. Neumíš to."
,,Říká člověk,který mi tady přes hodinu a půl brečí a tvrdí,že se nic neděje?" odpověděl jsem a pak mi došlo,co jsem to vůbec řekl.
Sky se zatvářila překvapeně. Nakonec pokrčila rameny.
,,Jo,přesně tohle ti ten člověk říká. Takže,drahý kamaráde,co se děje,stalo... Chápeš."
,,Nic,vážně. Jsem jenom unavený."
,,Z čeho?" to kdyby jsi věděla,odpověděl jsem jí v hlavě. Sky se na mě nevěřícně podívala. Její pohled úplně vypovídal o tom,že si o mě myslí své.

SkyKde žijí příběhy. Začni objevovat