Facebook (Harry Styles)

27* Šílená sestra

*Amanda*

„Chůva?" zeptám se potichu. Snad jako bych se bála, aby mě neslyšela, ale sakra ta ženská byla děsivá! Podívám se na reakce ostatních kluků. Ti se tvářili stejně jako Harry. Vyděšeně, překvapeně, udiveně. Tedy jediný Niall měl otevřenou hubu dokořán, že z ní teklo pití, které nestihl spolknout. Znovu se podívám na Sophii, která se mračí jako by ji právě někdo dal pěstí do ksichtu. To si vše bere tak moc vážně? Jak tato žena žije v osobním životě? Semkla jsem rty do tenké linky, když se po mé otázce na mě otočila. Trochu jsem se lekla jejího výrazu. Z tohoto pohledu vypadala jako monstrum z bažin. Nad jejím přísným pohledem jsem sklopila pohled, cítila jsem se jako zlobivé dítě, které dostalo vynadáno. Pořád jsem cítila na sobě její upřený pohled, takže jsem se více přitiskla na Harryho, který pořád dělal něco s tím kávovým táckem. Hlavu jsem zabořila do jeho saka a jen doufala, aby se na mě pořád tak nekoukala. Cítila jsem se opravdu divně. A to ještě divněji než to, když jsem se probudila vedle samotného Harryho Stylese. Začala jsem si hrát se svými prsty a po chvíli i s látkou šatů. Znovu jsem se podívala na tu Sophii, která mě pořád sledovala. Když jsme si pár minut dívali do očí nakonec pohled odtrhla a podívala se na ostatní. Pousmála jsem se a vzala si jídelní lístek, kde jsem si začala vybírat nějaké jídlo. Mám celkem hlad, jelikož ráno jsme si nestihli vychutnat tu snídani. Uchechtla jsem se nad tou událostí a podívala se na Nialla, který zrovna říkal něco Louisovi a Eleanor. Liam si povídal se Sophií, Zayn s Georgem a tou druhou Sophií. Wow, máme tu dvě Sophie. To se mi bude strašně plést. Všem to, ale neuvěřitelně strašně slušelo. Přála jsem si mít vlasy jako Eleanor. Moje blond sláma vypadala jako .... no, sláma. Pokroutila jsem nad svými myšlenkami hlavou a otočila se k Harrymu, který se na mě koukal jako bych snad byla ta káva.

„A kdo bude ta má chůva? Pokud jsi to myslela vážně," zamrmlá potichu Harold, který se i přes to, že mluví se Sophií, kouká na mě. Celkem mě to potěšilo, cítila jsem se lepší. Tedy, lepší, že se na mě kouká, i když musím vypadat jako Thor, ale co. Na chvíli jsem se podívala do jeho smaragdových očí, ale pohled jsem musela hned přemístit jinam. Nevím proč, ale pohled na něj ve mně vzbuzuje podivné zvířecí pudy. Skousnu si dolní ret, protože mě v tu chvíli napadli hodně špatné myšlenky.

„Někdo kdo tě srovná. Někoho musíme najít," odpověděl Georg, který si také vybíral jídlo. Jen já musela přemýšlet, jak znovu ojedu Harryho Stylese. Ne, tedy ne! To jsem právě neřekla. Neřekla, jen jsem si to myslela a i za to bych si měla dát facku. Jednou mi to muselo stačit. Odvrátila jsem pohled k číšníkovi, který k nám akorát došel.

„Co si dáte?" zeptal se a vytáhl ten svůj bloček. Vykulila jsem oči a podívala se na jídelní lístek. Ještě jsem ani neměla vybráno. Rychle jsem tikala pohledem tam a sem, abych si narychlo vybrala. Každý začne vyjmenovávat svou porci, jen já tady sedím a vybírám si. Kdybych nemyslela na takové idiotské věci, měla bych vybráno. Po chvíli jsem ucítila dotek na mém stehně, takže jsem hned zvedla pohled a zkontrolovala okolí. Otočila jsem se na Harolda, který se na mě usmíval a jeho ruka byla na mém stehně. Chvíli jsem se snažila vnímat jen jeho dlaň na mé pokožce, poté jsem se otočila na číšníka, který mě sledoval a nejspíše čekal co ze mě konečně vypadne.

„Emm, já si asi dám kuřecí steak a grilovanou zeleninu," řeknu narychlo první, co jsem tam viděla a podám mu svůj lístek. Když odejde, musím si oddechnout, ale pořád jsem skoro celá naplá, jelikož cítím stále jeho ruku na mém stehně. Začnu se vrtět na židli a nervózně se rozhlížím kolem. Oblije mě studený pot a já se snažím uklidnit. Celou mě pohltí zvláštní pocit a proto se natáhnu pro sklenici vody a napiju se jí. Potřebuji vážně studený led, abych se uklidnila. Protřu si spánky a podívám se na jeho ruku. Dala bych jí pryč. Určitě dala, ale nejde to. Je to pro mě až moc příjemné a já jsem vůči tomuto velmi slabý člověk. Navíc, když je to Harry s kterým jsem .... A dost už, nad tímto nesmím myslet dále! Prostě jsem se rozhodla a pomalými pohyby jeho ruku dala pryč. Tedy, ne pomalými, ale jak nejrychleji to šlo, jelikož bych si to jinak rozmyslela. Podívám se po ostatních a ti mají nějakou živou debatu mezi sebou. Radši jsem se otočila na Harryho, který se na mě se šibalským úšklebkem hleděl. Oh, ne co přijde teď? Výhružně jsem se na něj podívala a přimhouřila lehce oči. Když se, ale ke mně natáhl jako by celá ta odvaha odpadla a zbyl jen strach a nejistota. Nejraději bych couvla, to bych si ale pěkně narazila prdel. Rychle jsem stočila pohled před sebe a radši ho nevnímala.