Facebook (Harry Styles)

20* Niky neříkej nikdy!

*NEKONTROLOVÁNO :/*

*Harry*

,,Harry, co ti je? Chováš se jako na pohřbu," zamračí se Liam. Jen nad tím mávnu rukou a kouknu se z okýnka auta. Začnu sledovat ubíhající krajinu. Jen jsem opřel svoji hlavu o studené sklo a vzal si mobil. Přejel jsem palcem na posledním hovoru od Amandy a povzdechl si. Jak jsem mohl být tak blbý a myslet si, že hned bude skákat nadšením, že bude má přítelkyně. Co by za to dali jiní lidé a ona? Prostě mi narve pravdu do očí, že to nechce. Nejspíš mě bere jako kamaráda na odreagování, někoho o kom ví, že nikdy neuvidí a tak si s ním píše. Věří, že se nikdy neuvidíme. Při tom neví, že jedeme do stejného města. Hollywood. Město snů. Město splněných snů? Možná ji konečně potkám. Ale tato šance je tak 5%  z  100%.  Pokroutil jsem hlavou a vzal si sluchátka, která jsem si dal do uší a pustil si nějakou muziku. Zavřel jsem oči a nechal unášet myšlenky. 

,,Harry? Tohle nedám," zasmála se krásná blondýnka a její vlas roztočil do všech možných směrů vítr. Jen jsem se usmál a pokroutil hlavou. Natáhl jsem ruku k jejímu menšímu tělu a udělal pár kroků k ní. Jen se usmála a vložila její maličkou dlaň do mé. Pevně jsem ji stiskl a začal lézt znovu do kopce. Za sebou jsem táhl ji a koukal se na oblohu, na kterou nešlo vidět skrz stromy. No, ale za chvíli vidět půjde. Rozšířil jsem úsměv, když jsem v dálce uviděl menší kamení. Rychle jsem tam došel a vzal Sam opatrně za boky. Vytáhl jsem ji na kameny a potom vylezl taky. Skočil jsem a natáhl ruce před sebe v znak, že ji chytím. Jen se zasmála a skočila, při čemž mi po chvíli padla do náruče. Položil jsem ji na zem a znovu ji chytil za ruku. Propletl si s ní prsty a rozešel se do menšího kopce. Po chvíli se nám naskytl pohled na kouzelné mrakodrapy, budovy a vše možné v New Jersey. Došel jsem na konec skály a posadil se. Nohy jsem spustil dolů a začal s nimi pohybovat v souladu s vítrem. Opřel jsem si lokty o stehna a podepřel si hlavu.

,,Nebojíš se, že spadneš?" zeptá se trochu  udiveně a Amanda. V jejím hlase jde i slyšet strach. Strach o mě. Pousmál jsem se a kolem srdce mě zasáhl hřejivý pocit. Pokroutil jsem hlavou a lehl si. Propletl jsem si prsty na rukou a dal si je pod hlavu. Koukal jsem na zářivou noční oblohu plnou zářivých hvězd. Po chvíli jsem kolem sebe zaznamenal pohyb a tak jsem se koukl vedle sebe a uviděl Sam, jak na mě zamyšleně kouká. Ušklíbl jsem se a koukl ji do krásných zelených očí.

,,Nebojím se, že spadnu. Jediné čeho se bojím je, aby jsi mě neshodila," pohladím ji pravou rukou po odhaleném stehně a začnu dělat různé tvary na její hedvábné pokožce. Chytla mojí ruku, když vyjela trochu víš. Jen jsem se uculil a posadil se. Shodil jsem si ji k sobě a posadil si ji na klín. 

,,Harry spadneme!" křikne a doslova se na mě začne lepit. Chytnu ji za boky, aby mi neutekla nebo mi nesletěla. Jen jsem se zasmál a objal ji kolem pasu pevněji. Hlavu jsem zabořil do ohybu mezi jejím krkem a dal na něj pár motýlích polibků.

,,Tak ať, spadneme spolu," koukl jsem ji do očí a následně na její rty. Měl jsem nutkání je políbit, líbat j celou věčnost, dokud naše srdce společně budou bít. Budou bít jedno pro druhé. Tedy já to tak vidím. Bez ní si neumím představit den. Každá chvíle je lepší a šílenější, s ní se mi stávají věci o kterým jsem ani nesnil. A to ani z daleka není vše! Spolu procestujeme celý svět, řeknu ji miluji tě v několika jazycích na několika místech. Dovezu ji do Paříže a do Chorvatska nebo do Řecka, jak vždy chtěla. Udělal bych pro ni první poslední. Nevím jak je na tom ona, nevidím ji do hlavy, ale jsem si jistý, že toto není normální vztah. To ona se mnou zametá, to ona je ta co je komplikovaná, to ona je mým středem pozornosti. Ona je jediná, která se mnou dělá divy. Koukl jsme se opatrně pod nás a uviděl jen menší mýtinu a potom jezero. Poté jsem se koukl nad sebe a uviděl měsíc, který mě na pár sekund oslepil. Přimhouřil jsem oči a radši se podíval na Amandu, která sledovala město. Usmál jsem se a políbím ji do zářivě zlatých vlasů. Opřel jsem si hlavu o její rameno a zavřel na chvíli oči. Nevydržel bych den bez její přítomnosti. Bez jejich polibků. Bez poslouchání jejího srdce. Bez ní. Když bych si představil, že bych o ni přišel jak jsem už slýchával nebo četl, dělá se mi husí kůže po celém těle a hrudník se mi nepříjemně stahuje. Nesmím mít černé myšlenky, toto se snad nikdy nestane. Budeme spolu dokud to bude možné a já jen doufám, že nám nic v cestě stát nebude i když to tak je vždy. Vždy se najde něco co rozbouří náš vztah.