Spolužák [LeeGaa]

Ten pod ním

Ve dveřích se objevila silueta, které zářily jen tyrkysové oči díky odleskům nočních lamp, jejichž světlo procházelo skrz okno. Netrvalo dlouho a Gaara sáhl na vypínač, aby rozsvítil a zavřel za sebou dveře. Lee k němu hbitě zvedl pohled. Nečekal, že se rudovlásek vůbec ukáže. Že s ním rudovlásek vůbec naváže oční kontakt..

,,J-Já.. promiň, Gaaro! Nechtěl jsem-"

,,Huh? Proč?" podíval se na černovláska zmateně.

,,J-Jak proč? N-No přeci za to-"

,,Jo, ty myslíš tohle, já myslel, že když je to úkol, že to nic neznamená. Nevím jak ty, ale já jsem to vypustil z hlavy. Pro mě to totiž nic neznamenalo" posadil se na svou matraci a sundal si tričko. To Leeho donutilo opět nabrat červeň do tváří. Ano, došlo mu, že se Gaara nejspíše jen převléká do pyžama. Co ale v hlavě řešil nejvíc bylo to, co mu rudovlásek právě řekl. Nic to pro něj neznamená? Ne.. ne.. on lže. Lee si totiž moc dobře pamatoval, jak začal spolupracovat. Pamatoval si ty jeho rudé tváře, když se odtáhli.

,,Pro mě to něco znamenalo" řekl tiše Lee, když už byl Gaara převlečený a díval se do telefonu. Zvedl k němu zrak.

,,Co by to vůbec mělo znamenat?" zamračil se.

,,Ptáš se mě? Tebe to vážně nenapadá?" vyjekl Lee celý nervózní.

,,Ne, nenapadá. Já jsem totiž tyhle věci nikdy nezažil."

,,Je to láska, Gaaro."

,,L-Láska?" odložil telefon na zem.

,,Já se cítil, jako by v tom snad byla kapička lásky" zrudl Lee ještě více.

,,To se asi pleteš. Nikdy jsem nikomu nedával lásku. Ani nevím, jak" protočil rudovlásek očima.

,,Děláš si ze mě prdel že? Děláš si ze mě jen dobrý den, aby ses nade mnou a mými pocity mohl bavit, co?" vyjel na něj černovlásek podrážděně.

,,Klidni hormony jo. Vážně vypadám jako někdo, kdo ví jak tyhle věci fungujou?" promnul si čelo.

,,Každý to ví! Žiješ pod kamenem?"

,,Ne, ale v Konoze jo, to je podobný ne?" zavtipkoval.

,,Bože, Gaaro.." vstal najednou, posadil se přímo před něj a bez jakéhokoliv varování ho za lem trička přitáhnul do polibku. Rudovlásek byl v šoku. Proč? Proč se vůbec jeho spolužák tak snažil, mu vysvětlit.. tohle?

To mu ale po chvíli nebylo podstatné. Jediné, co vnímal byly jeho rty. Nevěděl, co má dělat, aby to dělal správně. Cítil ale něco v břiše. Jako kdyby mu tam snad létalo milion motýlů. Nikdy nic takového necítil. Cítil, jak mu černovlásek zajíždí rukama do vlasů a v tu chvíli ho odstrčil. Oba se na sebe dívali zcela zadýchání a červení.

,,P-Proč.." chytil se Gaara za břicho ,,Proč bys tohle dělal?" sklopil hlavu do země, celý zmatený.

,,Protože.. víš co? Tohle nemá cenu.." zvedl se okamžitě a odešel z místnosti. Rudovlásek cítil.. jakýsi podivný pocit, když Lee odešel. Jakoby ho snad něco tížilo. Prstem si přejel po ještě vlhkých rtech. Nedokázal si vysvětlit, proč by ho černovlásek líbal. A když to teď udělal mimo zadaný úkol z nějaké hry.. znamenalo to něco?

~~~

,,On je tak hroznej pitomec" tloukl se Lee v obýváku hlavou do zdi, když to celé povyprávěl Nejimu.

,,Hele, tys ho začal z ničeho nic líbat, jak se měl podle tebe tvářit?" optal se ho Hyuga, vyřízený z celé této aférky.

,,No.. tvářil se strašně zmateně. Jakoby nechápal, co jsem vlastně udělal a proč jsem to udělal.."

,,Prosím tě, ty seš fakt magor Lee.."

~~~

Mezitím si rudovlásek z Kibova pokoje vytáhl dost neostýchavě, ještě stále nespícího Naruta, který absolutně nechápal, co po něm Gaara chce.

,,Vysvětlíš mi co to je, to co cítíš k té své couře s růžovýma vlasama?"

,,Prosím?! Sakura není žádná coura! A vůbec, co bych k ní asi cítil? Miluju ji a jednou si ji vezmu!" zafuněl blonďák.

,,M-Miluješ? A jak jsi to poznal?" optal se ho, zatímco modroočko přemýšlel, zda ho šálí sluch.

,,Jak to poznáš?.. No.. většinou máš v břiše takový motýlky a když s danou osobou navážeš oční kontakt, zčervenají ti tváře. A.. když seš v náladě, něco cítíš i tam dole" mrkl očima směrem dolů.

,,Eh.."

,,No, co? Je to tak! Bože, je ti 17 nebo kolik a tyhle věci nevíš?" protočil Uzumaki očima.

,,No o životě toho vím rozhodně víc než ty" provokoval rudovlásek.

,,A dost, odcházím" otočil se Naruto na patě a odkráčel zpět do pokoje, který sdílel s Kibou a Shinem. Gaara si to mezitím šinul zpět do pokoje, který sdílel s tlustoobočnatcem. Když se vrátil, pokoj byl stále prázdný. Měl tedy část přemýšlet o tom, co mu Naruto sdělil. Musel si přiznat, že jakési šimrání v břiše cítil. Tváře měl také slušně zabarvené do červené barvy. Ale že by to definoval jako lásku? Byl spíše pěkně zmatený, ba i vyděšený. Z přemýšlení ho vytrhla osoba, která právě vešla do pokoje. Vrátil se. A byl najednou.. plný odhodlání. Nebo tak alespoň vypadal.

,,Zlobíš se na mě?" začal Gaara konverzaci. Proč by mu sakra záleželo, zda se na něj někdo zlobí?

,,Já? Ne. A zítra dopoledne si půjdeme zaběhat, Gaaro" lehl si Lee do postele.

,,Zaběhat?" díval se na něj stále zmateně.

,,Jo, domluvili jsme se po cestě sem, nevzpomínáš?" přikryl se.

,,D-Dobře.." lehl si také a vzal do ruky svůj telefon.

~~~

Ve čtyři ráno se Lee probudil, protože ho stále obtěžoval jeho spolubydlící se zapnutým telefonem, který zářil na půlku pokoje.

,,P-Proč nespíš sakra?.." odhrnul si peřinu z obličeje a rudovlásek se ho mírně lekl.

,,Já nespím nikdy. A proč nespíš ty?"

,,Protože mě probudilo to světlo. Myslel jsem si, že jsi šel taky spát" posadil se.

,,Ne, neusnul bych" odůvodnil.

,,Proč?" zadíval se na něj Lee ustaraně.

,,Co je ti do toho? Záleží na tom snad?" odložil telefon vedle sebe.

,,Záleží, měl bys něco naspat. Akorát škodíš svému zdraví" odpověděl.

,,No a?"

,,Jak no a? Dej mi ten telefon" vstal a vydal se k němu.

,,C-Co-"

,,Dej mi ten telefon a běž spát!" začal se s ním o něj přetahovat. Samozřejmě že ho také po chvíli získal, jelikož byl od pohledu rozhodně silnější, než rudovlásek.

,,Proč mi ho bereš?! Vrať ho!" vyjel na něj.

,,Běž spát!" schoval telefon pod svůj polštář.

,,Ne, nepůjdu! Vrať to!" skočil po něm na jeho matraci a začal se s ním rvát.

,,Uklidni se, seš snad závislák nebo co?! Padej chrápat!" shodil ho Lee po všem úsilí pod sebe. Najednou se Gaara přestal bránit a snažil se popadnout dech. Lee si ho mohl konečně pořádně prohlédnout, když teď pod ním ležel, zcela bezmocný a nejspíše i dost vyčerpaný. Očima těkal po jeho obličeji i po jeho těle. Byl tak.. dokonalý. Perfektní. Po chvíli cítil, že ho rudovlásek opravdu vzrušuje.

,,V-Víš co, Gaaro.. vem si ho a dělej si co chceš" rychle vstal, aby zamaskoval, co se právě odehrávalo v jeho kalhotech. Jeho spolubydlící tedy zmateně vstal, popadl svůj telefon a odešel do své 'postele'. I on byl velmi pomatený. I pro něj bylo to, co viděl nad sebou poněkud.. nevěděl, jak to popsat. Opět na svém těle zaznamenal novou reakci.