Sky

23.

Tázavě jsem se na něho podívala a pak mu naznačila,ať má mluvit. Když nic neříkal uchechtla jsem se.
,,Tak co?" zeptala jsem se s úsměvem na tváři. Nathan se na mě podíval a rozesmál se taky.
,,Já to zapomněl."
,,Achjo." zakvílela jsem a začala se smát ještě víc. Ač jsem nechtěla musela jsem přiznat,že mi tyhle společné chvíle s mým nejlepším kamarádem chyběly. Nathan byl někdo,komu bych odpustila snad vše. Sice jsem stále byla určitým způsobem naštvaná za to co mému příteli způsobil ale koneckonců,byl to Nathan. Můj nejlepší kamarád.

,,Jsem ráda,že ses omluvil. Víš,fakt mě to potěšilo." zamumlala jsem mu do hrudi když mě po chvíli k sobě přitáhnul do pevného objetí.
,,Já jsem rád,že jsi to přijala." zašeptal mi do vlasů.

Nathan
Dlouhou chvíli jsem přemýšlel o tom,jestli se jí mám svěřit se svými pocity k ní. Skutečně mám zkazit naše dlouholeté a pevné kamarádství,které jsme si za ty roky vybudovali? Bylo mi jasné,že Sky by ten fakt,že jí miluju nepřijala zrovna pozitivně. Navíc byla šťastná se svým klukem.

Pár minut jsem byl pevně přesvědčen o tom,že jí to řeknu. Že se jí přiznám. Ale pak jsem si uvědomil,že by to byla velká chyba. A přijít o ní jako kamarádku? V žádném případě. Radši jsem se rozhodl pro tu verzi,že budu trpět zatímco ona bude spokojená. Tak to má být,ne?

Láska přináší oběti. A někdo se jí stát musí.

Po dvou dnech
,,Omluvil ses?"
,,Jo." odpověděl jsem Maxovi,který se válel na mé posteli a ládoval ses chipsama.
,,A?"
,,Omluvu přijala. Dokonce se nechala o obejmout." při těchto slovech se na mě Max podíval se zdviženým obočím.
,,Zkusit se to musí,viď kámo?" zasmál se.
,,Maxi tohle bylo kamarádský. Prostě mi chyběla." obhajoval jsem se ale bylo vidět,že Max mi má slova moc nevěří.
,,Jasně. Až jí řekneš,že jí miluješ tak to taky bude kamarádský." ušklíbnul se.
,,Ona se to nikdy nedozví."