,, Nevím kdy se uvidíme." řekl smutně zatímco jsme stáli na zahradě našeho domu a loučili se. Začínali prázdniny a Nathan měl veškerý volný čas trávit se svojí přítelkyní v Karibiku. Když mi to oznámil byla jsem lehce řečeno v šoku. Bylo jim 18 a 17 ale chovali se jako by byli 20 let ve svazku manželském. Nechápala jsem to a možná jsem za to byla ráda. Ale teď,když přišel čas rozloučit se jsem to chtěla pochopit aspoň z minimální části. Nejen kvůli dobrému pocitu, který jsem momentálně opravdu postrádala. Chtěla jsem hlavně pochopit, jak funguje jejich láska. Jestli bylo něco po čem jsem doopravdy toužila bylo to zjištění na jakým principu funguje jejich vztah. Střídavě se pořád hádali. Buď žárlil on nebo žárlila ona. Ale pak všechny hádky odešly tak rychle, jako přišly a oni zase byli dokonalý, zamilovaný pár. Pro mě, jako Nathanovu nejlepší kamarádku to nebylo vůbec lehké. Jeho stavy, kdy mi dokola opakoval, že ,, Už na to sakra nemám nervy. Končím." mě opravdu ničily. Tvrdil, že jejich vztah nemá budoucnost. A teď stojíme na naší zahradě a loučíme se ( díky jeho vztahu bez budoucnosti, jak nejednou poznamenal) na dobu neurčitou. Bylo mi z toho do breku.
,, Nathe, vážně jsi pevně rozhodnutý že chceš veškerý čas věnovat tý holce?" pronesla jsem a smutně se zadívala na svoje boty. Všimla jsem si, že se moje Vansky na které jsem pečlivě šetřila začaly ničit. Bezvadný.
Nathan se na mě jenom upřeně podíval a zakroutil hlavou. Moc dobře věděl, že jsem jeho vyvolenou neměla v lásce. Čas od času jsem na její účet přidala pár nepěkných poznámek. On na to reagoval buď povzdechem nebo kroucením hlavy. Ještě nikdy se nestalo, aby mi moje teorie o ,, té slečně" vymlouval. Což mě utvrzovalo v tom, že jsem nebyla daleko od pravdy. Jediný co mě na tom aspoň trochu těšilo bylo to, že si to on uvědomoval. Ovšem nebyla jsem si jistá tím, jestli to je správný.
,, Sky. Už jsem ti říkal, že jsem se rozhodl. Navíc jsem to Kelly slíbil." odpověděl a bylo značný, že ho moje nenávist vůči jeho holce určitým způsobem mrzí. Pamatuju si, že v době, kdy neměl přítelkyni si představoval mě a jeho budoucí holku jako nejlepší kamarádky. A pak přišel s tou " úžasnou" novinkou jménem Kelly. Už jenom při vyslovení toho jména jsem si vzpomněla na psa kterýho vlastnili naši sousedi. Konkrétně na malýho chundelatýho psíka ( mám dojem že to byl bišonek) s bílýma, věčně zacuchanýma chlupama. Když jsem svoji představu sdělila Nathanovi, mírně ho to urazilo. Dokonce mě výslovně poprosil, abych se o jeho ,,lásce" takhle nevyjadřovala. V tu chvíli mi došlo, že Kelly nebude jenom záležitost od vedle. Pak jsem jí viděla. Vysoká, platinově obarvená blondýna s křivkama, který by jí mohla závidět kdejaká celebrita považována za "sexy hvězdu". Já osobně jí překřtila na Pamelu Anderson číslo 2. O tomhle už ale Nathan ( a radši ani nikdo jiný) nevěděl.
,, Hm." byla odpověď na kterou jsem se zmohla. Představa, že budu bez svýho nejlepšího kamaráda mě neskutečně děsila. Vždycky jsem věděla, že tohle někdy přijde. Koneckonců, oba máme svůj život a já nemohla čekat, že do smrti budeme bok po boku. Ale tyhle prázdniny jsem si chtěla užít se svým nejlepším kamarádem.
,, Hej. Neber to tak dramaticky. Stejně bych ti lezl na nervy." snažil se situaci zlehčit. Bezvýznamně. Když na mě padl smutek nepomáhalo vůbec nic. Ani čokoláda, která byla všema tak vychvalována. Uzavřela jsem se do sebe a truchlila dokud mě to nepřestalo bavit nebo jsem to začala ignorovat.
,, Budeš mi chybět." řekla jsem a snažila se nerozbrečet. Věděla jsem, že je to marný. Nathan mě má prokouknutou a přesně ví, jak se cítím. Podle mé ho očekávání ke mě přišel a beze slov mě obejmul.
,, Ty mě taky, Sky. Ani nevíš jak moc." pronesl a pustil mě. Pak jsem viděla jak otvírá branku která ohraničovala společně s plotem náš pozemek. Nesnášela jsem loučení a odchody. Věděla jsem, že se vrátí. Možná dřív než jsem si troufla doufat. Ale i přesto jsem věděla, že naše odloučení pro mě bude těžký. Vytvořila jsem si k němu silné pouto které jsem sama pomalu nechápala. Natož aby to chápal on.
,, Ozvu se." bylo to poslední co mi řekl. Pak jsem o něm měsíc neslyšela.
ČTEŠ
Sky
Romantizm,, A věř mi,mě tohle věčný nalhávání si věcí nebaví!" zakřičela jsem na něho a pohoršeně zakroutila hlavou. Věděla jsem, že jsem to všechno ještě zhoršila. Věděla jsem, že tímhle jsem náš oslabený vztah přiblížila ještě víc ke konci, který jsme oba...