Sky
Dva dny po mém nepříliš slavném shledání s Tori jsem si řekla, že bylo dost smutnění. Rodiče mi opakovali, že neradi vidí jejich dceru jak se trápí a že by si přáli, aby se vrátila ta "stará" Sky. Na tyhle slova jsem chtěla odpovědět, že stará Sky tady nebude do té doby dokud se nevrátí Nathan. Nikdy jsem to nevyslovila nahlas protože i já, smutkem zdeptaný člověk jsem věděla, že je to až moc velký klišé. Koneckonců, najděte mi dalšího psychopata který upadne do depresí jen kvůli tomu, že jeho nejlepší kamarád odjel na dobu neurčitou pryč. Ještě k tomu s jeho přítelkyní, která se i přes všechny svoje nedostatky (většinou se jednalo o nedostatky typu ohleduplnost, inteligence atd.) mohla pyšnit titulem ,, Nathanova holka". Věřím tomu, že takových osob s podobným problémem po světě moc neběhá.
Když jsem si už po sté opakovala ,, Tak a dost." (tahle věta se mohla pomalu stát mou mantrou) chodila jsem po pokoji sem a tam. Můj pohled nakonec zabloudil na velkou bílou skříň ve které leželo nejen oblečení ale už dva týdny i můj notebook. Nakonec jsem pomalu došla ke skříni a otevřela jí. První čeho jsem si všimla byl můj bílý notebook. S hlasitým povzdechem jsem ho vyndala.
Konec. S Kelly jsme se rozešli. Jedu domů.
Tuhle větu jsem si musela číst minimálně 10x za sebou. První věc která mě šokovala bylo to, že by psal přes notebook. Vždycky jsme dávali přednost sms nebo rovnou hovorům. Vlastně to je poprvé za poslední dva roky co mi napsal něco na mail. Pomalu jsem začínala mít pocit, že se mě Nath snaží naštvat. Druhá věc která mě absolutně překvapila byl jeho rozchod s Kelly. Teď už můžu s úsměvem a neskrývavou radostí prohlásit ,, Konečně dal tý platinový zrůdičce bez mozku kopačky!" Jenže podvědomí mi říkalo, že Nathan nebyl ten, kdo zařídil konec toho vztahu. Znala jsem ho dobře a věděla, že on byl na to až moc slušný. No a v neposlední řadě mi vyrazila dech jeho poslední věta. On jede domů. Rychle jsem se koukla na datum, kdy tohle posílal. Týden. V tu chvíli jsem se naštvala úplně. Jestli jeho zpráva nelhala měl být minimálně 3 dny doma. V té době by se mi určitě ozval. Takže jsou jen dvě možnosti; a)jeho zpráva je jen jeden z jeho hloupých vtipů, za b) prostě na mě nemá náladu.
Byla jsem tak naštvaná, že jsem se rozhodla jít ven a jak se říká ,, Rozdýchat to." Když jsem procházela kolem obýváku houkla jsem na rodiče, že jdu ven.
,, Nathan se vrátil?" zeptala se mamka a energicky se na mě otočila od televize. V očích se jí značila naděje.
,, Ne." broukla jsem.
,, Aha... A proč že jdeš ven?"
,, Chci jít ven." tímto jsem náš rozhovor ukončila a šla do předsíně. Mamka na mě ještě zavolala, že mám přijít včas, což znamenalo do půlnoci. Teď bylo 5 hodin odpoledne.
Procházela jsem se parkem kolem vody. Lidé okolo mě byli povětšinou starší páry krmící labutě, které si spokojeně plavaly po řece. V tu chvíli mě napadlo jak musí být skvělé žít jako labuť. Určitě nemusí řešit žádné hloupé pocity okolo kamarádství a tak, pomyslela jsem si když do mě v tu chvíli někdo vrazil.
,, Omlouvám se!" vykřikl ten někdo.
,, To je v pořádku." odpověděla jsem a chystala se pokračovat ve své cestě o které jsem prakticky nevěděla nic víc, než že vede dál parkem.
,, Tebe já znám." ozvalo se mi za zády.
ČTEŠ
Sky
Romance,, A věř mi,mě tohle věčný nalhávání si věcí nebaví!" zakřičela jsem na něho a pohoršeně zakroutila hlavou. Věděla jsem, že jsem to všechno ještě zhoršila. Věděla jsem, že tímhle jsem náš oslabený vztah přiblížila ještě víc ke konci, který jsme oba...
