Z jeho kanceláře do jeho náruče

Posvícení

Chytne mě za ruku, proplete naše prsty a já se nadšením nemůžu skoro ani nadechnout. Je ke mně tak pozorný a něžný, úplně jiná strana jeho osobnosti, než šéf Louis. Nechápejte mě špatně, šéf Louis je ztělesnění touhy a sexuálního napětí. Jak může být v jednu chvíli takhle roztomilý a ve druhou živoucí sexappeal? Cítím, jak jeho kouzlu propadám stále víc a víc...

"Chceš jít první do kukuřičného bludiště, nebo na ruské kolo, Harry?" Otočí se na mě Louis a pohladí mě volnou rukou po tváři.

"Do bludiště, ať se trochu protáhneme po té jízdě v autě." Odpovím.

"Dobře, závod k bludišti!" Vykřikne nadšeně a začne utíkat. Vážně, co udělal s šéfem Louisem?

Se smíchem se za ním rozeběhnu, těsně před vstupem do dohoním a zezadu ho obejmu. Otočí se a dá mi pusu. "První!" Oznámí mi a oba se smějeme jak malí kluci.

Louis koupí lístky do bludiště a vyrazíme.

"Prý musíme zahnout vždycky jen jedním směrem, abychom našli cestu ven." Navrhnu.

"Dobře, tak zkusíme pořád doprava." Souhlasí Louis a ruku v ruce kráčíme napospas kukuřici.

Chvilku se motáme v bludišti, povídáme si a smějeme se.

"Kolem tohohle klasu, co vypadá jako delfín, už jsme určitě šli." Prohlásí Louis sebejistě.

"Ukaž, vylezu ti na záda a podívám se, jestli jsme nezabloudili." Rozhodne a stoupne si za mě.

"Cože? O kolik, že jsi starší než já?" Chechtám se.

"Věk je jenom číslo, koťátko. A ty jsi obr, budu z tebe mít dobrý rozhled. Skrč se." Udělám, co chce a skrčím se. On obmotá nohy kolem mého pasu a rukama se chytne za má ramena. Když cítím, že se pevně drží, narovnám se.

Louis se chvilku rozhlíží a pak vynese verdikt. "Musíme pořád doprava a budeme venku."

"Hele, to jsem přesně říkal!" Vyprsknu smíchy a on se po mých zádech sklouzne na zem.

"Možná jsem jen chtěl zkusit, jestli mě uneseš." Mrkne na mě. "Za mnou!" Zavolá pak a zase se rozeběhne.

Z bludiště vyběhneme úplně vysmátí. Vezme mě za ruku a zamíří k ruskému kolu.

"Teď kolotoč?" Ujistí se a já přikývnu. Koupí lístky na pět jízd a pak hned nastoupíme do jednoho z vozíků. Ještě ani nevyjedeme a já už cítím jeho rty na mých. Jemně mě líbá, ruce má propletené za mým krkem. Chytnu ho za tváře a utápím se v nádherné souhře našich rtů.

Lehce se odtáhneme a rozhlédneme se. Máme teď krásný výhled, vzájemně si začneme ukazovat zajímavosti v okolí. Při poslední jízdě zkoumáme další atrakce a stánky a domlouváme se, kam ještě půjdeme.

Když vystoupíme, vydáme se ke stánku s občerstvením. Preferoval bych něco zdravějšího, ale jelikož tohle není restaurace, ale pouťový stánek, objednáme si dva langoše a dva burčáky.

Usadíme se na lavičce a přiťukneme si burčákem.

"Tak na podzim!" Připiji. "A na náš den." Dodám trochu nesměle.

"Na nás." Odpoví mi s něžným úsměvem a oba se napijeme.

"Počkej tady, hned jsem zpátky." Řekne mi Louis a někam odběhne. Zvědavě zkoumám, kam má namířeno, ale když zmizí za roh, věnuji se dál svému langoši.

Louis je opravdu za chvilku zpátky a v ruce má papírový pytlík. Usměje se na mě a sedne si těsně vedle mě, aby se naše těla dotýkala.

Když se najíme, podá mi Louis záhadný papírový pytlík. "To je pro tebe."

Rozevírám ho a vytáhnu perníkovou kočku.

"Je to koťátko, jako ty. Vidíš, má zelenou mašli, jako tvoje oči." Vysvětlí mi Louis a já se mu vrhnu kolem krku.

"To je překrásný! Moc děkuju, Lou!" Jsem tak dojatý, až mi ukápne slzička štěstí. Je to vážně jeden z nejhezčích dárečků, jaký jsem kdy dostal.

"Kdykoliv." Políbí mě na tvář. "Tak kam teď? Prohlédneme si stánky?"

Proplouváme mezi stánky, prohlížíme si vystavované zboží a o všem vtipkujeme. Nakonec se ještě projedeme na řetízkovém kolotoči a dáme si trdelník.

Pomalu se začne stmívat a já si přeji, aby tento den nikdy neskončil. Ani si nepamatuji, kdy jsem byl naposledy takhle šťastný.

"Co kdybychom tady přespali, Harry?" Otočí se ke mně Louis.

"Co? Tady?" Vytřeštím na něj oči a on se rozesměje.

"Ne přímo tady, samozřejmě. V nějakém nejbližším hotelu. Skočil bych koupit kartáčky a tak, ty se podíváš po ubytování a protáhneme si naše rande až do rána. Co říkáš?"

Samozřejmě nadšeně souhlasím, a tak se vydáme k autu. Louis zastaví u obchodu a jde nakoupit nějaké nezbytnosti, já jsem zatím objevil hotel jen pár minut odsud a rovnou udělal online rezervaci.

Když je vše zařízené, jedeme přímo k hotelu. Vyndavám z auta nákupní tašku. Vidím, že vzal zubní pastu, dva kartáčky – zelený a modrý – a... omůjbože. Lubrikant. Ve vteřině jsem úplně tvrdý.

—-
Bonusové obrázky ke kapitole, nemohla jsem odolat 😄 vygenerováno přes AI

Louis na Harryho zádech

Harry s perníkovým koťátkem