Nezapomenu na tebe

24.

Chvíli po konci léta si pronajali malý domek v Prasinkách a Remuse poslal Brumbál k vlkodlačím smečkám, aby je přesvědčil - bohužel Hermiona nemohla jít s ním, protože by to prý bylo moc nebezpečné. Štvala jí myšlenka na to, že ho tak dlouho neuvidí. Nebylo pravděpodobné, že by se vrátil dříve než za měsíc - to jí ničilo. Odešel chvíli po obřadu Lily a Jamese a Hermiona měla čím dál tím větší strach.
  ,,Neboj určitě se ti vrátí." Snažil se ji povzbudit Regulus. ,,Nemůžu se nějak zbavit to strachu, i když to bude asi v pořádku." ,,My mezitím máme taky práci." řekl. ,,Vím, že se něco stane, Regulusi a bude to zlí..." ,,V klidu půjdeme až za pár dní, abych měl jistotu, že si to Voldemort nebude chtít jít zkontrolovat. ,,Zatím to s protilátkou je na dobré cestě, ale stále nevíme, jestli to bude fungovat." Regulus se usmál. ,,Tak při nejhorším jeden osud nezměníš, Mio." řekl. ,,Nemůžu dovolit, aby se ti něco stalo !' ,,Při nejhorším si neměj nic za zlé. Mio, nemůžeš zachránit všechny a už vůbec ne na úkor sebe." ,,Já vím, ale chci se o to aspoň pokusit." ,,Budeš mě muset omluvit za dvacet minut je schůze." řekl, když došli k domku Hermiony a Remuse. ,,V pohodě, děkuju." Usmála se a zamávala mu na rozloučenou.
   Nesnášela být sama doma. Už od dětství měla problém, když měla někde takhle zůstat. S Remusem spolu bydleli jen chvíli, ale zvyklá si na to a bylo to super. Zbožňovala snad každou maličkost, kterou spolu zažívali a každou věc, která dělala jejich obyčejný den výjimečným. Teď byla sama a musela to zvládnout. Byly to teprve dva dny a už jí to ničilo, jak to mám vydržet měsíc ? Rožla lampičku u postele a četla malého prince - už od mala tu knihu milovala a pomáhala jí v těžkých chvílích. Ani nevěděla kdy, ale usnula.
   V hlavě měla snad tisíce hlasů a všechny šeptali jednu větu - ,,Umřeš a přijdeš k nám...." ,,Nejste skuteční !" vykřikla a začala si uši, když se jí před očima začali míhat obrazy jejich nejbližších - mrtvých. Cítila, jak jí tečou slzy. ,, Nechte mě..." Znovu před ní byl Voldemort. ,,Umřeš... Ty i oni..." řekl a ona se s trhnutím probudila. Byla ta vyklepaná, že už znovu spát ani nešla. Udělala si čaj a seděla v kuchyni. Seděla tam až do ráno a pak šla do práce, kde si připadala, jak zpomalený film. Těšila se, že se pak konečně vyspí, ale ty sny byly zpět. Pro Hermionu byly následující dny hodně zlé a její spánek byl jedna velká noční můra. Voldemort se s ní chtěl spojit. Chtěl ovládnout její mysl, ale ona to nedovolila - nemohla mu to dovolit, i když jí to stálo velké úsilí.
Minerva jí poradila lektvar na spaní, který měl způsobit, že se nikdo nedostane do její mysli a ona nebude mít žádný sny - po dlouhé době se vyspala, ale stále byla ve stresu a odpočítávala dny do návratu Remuse. Nejvíce jí pomáhala Marlene a Regulus. S Regulusem plánovali cestu do jeskyně a rozhodli se jí podniknout už následující den.