31.

68 6 1
                                    

Začala jsem se hystericky smát. Nathan na mě nechápavě zíral a nejspíš si myslel,že jsem se dočista zbláznila. Já bych si to o sobě myslela taky,kdybych byla v jeho kůži.
Důvod mého záchvatu smíchu byla jeho věta ,,Tohle kamarádi nedělají." Byla jsem si toho až moc vědomá a až moc zoufalá. Moc dobře jsem si uvědomovala co všechno jsem právě ztratila.

,,Byla to blbost." vyhrkla jsem a vzápětí si chtěla dát jednu pořádnou facku.
,,Co myslíš?" zeptal se Nathan a upřel na mě svoje oči. Ten pohled mě psychicky bolel. Dřív jsem tenhle pohled znala jako pohled od mého nejlepšího kamaráda,bratra. Teď jsem věděla,že už nikdy o něm nebudu moci říct ,,Tohle je můj nejlepší kamarád." Vlastně sis to celý pokazila,říkala jsem si v hlavě.

,,Ta pusa. Byla to blbost." řekla jsem pomalu a potichu a čekala jak Nathan zareaguje. Jeho výraz nevypovídal nic o tom,že by byl zklamaný. Jeho výraz prakticky neříkal vůbec nic. Hleděl někam do pokoje za mě.
,,Taky si to myslím." řekl po chvíli a lehce se na mě usmál. Úsměv jsem mu vrátila a čekala co bude dál.

SkyKde žijí příběhy. Začni objevovat