Desmos Amorus

10.

Harry měl sice mnoho zranění,  nicméně středně vážných a většina z nich šla ošetřit rychle. Zdál se spíš v psychickém šoku. Dostal uklidňující lektvary a nechali jej na ošetřovně odpočíval, aby nabral sílu.  Bohužel čím víc času tam trávil, tím to bylo jen horší. Veškerou pomoc nakonec odmital a na návštěvy bývl hrubý.  Nakonec se je všemu stavěl netečně a nic ho nezajímalo.

Stále se v myšlenkách vracel k momentu, kdy Sirius přepadl přes oblouk. Jídlo do něj museli nakonec dostávat násilím. Když už to trvalo téměř čtyři týdny, protože kolem něj chodili všichni po špičkách a chtěli mu dát prostor pro truchlení, měl toho Snape všeho dost. Vydal se ta mladíkem s úmyslem mu pořádně promluvit do duše.

"Pottere, " řekl Severus, když se posadil na židli vedle postele. Harry ještě chvíli předstíral spánek, ale věděl, že před Snapeem mu tohle stejně neprojde, a tak otevřel oči.

" Chci s vámi mluvit," řekl Severus zamračeně.

" Vážně?" řekl Harry znuděně. Snape naštvaně nasál vzduch.

"Chováte se jako nezodpovědný, neschopný a neskutečně otravný spratek. Být po mém, dostal byste pár na holou, abyste se konečně vzpamatoval. Ovšem Brumbál se svou mírnou povahou mi to neschválil," řekl Severus.

"Všechno?"znuděný tón Harryho hlasu se opakoval.

" Radím vám dobře,  přestaňte s tím. Ubližuje lidem, kterým na vás záleží.  Ležíte tu jako poloviční mrtvola a o nic se nezajimáte. Měl byste tento čas rekonvalescence využít užitečněji. Učit se kouzla, která budete potřebovat v boji. Mám pro vás novinu, vy jste stále naživu, a kouzelnický národ na vas spoléhá. Nicméně lidé umírají každý den, měl byste si zvyknout, je válka. Posledně ti nebylo jiné," vybuchl Snape.

" Kdybych umřel ja všechno by bylo jednodušší. Byl bych s rodičema," povzdechl si Harry.

"Přestaň se utápět v sebelítosti! Merlinžel ses hříčkou náhody právě ty stal Vyvoleným. Nejde tu jen o tebe, to si laskavě uvědom. A jestli nedokážeš sám vstát z postele, velmi rád tě z ní osobně vykopu," přešel Severus na tykání a tahal Harryho za rukáv ven z lůžka.

Chvíli se spolu prali, ale Severus nakonec vyhrál. Chytil mladíka přitom kolem pasu. Jejich pohledy se střetly a Harrymu se rozšířily zorničky. Severus se nakonec sklonil s políbil jej. Tentokrát se nic zlého nestalo. Desmos zmizelo spolu se Siriusem.

Severus mladíka přidržoval jednou rukou na zátylku a svými rty si vynucoval jeho pozornost. Jejich tlak sílil až se nakonec Harry podvolil a pootevřel ústa. Polibek byl tak intenzivní. Se Siriusem to takové ani v nejmenším nebylo. Pocity, které to v Harrym vyvolávalo, jej vracely do života. Když Severus skončil a odtrhl své rty od mladíka, vzdychl Harry zklamáním.

" Ehm," odkašlal si Brumbál pobaveně. Již nějakou dobu stál ve dveřích a s ním i Harryho přátelé. Hermiona s pusou dokořán a Ron a vytřeštěnýma očima...

***

"Okamžitě Harryho pusťte!" vykřikl Ron a hnal se k nim, a snažil se odtrhnout od sebe.

Hermiona a Albus se k nim pomalu vydali také. Snape pustil Harryho a zamračil se na Rona.

" Pane Weasley mohl byste zanechat svého nesmyslného jednání? Ujišťuji vás že pan Potter jednal zcela dobrovolně," setřásl ze sebe Ronovu paži. Zrzek se zarazil, zrudnul a pustil ho.

" Ehm, je to pravda," zašeptal Ron směrem k Harrymu.

" Jo," pípnul Harry a čekal na smršť nadávek. Ron ale jen znovu v šoku nevěřícně otevřel pusu dokořán.

" Pane Weasley, doporučuji vám přestat tak překvapeně zírat, nikdo tu není tolik rozčílen jako vy," ušklíbl se Severus

Ron se probral z tranzu a zadíval se na Hermionu, která se tvářila značně nejistě a na ředitele, který se dokonce usmíval.

"Tak už něco u Merlinových koulí řekněte!" vykřikl zrzek.

"Rone, já nevím co říct. Ale jestli je to Harryho volba, měli bychom to asi respektovat... i když mi teda vadí, že je to náš profesor, což určitě není správné..." řekla dívka, čímž svého přítele překvapila.

Harry zjistil, že kdyby o svých citech řekl tenkrát alespoň jí, nebylo by to tak špatné.

" Já naopak nemám námitek k Harryho volbě. Kdo jiný by v případě potřeby Harryho dokázal ochránit líp než člen Řádu, který je nelepší v soubojích?"

" No dobře ale..." řekl zmateně zrzek.

"Navíc by spolu mohli vyvolat Desmos a tentokrát by fungovalo správně," zamyslel se Albus a Harrymu díky tomu píchlo u srdce kvůli Siriusovi. Ron se zamračil.

Jako dávalo by to smysl.. ale sakra je to Snape!!! Všichni ho nesnáší...

Harry se Sevetusem se po sobě rozpačitě podívali.

" Zřejmě bychom o tom měli uvažovat," řekl Severus.

"V zájmu kouzelnického světa by se  mělo udělat vše, abychom zničili Voldemorta..."  řekl Albus a Hermiona se zanračila. Začínaly se jí ředitelovo praktiky nelíbit. Harry přeci nebyl věc, ale lidská bytost...

"Nepochybně, nicméně rozhodnutí je na tobě.  Musíš si uvědomit ze bychom se k sobě museli chovat zcela jinak než s Blackem," řekl Severus a výmluvnřě se zadíval na Harryho, který okamžitě zrudl jako rak.

"Ehmm" vydal že sebe Harry.

" Chápu... potřebuješ čas, " řekl Severus s polovičním úsměvem.

" No není to jednoduché rozhodnutí..." vypravil ze sebe.

"Máš času kolik potřebuješ. Nemusíme okamžitě naplnit podstatu Desmos," ujistil jej Severus a Harry si oddechl. Poté se rozloučil a odešel. Stejně tak Albus, který byl s novou situací víc než spokojen.

***

"Rone netvař se, jako bys znovu zvracel slimáky," šťouhla do zrzka Hermiona, když Snape opustil ošetřovnu.

" Hmm no jo," zavrčel mladík.

" Díky, že jste přišli, " řekl Harry. Bylo to po dlouhé době, kdy se choval zase normálně. Snape měl pravdu, utápět se v sebelítosti nic nezmění.

"My jseme rádi, že je ti už líp," řekla Hermiona nejistě.

"Vlastně je to Snapeova zásluha. Kdyby neudělal to co udělal, asi bych tu pořád schlíple ležel. Buď to nebo se mi chystal nařezat," usklíbl se Harry.

"Měl zvolit radši tu druhou možnost," zabručel Ron sklesle a vysloužil si tak kopanec do holeně od Hermiony.

"Buď jak buď, jsem rád že je to konečně venku a nemám před vámi už žádný tajemstvi. Užíral jsem se tím už nějakou dobu před... tím vším, " řekl Harry.

" Hele a vážně vyvoláš se Snapem Desmos?" zeptala se Hermiona.

" Jestli mi to pomůže zbavit se hadího ksichta, asi bych měl," řekl Harry po chvíli.

"Dobře ale víš, že to znamená že s ním budeš muset... no však víš...," zrudla Hermiona a Ron začal vydávat dávivé zvuky až ho Hermiona musela zase kopnout, aby toho nechal.

" Jo," řekl Harry červenajíc se.

"A víš určitě co to všechno obnáší?" ujišťovala se Hermiona.

" Já fakt nejsem úplně mimo.... Můžeme se o tom přestat bavit, prosím?" řekl Harry a Hermionu přikývla.

Ron byl vděčný, že už o tom neuslyší. Fakt si nechcete představovat, jak váš nejlepší kamarád nastavuje zadnici svému starému profesorovi....

Harry sám si nebyl příliš jistý touto stránkou toho kouzla, ale Snape mu naštěstí slíbil, že mu dá čas, i když kvůli Voldemortovi by neměli čekat moc dlouho...