Z jeho kanceláře do jeho náruče

Mohl bys...

Louis sebou trhne a odstoupí ode mě.

"Simone. Potřebuješ něco?" Řekne odtažitě. Simon si nás pobaveně prohlíží, jeho pohled se mi vůbec nelíbí.

"Copak takhle zdravíš starého kamaráda, Loui?" Usmívá se Simon falešně a přistoupí k nám blíž. "Zítra tu mám jednání, stejně jako ty, předpokládám. Ale koukám, že tys to spojil i se zábavou." Ukáže na mě.

"Nechápu, o čem to mluvíš. Jsme tu pracovně." Snaží se říct Louis klidně, ale já vidím, že klidný rozhodně není. Je nervózní a naštvaný, ruce svírá v pěst.

"Opravdu? Podle toho, co jsem právě viděl, se tady s kolouškem k sobě máte víc než pracovně. Přísahal bych, že jste si špitali do oušek jako páreček teploušků." Ušklíbne se. Skvělý, nejen, že je to debil. Ještě je to homofob.

"Tak dost, Simone. Nevím, co si myslíš, že jsi viděl, ale takhle o něm mluvit nebudeš, rozumíme si? Je to můj zaměstnanec!" Vyjede po něm Louis a postaví se přede mě.

"Co s tím uděláš, hm? Na kolik si téhle informace ceníš?" Vysmívá se mu Simon do obličeje.

"Jaké informace? O čem to pořád mluvíš?" Diskusi přeruší cinknutí výtahu. "Nemám na tebe čas, Simone. Měj se." Štěkne po něm Louis. "Jdeme, Harry."

"Ještě jsme neskončili, Loui! Dobře vím, co jsem viděl!" Křikne za námi Simon.

Když se za námi zavřou dveře výtahu, Louis bouchne pěstí do stěny, až leknutím nadskočím.

"Promiň, Harry... tohle... není dobré. Kruci, jestli Cowell přijde na to, že jsi můj přítel, může nám způsobit fakt problémy. Nejen firmě, ale i tobě..." Řekne mi Louis, tváří se fakt zoufale.

"Proč by to dělal?" Vážně mi nejde do hlavy, co je tohle za člověka.

"Peníze, moc, pomsta... vyber si." Pokrčí rameny.

"To zvládneme, Lou. Bude to v pořádku." Chci ho utěšit a obejmu ho. On se ode mě odtrhne.

"Až na pokoji, Harry..."

Mlčky dojdeme až do našeho pokoje. Louis se posadí na postel, rukama si podepře hlavu. Sednu si vedle něj a obejmu ho kolem ramen.

"Určitě to zvládneme, Lou. I kdyby nás Cowell viděl, nemá žádný důkaz. A i kdyby měl, tak co? Co ti může udělat, jen kvůli tomu, že máš rá.. že se vídáš s mužem?" Opravím se rychle.

"Víš, Harry, dost firem, se kterými spolupracujeme, vedou lidi, jako je Cowell. Staří, arogantní, neschopní změn. Proč myslíš, že jsem nikdy veřejně nesdílel svoje vztahy? Proč mám celou tuhle image přísného šéfa? Nikdo ve velkém businessu nebude brát vážně CEA, který je gay. A já to, co dělám, miluju. Vývoj, firmu, vytváření pracovních příležitostí." Když to dořekne, má v očích slzy.

"To je tak strašně nespravedlivé, Lou..." přivinu si ho k sobě a on se schoulí do mého klína. Hladím ho ve vlasech, vypadá tak křehce a zranitelně. Chci ho držet v náručí a už ho nikdy nepustit. Neudělal nic špatného, proč by měl být znevýhodněný jen kvůli orientaci? S jeho nasazením, inteligencí a vedením firmy to přece vůbec nesouvisí.

"Jsem tu pro tebe, lásko..." zašeptám mu do ucha a pak ho na něj jemně políbím.

"Harry... myslíš, že... mohl bys... chtěl bych dnes být tvůj." Řekne mi nejistým hlasem. Chvilku mi trvá, než mi jeho prosba dojde.

"Já jsem ještě nikdy..."

"Já taky ne, koťátko. Jestli nechceš, tak nemusíme."

"Já chci, Lou. Opravdu tě moc chci. Jsi si jistý?"