Z jeho kanceláře do jeho náruče

Řekl jsem to

"Ty a Tommo??" Vyhrkne na mě Niall, sotva za sebou zavřu dveře.

"Jo, a buď potichu. Nikdo to neví." Podívám se na něj prosebně.

"Vždyť je tak... nudnej! Bez urážky. A vážnej. A není taky trochu starej?" Zasypává mě Niall dotazy.

"Hele, to teda není! Je jen o šest let starší, než já. A je úžasnej. Mimo práci bys ho nepoznal..." bráním nás.

"On je někdy mimo práci? A my mysleli, že je přirostlej ke své kanceláři!" Rozesměje se Niall. "Né, vážně, Harry. Přeju ti to. Ale Tommo??"

"Co pořád máš. Říkám ti, že je skvělej. Pozornej a vtipnej a milej a..." odmlčím se. Asi bych neměl Niallovi zmiňovat jeho dechberoucí intimní dovednosti.

"Jsi si jistej, že nechodíš s jeho dvojčetem? Přísahám, že jsem ho nikdy neslyšel říct nic vtipnýho. Vlastně jsem měl trochu podezření, že je to robot." Zvedne Niall významně obočí a já ho plácnu do ramene.

"Hej! On si jen drží odstup, ale kdybys ho víc poznal, viděl bys, jak úžasnej je." Je to pravda. Louis je úžasnej. Nechápu, jak je možné, že to Niall nevidí.

"To vidím, že si drží odstup. Vždyť já tu pracuji tři roky a do dnes jsem nevěděl, že má druhé jméno. Počkat! Ten cucflek! Je od tebe!" dojde Niallovi a já se začervenám.

"Ano, je. Uf, sice se stydím, ale je úleva to říct nahlas." Usměji se.

"Promiň za ty kecy s Eleanor, Harry. Kdybych jenom tušil, že... ty jo! Tommo je gay??" Vykulí na mě Niall oči.

"Buď to, nebo jsem já vlastně holka. Tak co myslíš." Zazubím se a Niall se rozesměje.

"Vážně je vtipnej?" Zeptá se mě.

"Vážně. Když mě vzal na posvícení, tak vyhlásil závod k bludišti. A v tom bludišti mi vylezl na záda!" Řeknu jako důkaz první vtipnou věc, co mě napadne.

Niall se rozesměje. "Cože? Ty jo, Harry. Jestli ty na něj nemáš dobrý vliv!"

"Říkám ti, že je fakt skvělej. Je na mě moc hodnej a... hrozně moc mi na něm záleží."

"Chci vědět všechno! Jak jste se dali dohromady? Kdy to začalo? Dělali jste to někdy v práci?" Ocitnu se zase pod palbou jeho otázek.

"Nialle! To poslední ti nebudu říkat!" Okřiknu ho se smíchem.

"Ehm, takže jo, protože jinak bys rovnou řekl, že ne." Krucinál, dostal mě. Počítá se vůbec orál?

"Vždyť se na něj podívej. Je tak sexy!" Snažím se obhájit.

"Ee, Harry. Tohle já asi úplně neposoudím. Ale je pravda, že ženský po něm vždycky šly. Skoro každej tu měl nějakej románek, ale on nikdy nic. Tak už asi chápu proč. Takže kámo. Večer ty, já, pivo, pizza a doufám, že mi všechno řekneš!"

"No, všechno asi ne." Mrknu na něj. "Ale něco bych mohl. Ale prosím, hlavně fakt nikomu ani slovo. Večer ti to vysvětlím." Požádám ho znovu. Ale myslím, že se na něj můžu spolehnout.

"Jasně, mlčím jako hrob."

Společně se vydáme zpátky do naší kanceláře. Marcel zrovna s někým telefonuje. Já vytáhnu telefon a napíšu Louimu, jestli se za ním můžu na chvilku zastavit.

'Za deset minut', přijde mi vzápětí odpověď, následovaná ještě zeleným srdíčkem.

Bojím se, že se na mě bude Louis zlobit. Na druhou stranu jsem rád, že před Niallem nemusím mít tajnosti. V udržení tajemství jsem hroznej!