23.🌶️

1.8K 46 5
                                    

Matteo

„Počkeeej...“ Přeměřil si mě Dan pohledem, když se usadil do křesla naproti mně v pracovně.

„Huh?“ Přesunul jsem svou pozornost zpět na něj, což se mi zatím moc nedaří, protože mou mysl okupuje právě teď někdo jiný. To co mi včera večer a dneska ráno řekla. Ty slova, která jsem tak moc chtěl slyšet, se mi opakují v hlavě pořád dokola. Vypadá to všechno skoro moc dobře na to aby to byla pravda. Ale budu se snažit tomu věřit.

„Uniklo mi něco? Protože jsi pořád myšlenkami jinde a usmíváš se jako měsíček na hnoji.“ Podezíravě mě pozoroval.

„Mhm.“ Usmál jsem se ještě víc. „Řekla, že mě miluje. Dřív než jsem to řekl já jí.“ Bože teď musím vypadat hrozně komicky, když mě takhle rozhodila holka.

Dan se úplně rozzářil a šokovaně mě pozoroval. „Vážně?“

„Mhm.“ Pořád jsem se přihlouple usmíval.

„Brácho ty jsi se vážně zamiloval.“ Zasmál se.

Jenže co když to není správně? Já bych se přece neměl zamilovat. Kdyby to někdo zjistil, mohl by toho využít. Mohl by ublížit jí a mohl by mě vydírat. A já bych byl úplně bezmocný.

Musel si všimnout změny mé nálady protože řekl. „Hej, já ti to přeju. Zasloužíš si to. Tak to prosimtě neposer tím, že budeš moc přemýšlet.“

Asi má pravdu. Moc přemýšlím a akorát něco pokazím. Prostě si budu užívat její přítomnosti. To nemůže být tak těžké, ne? Až na to, že je. Nemám absolutní tušení, jak se ve vztahu mám chovat. Upřímně jsem v žádném vážnějším nebyl. Všechny doteď byly spíše pro zábavu.

Cinkla mi zpráva na mobilu. Přečetl jsem ji a vážně se podíval na Dana.

„Tenhle pohled se mi nelíbí, co se děje?“

„Naše zdroje píšou, že Ivanovič opustil svůj úkryt. Prý má už vymyšlený svůj plán.“

„Ahh, skoro už jsem zapomněl, že ten sráč ještě existuje.“ Protočil oči. „Jaký plán to je vědí?“

„Zatím ne, ale kdyžtak prý dají vědět.“

Jako vždy. Když se něco povede, tak se něco jiného musí posrat.

„Budeme si to tu muset více hlídat a zvýším tady ochranu.“ Poznamenal jsem a pustil jsem se rovnou do toho. Navíším počet ochranky venku a asi budu muset varovat i Ashely. Měla by to vědět. Nicméně, to může počkat do večera. Teď je stejně s Amélií někde venku u koní.

***

Po dlouhém dni jsem se těšil do postele snad víc než kdy dřív. Nemohl jsem se dočkat toho, jak budu usínat vedle mojí Ashely. Pořád je těžké uvěřit tomu, že takový anděl jako je ona může milovat takové monstrum jako jsem já. Připadá mi to jak ta pohádka ”Kráska a zvíře.“

Vešel jsem do našeho pokoje a odhodil sako na postel. Slyším téct vodu v koupelně, což značí, že se právě sprchuje. Skopl jsem boty a rpzepnul si košili. Zrovna ve chvíli kdy jsem ze sebe sundal i košili se otevřeli dveře od koupelny a objevila se v nich Ash.

Má rozpuštěné vlasy a bílou noční košilka, která toho víc odhaluje, než zakrývá. Je nádherná a připadá mi skoro jako přízrak.

Když mě uviděla, úplně se rozzářila a rovnou mě objala. Poskočilo mi srdce radostí z toho, že mě ráda vidí. Zároveň se i mé tělo probudilo k životu a nemůžu si prostě pomoci. Ona si toho samozřejmě všimla a rozhodla se, že mě bude ještě provokovat. Začala svými prsty cestovat po mém těle a když mě políbila na obnaženou hruď, zvrátil jsem hlavu a zavrčel. „Jestli budeš pokračovat, tak za sebe neručím.“

Ona se na moje varování jen zasmála a zašeptala. „Dobře.“ Podívala se na mě svýma nádhernýma modrýma očima a pokračovala s polibky níž.

Zastavila se až nad lemem kalhot. Znovu se na mě podívala a šibalsky se usmála. Když jsem si uvědomil, co chce dělat rozbušilo se mi srdce a ještě víc mě to vzrušilo, až mi z toho začaly být kalhoty těsné.

Rozepla mi pásek a stáhla mi kalhoty dolů. To samé udělala i s trenky. Vedla své ruce po mých nohách až mezi nohy. Jednou rukou objala a přejela po celé mé délce. Zaklonil jsem hlavu dozadu a prudce vydechl. Když jsem ucítil její jazyk, myslel jsem, že zešílím. Vzala si mě do pusy a já se neubránil vzdechu.

Když jsem cítil, že už jsem na pokraji vrcholu, zastavil jsem jí. Vzal jsem ji do náruče a hodil jí na postel. Tam jsem ji uvěznil svým tělem a stáhl z ní její košilku. Její ruce si našly cestu do mých vlasů, zatímco jsem jí líbal každičký kousek jejího těla. Když jsem se dostal k jejím dokonalým prsům vzdychla, což mě ještě víc popohnalo. Jednou rukou jsem jí začal dráždit klitoris, než jsem do ní vsunul prst. Prohla se v zádech a zavzdychala.

Přesunul jsem svoje rty mezi její nohy a začal jsem jí ochutnávat. Bože. Já jsem si na ní vážně vytvořil závislost.

Vzhlédl jsem k ní a usmál se nad tím, jak má roztomile růžové tváře. Podívala se mi do očí. Z jejího pohledu čišela touha. „Amore mio,“ zašeptal jsem a políbil jí na rty.
[Lásko moje.]

Vstoupil jsem do ní svou chloubou, načež mi zaryla prsy do zad. Začal jsem se pohybovat. S každým přírazem jsem byl blíž a blíž vyvrcholení.

„Matteo.“ Zavzdychala. Když moje jméno vyšlo z jejích úst, vzdychl jsem jí do ucha. Je to posvátná hudba pro mé uši. Cítil jsem jak se kolem mě začíná stahovat a to mě jen popohnalo k vrcholu.

V další chvíli jsme oba podlehli vlně orgasmu. Políbil jsem ji na čelo a svalil se vedle ní. Chvíli jsem jen leželi a snažili se popadnout dech. Oba jsme úplně vyčerpaní a spocení.

Vzal jsem ji do náruče a nesl jí do koupelny. Zapnul jsem sprchu a společně jsme se začali navzájem jeden druhého umývat. Když jsme se dosprchovali, odnesl jsem jí zpět do postele.

Ani jeden z nás se neobtěžoval vzít si něco na sebe. Vypadá hrozně unaveně, tak jsem jí přikryl dekou a lehl se vedle ní. Otočila se ke mně čelem a uvelebila se co nejblíže ke mně. Usmál jsem se a objal ji.

„Dobrou noc lásko.“ Pošeptal jsem jí do vlasů. „Mmm... Miluju tě.“ Zamručí na odpověď a moje srdce poskočí.

Bože co to se mnou ta holka dělá.

Nejlepší Rozhodnutí Kde žijí příběhy. Začni objevovat