Značka

370 22 15
                                    

Když v pondělí přicházíme s Niallem do práce, u recepce stojí hlouček lidí a o něčem důrazně diskutují. Přijdeme k nim a pozdravíme je.

"Co řešíte?" Zeptá se jich Niall.

"Tommo má cucflek!" Vyhrkne na nás Taylor. Ou, takže si všimli. Promiň, Lou.

"Nekecej! Že by ho konečně Eleanor uhnala? Viděli jste, jak se na ni na té párty koukal?" Zapojí se do jejich drbárny Niall. Pff, to tak! Kdybyste jen věděli.

"A hele, támhle ji máme! El, no vítej." Rozpřáhne ruce Perrie, když vidí přicházet Eleanor.

"Čau, co se děje?" Odpoví jim Eleanor trochu nechápavě. Ještě, aby věděla, co se děje. To já o víkendu sál Louiho dokonalý krk.

"My to viděli! Tak ty sis označkovala šéfa?" Řekne Taylor nadšeně.

"Cože?"

"Tommo má na krku cucflek a v pátek jste se k sobě měli." To já! Já! Krucinál!

Eleanor nasadí sebevědomý úsměv. "Nemusím vám snad popisovat detaily, ne?" Mrkne na nás. "Zatím, dětičky." Zamává a odkráčí.

Nelži, potvoro jedna. Jako by tě nechal, ty náno, mám chuť křičet. Místo toho se vymluvím na důležitý hovor v konferenčce a rychle odcházím. Jdu přímo za ním.

Vtrhnu k němu do kanceláře a zamknu za sebou.

Louis zrovna stojí u okna telefonuje. Zvedne ke mně pohled a usměje se.

Přijdu až k němu a pevně ho obejmu. Volnou rukou mě k sobě přivine a mně se vženou do očí slzy. Když dopadne první slza na jeho ruku, podívá se na mě a okamžitě se omluví z hovoru.

"Jojo, zatím domluveno. Pošlete mi to do e-mailu. Musím končit, mám druhý hovor. Nashle... Copak se ti stalo, koťátko?" Vykulí na mě oči.

"Já.. já.. všichni tady řeší, že máš cucflek.. promiň, mimochodem.." soukám ze sebe. Asi bych to na sebe neměl nechat takhle působit. Ale pouhá myšlenka na to, že by všechny ty věci, které mi dělá, dělal někomu jinému, mě trhá na kusy.

"Harry. To mě mrzí, ale ať si říkají, co chtějí." Utěšuje mě a hladí mě po vlasech.

"Jenže oni si myslí, že to máš od Eleanor a ona jim to nepopřela! Chovala se, jako že to je od ní! Věřil bys tomu?! Blbka falešná..." pokračuji a on mě u toho dovede na pohovku, na kterou nás posadí.

"To je mi líto, Harry. Musel ses cítit fakt špatně, když jsi to slyšel. Pojď sem." Louis si přitáhne mou hlavu do svého klína a položí mě tak na sebe.

"Já vím, že to bude těžké, než to přiznáme. Podobné fámy se tu o mě občas šíří a já je nechávám. Jsou to moji zaměstnanci, ne kamarádi, takže se jim vážně nesvěřuji, koho si pouštím do postele. Čím méně osobních věcí se tu o mě ví, tím líp. Víc mě tu znají jen Liam a Zayn, ale i u nich si držím určitý odstup. Ale oni dva ví, že jsem gay. Znají jednoho mého bývalého." U toho posledního slova se ošiji. Je mi jasné, že měl přede mnou partnery, i já je měl. Ale to neznamená, že se mi to musí líbit.

"Ještě tři měsíce, Harry... až vydáme ten produkt a bude kolem nás klid... rád bych tě měl oficiálně po boku jako.. jako mého přítele... když budeš chtít." Řekne mi a zdá se mi trochu nervózní. On umí být nervózní?

"Jasně, že budu chtít, Lou. Ale co jsme teď?" Musím už to vědět.

"Co chceš, abychom byli, Harry?" Otočí na mě mou otázku.

"Já jen.. myslíš.. přemýšlíš o mně i teď jako o svém příteli?"

"Harry, koťátko. Přemýšlím o tobě v jednom kuse. Jsi první, na koho myslím, když se ráno probudím a s myšlenkou na tebe usínám. A pokud chceš, abychom to nějak nazývali, pak ano. Přemýšlím o tobě jako o svém příteli." Skloní se ke mě a políbí mě.

Propletu ruce za jeho krkem a přitáhnu si ho blíž. Něžně se líbáme a když zavzdychám, Louis vklouzne svým jazykem do mých úst a začne ho jemně proplétat s mým.

"Pojeď se mnou do Vídně.." řekne mi mezi polibky a pak se odtáhne, aby pokračoval. "Jedu tam teď od středy do pátku. Nebudu mít příliš času, ale večery můžeme být spolu. Hm?"

"Jako tvůj asistent, nebo jako tvůj přítel?" Usměju se na něj.

"Přes den asistent a večer přítel?" Mrkne na mě.

"Dobře, pojedu rád." Odpovím a znovu si ho přitáhnu do polibku.

Vyruší nás oznámení na jeho hodinkách. Podívá se na ně a trochu zpanikaří.

"Sakra, za pět minut tu máme meeting. Jdi k sobě a znovu přijď, ano?" Navzájem si trochu upravíme vlasy a košile, naposledy se políbíme a já pak vyrazím k sobě. Než začne schůzka, udělám si ještě kávu.

Když se vrátím k němu do kanceláře, je už tu Liam, Zayn, Niall, Ed, Eleanor a Taylor.

Zavřu za sebou dveře a posadím se na poslední volnou židli, samozřejmě zrovna vedle Eleanor. Že bych ji omylem postavil židli na nohu? Rozlil na ni kafe? Samozřejmě nic z toho neudělám, ale stejně mě pořád vytáčí. Místo toho se usměji na Nialla, který sedí naproti mě.

"Dobré ráno." Pozdraví nás Louis. "Než začneme, chtěl bych vás ujistit, že jsem v pátek večer neodcházel a ani se později o víkendu neviděl se slečnou Calder. A poprosím vás, abyste se zdrželi komentářů na moje soukromí." Wow, fakt nám to řekl? Cítím v sobě obrovskou hrdost. Jasně, stejně nikdo neví, že to souvisí se mnou, ale i tak mám pocit, jako by se mě právě zastal.

Kolegové si vyměňují rozpačité pohledy, Eleanor svůj zaboří do země, kam směřuje celý zbytek schůzky.

Během meetingu zazvoní Louimu telefon. "Omlouvám se, musím to vzít." Řekne nám a přijme hovor.

"Tomlinson, Tomlinson Technology... Ano... celé? Louis William Tomlinson."

Dál ho neposlouchám. Zachytím totiž Niallův zkoumavý pohled a okamžitě vím, že mu to došlo.

Niallovi spadne brada a vykulí na mě oči. "Později." Snažím se mu naznačit posunky. Když na mě nepřestává nevěřícně koukat, kopnu ho pod stolem. To ho vytrhne z šoku. "Později." Zašeptám mu znovu a on zmateně přikývne.

Louis ukončí hovor a otočí se zpátky na nás. "Tak, máte někdo nějaké dotazy?"

"Ta Vídeň platí? Počítáš tam se mnou?" Zeptá se Liam.

Louis trochu znejistí a na vteřinu se na mě podívá. "Jo, jasně, Liame. Pokud nikdo nic dalšího nemá, můžete jít. Děkuji za váš čas."

Když se všichni začnou zvedat, Niall vyrazí bleskurychle ze dveří. Rychle se zvednu a chci ho následovat.

"Liame, ještě tu prosím tě chvilku počkej." Poprosí Louis Liama, který přikývne a znovu se posadí.

Ohlédnu se a věnuji Louimu krátký úsměv. Vyjdu ze dveří a když procházím kolem odpočinkové místnosti, v jejích dveřích stojí Niall a kouká na mě.

"Harry? Máš na mě chvilku?"


Moc děkuji všem za čtení a komenty a votes, moc si toho vážím 🫶🏻

Z jeho kanceláře do jeho náručeKde žijí příběhy. Začni objevovat