Facebook (Harry Styles)

6* Odpuštění a pervézní řečičky (H.S.)

*HARRY*

Jsem debil, kretén, největší blbec na světě. Měl jsem ji odpovědět a říct ji vše co mám na srdci. Ale já nemůžu. Nevím jestli se chce opravdu sejít nebo to udělala jenom proto, že jí mě bylo líto. Nedokážu si nic vysvětlit. Vím jenom jedno. Miluji psaní s Amandou a chybí mi. Vše co jsme dělali, jak se smála mému špatnému humoru, i když není tak špatný, jak si ze mě dělala srandu a jak se mi svěřovala. Chci ji poznat. Tak moc ji chci vidět, prohrábnout její dlouhé, bloňďaté vlasy, dotknout se jejích růžových rtů a obejmout její křehké tělo. 

,,Harry jsi nějaký přešlý." řekne Louis a zasměje se. Jenom odvrátím pohled a sleduji ubíhající krajinu. Zrovna jedeme ze zkoušky. Za dva dny jedeme do Ameriky. Dneska a zítra je jediný den, kdy se můžeme s Amandou potkat. Chci ji potkat. A moc. Ale nevím jestli ona mě. Je to tak komplikované. 

,,Jsme tady." řekne James a zastaví před našim domem. Povzdechnu si a vystoupím z auta. Hned jdu do domu a zamířím si to do pokoje. Zavřu za sebou dveře a skočím do postele. Zavřu oči a přemýšlím nad Amandou.  V mysli se mi objeví její vlasy jako paprsky slunce, její zelené oči, které svítí jako dvě světlušky, její dokonalé tělo. Povzdechnu si a natáhnu se pro mobil. Rozkliknu náš chat a Sms. Čím více nad tím přemýšlím tím více mi to leze na mozek. Měl bych jí napsat. Nebo zavolat. Měl bych se prostě nějak ozvat a domluvili bychom se. Na to, ale nemám odvahu. Možná, ale ano....

Harry Styles: Amando ... chybíš mi. 

Nervózně se kousnu do rtu a palcem kroužím kolem tlačítka ODESLAT. Zhluboka se nadechnu a stlačím ho. Hned mobil vypnu a dojdu do koupelny. Vysleču si ze sebe všechno oblečení a stoupnu si pod sprchu. Studená voda by mi pomohla. Zapnu vodu a začnu se sprchovat. Po pár minutách vše vypnu a jdu před zrcadlo. Osuším se a dojdu zpět do ložnice. Obleču si boxerky a padnu do postele. Koukám na mobil a úplně ho hypnotizuji pohledem. Mám se na něj podívat? Odepsala mi? Opatrně se pro něj natáhnu a zapnu ho. 

1 nepřijatá zpráva...

Otevřu mobil a kouknu se na zprávu. Už jsem myslel, že mi odpustí, že se sejdeme, ale ...

Paul: Harry, nezapomeň, že v pátek jedeme do Ameriky!

 Paul ... myslel jsem, že to bude Amanda. Jsem už tak naivní? Povzdechnu si a mobil dám na noční stolek. Překulím se na druhý bok a koukám z okna. Doopravdy mi chybí. Vždy mě dokázala rozesmát, až jsem ležel na zemi a brečel, vždy mě dokázala nažhavit, vždy mě dokázala okouzlit. Připadám si jako v nějakém blbém filmu nebo knize. Nejvíce mě, ale tíží, že nevím jak dopadne ten náš konec. Jestli jako v knihách 'A žili šťastně až do smrti' a nebo 'A potom odešla a on ve slzách dokončil  svoji životní etapu'. Nevím jestli ke mně něco cítí nebo jenom jsem takové odreagování. Ale jak mi poslala tu hlasovou zprávu tak to myslela upřímně. Nemyslím si to ... vím to. Říkala to tak jemně, tak mile. Není to z lítosti. Určitě ne. Po chvilce z toho přemýšlení usnu.

**************************************************************************************************

Slyším zabzučení. Pomalu otevřu oči a překulím se na druhý bok. Vezmu si mobil. Jedna hodina ráno. Povzdechnu si a kouknu se na zvuk mého probuzení.

1 nepřijatá zpráva...

Lehce se zamračím. Otevřu zprávu a když uvidím to jméno rozbuší se mi srdce. Amanda.

Amanda, my babe: Harry ... ty mě taky. Chybí mi naše psaní. A to jsme si psali jenom pár dní! Chci, aby to bylo při starém. Já se ráno probudím a ty mě budeš bombardovat Sms na dobré ráno.             P.S. Vím, že je pozdě, ale tak ... jsem ti to potřebovala napsat.