Desmos Amorus

7.

Uběhl týden a za Harrym mezitím docházelo stále častěji jeho přátelé. Mezi nimi i Cho. Harry sám sebe nechápal. Zdálo se, že už se mu ta dívka nelíbí tak jako dřív. Neměl už chuť se s ní držet za ruce jako v Prasinkách. Nenucenost najednou vyprchala a on se přistihl, že jej čas strávený s ní nudí a stále častěji myslel na dobu, kdy byl v komatu. Když mohl jen vnímat doteky a zvuky. Věděl, že péče, kterou mu věnovali pocházela většinou od muže. Cítit na sobě mužské ruce pro něj znamenalo mnohé.

Přál si v koutku duše, aby se vše vrátilo. Vše bylo jednoduché. Přijímal tu péči s takovou lehkostí, i když co mu vlastně zbývalo. Nicméně teď si toužebně přál vrátit čas.

Jednou v noci raději vykouzlil kolem postele protihlukové kouzlo. Z úst mu unikaly slastné vzdechy, když sám sobě pomáhal od napětí a přitom vzpomínal na ty ruce. S hrůzou si poté uvědomil, svou pravou sexuální orientaci. Byl zmatený a potřeboval si o tom s někým promluvit. Jenže nevěděl s kým. Hlavně jej děsila další věc... Ten, kdo jej přitahoval.

***

Dva týdny poté, co se probudil. Dorazil večer do Brumbálovo pracovny. Snape a Sirius už na něj čekali.

" Harry, jiště chápeš, že si musíme o tom všem promluvit," začal Albus.

" Hmm jasně," přikývl Harry a těkal pohledem po přítomných. U Snapea se zastavil o trochu déle. Když jejich pohledy se střetly, Harry si vzpomněl na včerejší večer zrudl a uhnul pohledem. Snape zvědavě pozvedl jedno obočí.

" Proč myslíš, že Desmos nefungovalo?" zeptal se Albus.

" Napadlo mě, že jsme se se Siriusem dlouho neviděli a Náboj lásky byl vybitý," odpověděl Harry.

"Částečně je to i tím... Musíme vzít ale hlavně v úvahu, že to kouzlo je původně vymyšleno pro milence," řekl Brumbál významně.

"Hmm myslím, že jen objetí nestačí, " vyslovil Harry to, co mu vrtalo hlavou už nějakou dobu.

"Obávám se tě ne," přitakal Albus.

" Promiň, doufal jsem, že to bude fungovat," chytil Harryho Sirius za ruku.

"Pokud si vzpomenete, tuto připomínku jsem vám řekl již na začátku. Ale poslouchal mne někdo? Fungovalo by to jen kdybyste vy dva byli milenci," odfrkl si Snape s despektem.

"Po bitvě je každý generál, Severusi," zamracil se Albus.

" Hm možná to není až tak blbej nápad, " připustil Sirius po chvíli a vysloužil si tím od všech přítomných překvapené pohledy. Snape se vyloženě tvářil zděšeně.

"Co to říkáš? Vždyť tě mám rád jako tátu," vyhrkl Harry.

"Uklidni se nenyslel jsem to tak úplně doslova... třeba vy stačila pusa," vysvětlil Sirius. Brumbál nad tím uvažal uvažovat a Snape se mračil jak sto čertů. Bylo mu nepříjemné jen na to pomýšlet.

"A to tě mám jqko začít cicmat?" vykulil Harry oči a Snape se zdál snad ještě víc znepokojený.

" Harry člověk občas musí podstoupit oběti," stiskl mu Albus ruku. Severusovi se z toho chtělo zvracet. Albus byl strašný manipulátor.

"Ale to nejde... vždyť je to Sirius a navíc...." Harry se stačil zarazit dřív, než stihl říct něco čeho by litoval.

" Co jsi chtěl říct?" podíval se na něj Albus zvědavě, jakoby mu viděl až do žaludku.

Harry zrufl a už neřekl ani slovo. Snape si jej se zájmem prohlížel.

Co zlatý chlapec tají?

"Slib mi alespoň, že o tom budeš uvažovat," nabádal ho Albus a mladík si nakonec povzdechl a přikývl.

V Severusovi by se krve nedořezal. Nedovedl si představit, že by ten čokl měl libat Pottera, když po tom sám tolik toužil. Kdyby tak věděl jaký já Harry v hlavě zmatek.

***

Harry požádal Siriuse, aby s ním zůstal o samotě, aby si mohli promluvit. Ti dva je tedy nechali v ředitelně a šli pryč.

"Potřeboval bych od tebe radu," řekl Harry, když ti dva odešli.

"O co jde?" zeptal se jeho kmotr.

" Víš není to jednoduché... a hlavně je to dost osobní..." zrudl Harry.

"Víš přeci, že mi můžeš říct cokoli," položil mu Sirius ruku na rameno.

"Já vím proto s tím jdu za tebou... Hermiona by to snad pochopila, ale Ron.... bůhví co by udělal. Víš jakou má výbušnou povahu..."

"To zní vážně, když to nechceš říct svým nejlepším přátelům," zamračil se Sirius.

"Je to vážný a nevim si s tím rady..." povzdechl si Harry ustaraně.

"Tak to prostě řekni," vyzval ho Sirius.

"Já a... asi jsem gay," vykoktal ze sebe mladík zrudl a hskovy čekal proud výčitek Sirius se však v tu chvíli začal potichu smát. Harry se tvářil zmateně. Rozhodně nečekal takovou reakci.

" Promiň... já jen že v tom přeci neni žádný problém..." řekl Sirius konečně.

Harry vykulil oči:" Že ne? Vždyť to není normální. Nedávno se mi líbila Cho a teď najednou myslím na chlapy..." vyhrkl mladík

" Harry, ty zřejmě trpíš asi tak milionem předsudků. To máš z toho, že tě vychovávala puritánská mudlovské rodina. Věř mi, že v kouzelnické světě není na homosexualitě nic zlého. Už od nepaměti uzavíráme manželství mezi stejným pohlavím. Mnoho z našich lidí přišlo v mládí nebo v pozdějším věku k takovému prozření jako ty. Nemáš se vůbec za co stydět..." vysvětloval Sirius.

Harry poslouchal s očima navrh hlavy a mysli mu vířilo snad tisíc otázek. Potom vstal a Siriuse pevně objal. Cítili jak se Náboj lásky nabíjí, ale to teď nebylo důležité.

"Děkuju ti... jenže co když se mi líbí někdo, koho bys mi tak úplně neschválil...." řekl Harry po chvíli.

"Je to tvoje volba Harry... ale pokud by se mi to nelíbilo, tak mi jeho jméno ještě radši neříkej. Čím později se to dozvím, tím líp pro moje nervy. Aspoň budu ještě chvíli v klidu a nebudu si tě představovat třeba s Malfoyem..." uchechtl se Sirius a Harry se tomu sice zasmál, ale v koutku duše se děsil jak moc blízko Sirius byl...