Nezapomenu na tebe

20.

Zvěsti o povyku v mudlovském světě se dostaly až do Bradavic - v denní věštci byl článek o mizení mudlů a čarodějích mudlovského původu. ,,Blíží se to." řekla Hermiona a podala Remusovi noviny. Nic neřekl jen jí chytl okolo ramen. Zvěstí bylo čím dál tím víc - tragédie stále víc dotýkaly světa kouzel. Hermiona a ostatní se připravovali na OVCE, které byly už za měsíc - Mia měla obavy - nevěděla jaký jí čeká život po Bradavicích a netušila, co všechno jí vlastně čeká. Začala pracovat na pátrání po viteálech a kvůli tomu musela oslovit Reguluse Blacka - věděla, že si pravděpodobně uvědomoval, co chce Voldemort a nesouhlasil s ním, navíc podle toho, co o něm slyšela byl schopný kouzelník, který by se jí mohl hodit v plánu. Často chodil do knihovny, tak na něj jeden den počkala - byl sám, což se jí hodilo. ,,Ahoj." pozdravila ho a pokusila se o úsměv. ,,Ahoj ?" zeptal se zmateně - nebylo úplně ve zvyku, že se nebelvír chtěl začít bavit se zmijozelem. ,,Chtěla jsem si s tebou promluvit." projel jí od hlavy až k patě zvláštním pohledem. ,,Zrychli to, co chceš ? Nemám čas ani náladu na to, abych se tady bavil s mudlovskou šmejtkou"  usmála se. ,,Je to důležité a týká se tě to, ale potřebovala bych, abys šel se mnou někam jinam.." ,,Proč ?" zeptal se. ,,Nechci to řešit před celou knihovnou." chtěl jí odmítnout, ale přemohla ho jakási zvědavost. ,,Pojď"  řekl a přes chodbu jí zatáhl do místnosti, kterou ani Hermiona neznala.  ,,Nemůže se nikdo přijít ?" zeptala se. ,,Skoro nikdo o téhle místnosti neví." přikývla a snažila se nějak seřadit myšlenky, aby byla schopná souvisle mluvit. ,,Přidal jsi se k pánu zla.  Nepletu se ?" ,,To je snad moje věc.." řekl a chtěl odejít, jenže ona ho chytila za ruku. ,,Počkej, já se tě nechtěla nějak dotknout jen..." ,,Co chceš se snad taky přidat ?" usmál se, jenže nečekal její odpověď ,,Ano." ,,Neznám tě, ale pravděpodobně jsi mudla." ,,Hodně smrtijedů je polovičního původu." řekla a zkousla si ret. ,,Ano, ale... Pokud to chceš, tak musíš jinam. Nechci s tím mít nic společného."  řekl ,,Proč ?" ,,Nechci vidět, jak tě rozsápou na kusy." řekl. ,,Nejsem tak slabá, jak se asi zdám !" Musela nějak získat jeho pozornost a předstírat, že chce k Voldemortovi byla jedna z možností - stiskl její ruku. ,,Nejsi, ale vidím na tobě, že bys v tom  být nezvládla. Máš moc bojovnou povahu. Nezvládla bys být jen jeho loutkou." ,,Proč jsi se k nim přidal ty ?" zeptala se. ,,Neměl jsem moc na výběr. Ted už musím, ale byl to zajímavý rozhovor, Mio." zarazila se, když řekl její jméno . nepředstavila se mu a ani neměli společné hodiny. ,,Mohli bychom se k němu někdy vrátit." ,,Ráda riskuješ že ?" zeptal se s úsměvem. ,,Ráda znám pravdu." ,,Měj se." řekl a odešel z místnosti. Hermiona si sedla na zem a dala si hlavu do dlaní ..Tak tohle opravdu vyšlo pomyslela si, ale ještě rozhodně nebyl všem dnům konec a ona musela Reguluse znovu oslovit - byl to pro ni hrozně zvláštní člověk a ona tušila, že by v něm mohl být spojenec.                       ,,Co jsi dneska dělala s Regulusem ?" zeptal se Sirus a to jméno prakticky vyplivl - jasně má plánek došlo jí. Dívali se na ní všichni pobertové, tedy krom Petera, který spal a její pohled našel Remuse. ,,Měla bys jim to říct." řekl. ,,Co říct ?" zeptal se James a ona sebrala odvahu, aby jim řekla všechno o tom kým je. ,,Tak to je...hustý." řekl James udiveně. Sirius se dlouho snažil to všechno pobrat. ,,Stále to nevysvětluje, co jsi dělala s mým bratrem ?" ,,To si zatím chci nechat pro sbe, ale až bude čas, tak vám to všechno vysvětlím." řekla a sedla si na Remusovu postel.