Facebook (Harry Styles)

7* Z očí do očí?

*AMANDA

Já: Co na to říkáš?

Harry, pošuk: Chceš se sejít?

Já: Ano, špatné?

Harry, pošuk: Ne, ne, jen mě překvapilo, že se chceš sejít i ty.

Já: Jak to myslíš? I já?

Harry, pošuk: Já se chci sejít víc, jak ty ;)

Já: Oh, vážně? Taky se nemusíme sejít vůbec :P

Harry, pošuk: BERU TO ZPĚT!!!

Já: Takže? ....

Harry, pošuk: Takže.....

Já: Stylesi, neser mě!

Harry, pošuk: No, jo.

Já: Stylesi, jestli neodpovíš do pěti sekund vše odvolávám...

Harry, pošuk: CHCI. CHCI SE SEJÍT!! HNED!!!

Já: Teď nevím, jestli jsi nadržený nebo ....

Harry, pošuk: Ne, jenom se chci sejít.

Já: Dobře, kdy, kde?

Harry, pošuk: V parku Street, v 13:00?

Já: Rozhodně, zatím se měj ;)

Zamknula jsem mobil a rychle šla ke skříni. Hned jsem si vzala džínovou košili a legíny. Šla jsem do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu a převlékla se do připravených věcích. Učesala jsem si vlasy a lehce se nalíčila. Vzala jsem si kabelku, kam jsem si dala mobil, kapesníčky, sluneční brýle a nějaké ty drobnosti. Obula jsem si balerínky a vyšla do rušných ulic Londýna. Dneska je krásně. Sluníčko svítí a tím mě paprsky šimrají na odhalenou kůži a pálí do očí. Nandala jsem si sluneční brýle a s úsměvem na tváři vyšla k tomu parku. Po cestě mě zastavilo zvonění. Zastavila jsem se a zvedla ho.

,,Ano?" zeptala jsem se, až moc veselým hlasem. To jsem vážně tak natěšená na setkání s tím idiotem? Ano. Ano, jsem. Pořád si s ním píšu, a i když si to nechci přiznat tak je s ním sranda. Navíc se nemůžu dočkat, až uvidím ten jeho slavný květák na hlavě.

,,Amando? Nezapomeň, že o půl třetí jedeme." slyším hlas Mika. Cože? Tak brzy? A-ani se nestihnu pobavit s Harrym. Aspoň ho uvidím. To mi stačí. Uslyším ten jeho proslulý chraplák a uvidím jeho tak jasné 'dokonalé' tělo.

,,Tak ... tak dobře. Ještě něco?" zeptám se a zastavím před obchodem s boty. Hmm, boty.

,,Ne, vše v pořádku. Jen jsem ti to chtěl připomenout." řekne a zasměje se. Mě do smíchu moc není. Za prvé si moc nepokecám s Harrym a za druhé ty boty, co jsem si vyhlídla stojí moc. I ty hodinky. Sakra.

,,Fajn, zatím se měj." řeknu a típnu to. Povzdechnu si a zase se rozejdu pryč. Mám ještě tři čtvrtě hodiny. Dojdu ke Starbucku a vejdu tam. Porozhlédnu se tady. Je tady úplně přecpáno. Protočím nad tím oči. Kolik bohatých lidí se kupuje tuhle předraženou věc? Dobře, já. Ale já si to kupuji, kvůli tomu, abych nebyla tolik smutná a naštvaná kvůli tomu, že už dnes musím rychle odjed, aniž bych se nějak extra pobavila s Harrym. Bože!!! Už jsem jako nějaká závislá fanynka. Nejsem. Jen ... ho chci po tolika psaní vidět. Řekla jsem mu o mně hodně věcí. Koupím si karamelové latté a zaplatím. Hned se vydám z toho přecpaného místa pryč. Už tam bylo pěkně dusno. Vyšla jsem ven a hned se napila té věci. Rozešla jsem se k tomu parku. Po cestě jsem šla kolem hodně obchodů a proklínala se, že jsem si nevzala více peněz. Potom jsem málem otevřela pusu a upustila kelímek, když jsem uviděla ve výloze úžasný náhrdelník. Byl fialový, ve tvaru listu, posazený malými třpytivými kamínky a házel jas na všechny strany. Vykulím oči, když uvidím tu cenovku. Hned si vezmu mobil. Musím se s někým o úlovek podělit.