Desmos Amorus

18.

Harry se musel hodně držet, aby dokázal být v klidu, až se Severus objeví v ložnici. Mezitím, co se mladík nervoval, musel Severus Červíčka zamknout a zabezpečit sklep. Když konečně dorazil mahoru, Harry rázoval po pokoji sem a tam, jako lev v kleci.

"Jsi v pořádku?" zeptal se Severus opatrně. Harry po něm střelil nevěřícným pohledem a vzápětí vyletěl jako čert z krabičky.

"Jestli jsem v pořádku? To myslíš vážně? Do domu ti přijde ženská, která zabila Siriuse a ty se s ní v klidu vybavuješ," prskal Harry naštvaně. Muž se zamračil a v duchu počítal do deseti ve snaze se uklidnit, aby taky nevybuchl.

"Zajisté mi dáš za pravdu, když řeknu, že bych si sotva zachoval přízeň Pána zla, kdybych zabil jeho nejvěrnější Smrtijedku," poznamenal Severus.

"No jistě ten tvůj zatracený Voldemort... A co ten Neporušitelný slib? O co jako jde?" mračil se Harry dál.

Jak tohle ví? A pohled mu padl na větrací šachty. Musel vše slyšet...

"O to se nestarej, to není tvá věc," odbyl ho Severus.

" Jak není? Je ten úkol nebezpečný? Co když se ti přitom něco stane. Má Malfoy zabíjet mudly a ty u máš pomoct?"

"Neříkej takové nesmysly," zavrčel Severus.

"Tak či tak, něco máš udělat a je to důležitý jinak by sem Malfoyova máma nepřišla. Proč jsi sakra souhladil, že mu pomůžeš. Malfoy je zmetek," vztekal se Harry.

"Přestaň se o to zajímat. Neměl jsem na výběr, pokud byvh se nechtěl prozradit. Nyní mu skutečně pomoct musím, jinak to bude mít své následky."

"Jako jaké?" bál se Harry skoro zeptat.

"To teď neřeš. A nemluv o Dracovi takhle, ve své rodině nemá šanci na lepší život. Navíc jsem jeho kmotr, má povinnost je se o něj starat, proto přišla Narcissa za mnou."

" Jo ták, on je tvůj kmotřenec, no co se vlastně divím, když jsi s Malfoyovýma jedna ruka. Stejně si myslím, že mu není pomoci. Je už dávno zkaženej do mozku kostí," odfrkl si Harry.

"Přestaň s těmi svými soudy, vůbec ho neznáš. Není mi jedno jak se k sobě chováte, ale momentálně to nemá smysl řešit. "

" Já si nezačal, to on hned v prvním ročníku začal urážet Rona jen díky tomu, že není bohatý. Promiň, ale s takovým člověkem se nemůžu normálně bavit."

"Jak jsem řekl, vaše malicherné spory musí jít stranou. Teď mne to nezajímá. Od tebe chci, aby ho přede mnou neurážel, nemá to teď zrovna doma jednoduché."

"Jako bych já někdy měl, copak našemu princátku chybí? Že by nové zlaté chrastítko nebo poník na hraní? " vyštěkl Harry hystericky.

"Již mne to unavuje, chováš se jak děcko, přestaň s tím. Hádky vybíjí Náboj lásky," zavrčel Severus a raději s prásknutím dveří odešel do laboratoře a nechal tam Harryho překvapeně stát.

Nejraději by dole všechno rozmlátil jaký měl vztek, ale vařil od včera choulostivý lektvar pro Pána zla, a tak se raději přemístil jinam. Na jedno opuštěné místo v horách, které čas od času využíval, když potřeboval klid. V jeskyni kde byl, vysel ze stropu boxovací pytel. Severus do něj vždycky vzteky bušil.

Merline, kdyby to nebyl Potter, všechno by bylo jednodušší. Zatracené city, nikdo se o ně neprosil. Myslel jsem se, že už je vše mezi námi v pořádku, ale to ne, musí se stát něco takového. Zatracená Bellatrix, jak mám asi zabít Brumbála?

***

Harry seděl naštvaně na posteli.

Zatraceně co si jako myslí, zmizet uprostřed hádky? Co je mi po Náboji lásky. Chci vědět, co má Malfoy v plánu... a co ten Neporušitelný slib jaké budou následky, když to nesplní? Zřejmě to budu muset vypátrat sám. Nemysli si, že ti odpustím tak snadno jako minule...

Říkal si Harry, když sešel dolů. Jenže Severuse nikde nenašel, ani v laboratoři.

"Hmm třeba ho zas zavolal ON," ušklíbl se Harry a šel si připravit večeři. Ovšem ani v době, kdy se Harry chystal jít spát, nebyl Severus doma. Harry se zamračil a šel si raději lehnout, ale začínal z toho být nervózní. Když se vzbudil uprostřed noci a Severus vedle něj neležel, sešel Harry dolů a uviděl ho, jak sedí v křesle s otevřenou knihou a spí.

Proč spí sakra tady? Pomyslel si Harry naštvaně, ale budit ho nehodlal. Když chce mít radši bolavý záda, než aby si šel lehnout ke mě, jeho věc.

***

Ráno se potkali u snídaně. Severus si četl Denního věštce a na Harryho se ani nepodíval, což mladíka naštvalo.

Co má být co Severus uražený, to já jsem tady ten naštvanej...

"Tak řekneš mi konečně o tom slibu?" zetal se Harry nakvašeně.

Muž mu věnoval jeden ze svých pověstných propalujících pohledů a poté se opět začetl do novin.

"Neignoruj mě a mluv se mnou, sakra! Nejsem malý dítě, abys takhle se mnou jednal," vykřikl Harry naštvaně.

Severus si založil ruce na hrudi a pronesl:" Až se naučíš ovládat, pak tebou začnu jednat jako s dospělým. Do té doby..." pokrčil Severus rameny, poté vstal a odešel z místnosti.

Co si o sobě vůbec myslí? No vnucovat se mu nebudu, řekl si Harry a chystal se odejít z domu. Zastavilo jej však kouzlo vyslané ze Severusovo hůlky. Harry se na něj nevěřícně otočil.

"Být tebou, tak to nedělám. Kolem se mohou ochomýtat Smrtijedi a Náboj lásky jsi svým neozvážným jednáním vybil. Nemohu tě pustit ven," varoval jej Severus.

" Já tady už nechci být, " řekl Harry naštvaně.

"V tom případě musíme nabít Náboj lásky a pak si můžeš jít kam chceš, " zavrčel Snape.

"Jsi se zbláznil ne? Nebudu s tebou spát, lezeš mi na nervy," vyštěkl Harry naštvaně. Severusův výraz ztvrdl.

" Domníváš se snad, že mne tato situace, za kterou můžeš ty nějak dvakrát baví? Chováš se hůř než rozmazlený fracek a tos měl tu drzost navážet se do Draca," vyčetl mu Severus.

" No tak hlavně, že ty se chováš jako dospělý," odsekl Harry.

" Co tím chceš jako říci?" nechápal Severus.

"Třeba to proč jsi spal včera v obýváku? Je takový problém spát v jedný posteli, když ses toho nemohl celý červenec dočkat?"

"Prostě jsem usnul dole a nemusíš z toho hned dělat aféru. Domníval jsem se, že spolu máme vztah a jednou hadkou se snad všechno nezničí," zavrtěl Severus nevěřícně hlavou.

"Právě teď nevím, jestli s tebou nějaký vztah vůbec chci," řekl Harry a Severusův pohled potemněl. Že tohle neměl říkat, poznal Harry vzápětí.

" Fajn, jak je libo," zavrčel Severus popadl Harryho za rukáv a přemístil se s ním k Bradavicím. Kouzlem otevřel bránu, strčil Harryho dovnitř a bránu znovu zapečetil.

"Doufám, že jsi spokojen," ušklíbl se Severus.

"To mě tu takhle jem tak necháš?" vykřikl Harry celý zmatený a rozčilený.

"Dokud se budeš chovat jako rozmazlené děcko a ne téměř dospělý jedinec, tak spolu nemáme o čem diskutovat. Tvé věci ti pošlu krbem," řekl Severus a vzápětí se přemístil zpět do svého domu. V tom rozčilení ani jeden z nich nepomyslel na to, že bez sebe nemohou být déle než několik hodin...