Nezapomenu na tebe

13.

Hermiona s Remusem se setkali až další den brzy ráno ve společenské místnosti. Jen se pozdravili a sotva se Mia dokázala vzpamatovat, aby něco řekla on odešel. Byla z toho zmatená a hlavně smutná. Remus cítil, jak se mu sevřelo srdce, když viděl její výraz, ale musel to udělat.
Kdykoliv s ní Mia chtěla mluvit, musel někam jít, na hodinách s ní nepromluvil ani slovo a do knihovny skoro nechodil. Hermiona už nevěděla, co má dělat. Šli z OPMČ a ona ho zatáhla do prázdné učebny, ozvali se tiché cvaknutí když kouzlem zamkla. ,,Remusi, co se děje ?!" ,,Mio, otevři ty dveře." ,,Ne, dokud mi neřekneš, co se děje." odpověděla klidně. Mlčel a to jí dohánělo k šílenství, což vedlo k tomu, že svícny v místnosti zhasly - i když se zlepšovala stále svou moc nedokázala plně ovládat. Mávnutím hůlky je Remus znovu zapálil. ,,Vážně ti nestojím ani za to, abys mi řekl, proč se mnou nechceš mluvit !" Chtěl jí toho říct tolik.... ,,Hermiono nestihneme lektvary." ,,Fakt ? Fakt tě teď zajímají debilní lektvary !" Netušila, kde se v ní bralo tolik kuráže. Křičela na něj a rozbrečela se - to ho dostalo. Nemohl vidět, jak pláče, zvláště když věděl, že je to kvůli němu. ,,Nechci ti ublížit..."
,,Jde o ten polibek ?" ,,Jo, a nejenom kvůli tomu." řekl. ,,Remusi.... Mně je jedno, že jsi vlkodlak. Jsi skvělí kluk a můj nejlepší přítel. Nechci být bez tebe." ,,Hermiono..." ,,Ne, Reme, vím, co chceš říct a nemáš pravdu. I vlkodlaci si zaslouží lásku a já to vím. Zamilovala jsem se do vlkodlaka." Měl pocit, že v ten moment jeho srdce vynechalo pár úderů. Nevěděl, co jí má říct. ,,Tuším, že to máš podobě, Remusi, ale nechápu proč se všemu, tak bráníš" ,,Se mnou tě nemůže potkat nic dobrého." řekl. ,,Mohl bys mě nechat samotnou rozhodnout o tom, co je pro mě dobré ?" ,,Nechci, abys toho litovala." řekl, když ho chytla za ruku. ,,Reme, vím, co všechno to znamená a myslím, že budu v pořádku. Pokud se s tebou teda nepůjdu projít během úplňku." řekla a pokusila se o smích. Taky se zasmál. ,,Teď ale třeba v budoucnu. Všichni na tebe budou koukat, jako na tu co to táhne s monstrem."  ,,V prvé řadě nejsi monstrum a pak je mi jedno, co si kdo myslí." řekla. Políbila ho a on spolupracoval. Když se odtáhli, ani jeden neřekl slovo. Až pak se Remus odhodlal. ,,Chci s tebou být, Mio." řekl. Usmála se. ,,Já s tebou taky."  Vtisk jí krátkou pusu. ,,Teď bychom, ale opravdu měli na ty lektvary." řekla ,, Nevím, kdo nás tady zamkl." ,, Jak jinak jsem si s tebou měla promluvit ?" zeptala se, když šli chodbou.
  Za svůj pozdní příchod dostali od profesora Křiklana školní trest a to že dnes večer uklidí laboratoř. ,,Copak jste spolu asi dělali ?" dobírala si Marlene Miu. ,,Potřebovala jsem s ním mluvit a tohle byla asi jediná možnost." řekla. ,,To spolu teď chodíte ?" zeptala se Lily. ,,Asi jo..." usmála se a tváře jí zčervenaly. Lily se trochu ulevilo bála se, že Mia chce Jamese. ,,Tak si užijte rande v laborce." Mrkla na ní Marlene a odešla na famfrpál. S Lily šli do knihovny, ale Mia se brzy odebrala do laboratoře, kde už na ní čekal Remus a Křiklan.
  Remus vytíral podlahu, zatímco Hermiona čistila nádobky. ,,Mio, půjdeš v neděli do Prasinek ?" ,, Ještě nevím." ,,Šla bys se mnou ?" usmála se. ,,Jako na rande ?" ,,Jako na rande." Usmál se.