Nezapomenu na tebe

12.

Další týden jediné trochu zajímavé bylo, když byly s holkama kupovat šaty na ples. Hermiona se v tomhle nějak nevyžívala, ale Lily s Marlene ano. ,,Zkus tyhle !" řekla Marlene a podala jí černé šaty. ,,Trochu moc krátké ne ?" Zeptala se když si je oblékla. ,,Asi jo." řekla Lily. Mia přela k jednomu z věšáku a uviděla tmavě modré šaty. Šla si je vyzkoušet a musela uznat, že v nich nevypadala špatně. Šaty měli výstřih tak akorát a na boku menší rozparek, který docela dobře zvýraznil její nohy.  Odtáhla závěs kabinky a čekala na názor od holek. ,,Sluší ti to !" řekla nadšeně Lily. ,,Jsou skvělí ještě ti k nim, ale musíme sehnat nějaké podpatky !" ,,Marle, já se na potpadkách zabiju !" řekla. ,,Neboj nebude to nic extra velkého." řekla a táhla je do oddělení s botama. ,,Co třeba tyhle ?" zeptala se Mia a ukázala balerínky a na nízkém podpatku. ,,Nech mě, abych ti je vybrala." řekla Marlene a ztratila se mezi regály. Hermiona zkoušela různé páry bot, které jí Marlene nosila, ale v žádných se necítila. Moc velký podpatek, nebo byli moc úzké.... Nebyla zvyklá tohle nosit. Poslední roky nosila hlavně tenisky a boty ve kterých se dalo vždy dobře utíkat. Nakonec přecejen jedny vybrala, i když tušila, že to nebude úplně ideální. Ještě vybraly boty pro Lily a šly zpět do hradu.
V den plesu byl ve škole hrozný chaos. Marlene už od sobotního rána s nadšením řešila, jaký kdo bude mít makeup. Lily šla někam za Severusem a Hermiona zamířila do knihovny. Hledala knihu, kde by bylo něco o tom spojení. Už přečetla snad všechny knihy o magických spojeních i o vlkodlacích a nikde nic nenašla, když ve dveřích uviděla Remuse knihu hned schovala pod stůl. Zajímal jí jeho svět viděla jen několik útržků a párkrát s ním o tom i mluvila, ale musel začít sám. Nechtěla ho do ničeho nutit a dovedla si představit, jak je to pro něj nepříjemné téma. Hned odnesla knihu a vzala si jinou pak spolu byli až do oběda.
  Po obědě se šly s holkama chystat na ples. Hermiona už byla nachystaná a stála před zrcadlem. Musela říct, že si nikdy nepřipadala takhle dospěle a sebevědomě. Takhle doba celkově hodně měnila její osobnost a ona o tom věděla. Dospívala a cítila se sama sebou jistější, i když stále byly momenty, které jí připomínaly, že je stále trochu tou malou ustrašenou holkou, co nesnáší své křivé zuby a nepoddajné vlasy - ale i to byla její součást a jeden chlapec jí kvůli všem těm věcem miloval, vše co se jí na sobě samotné líbilo nebo nelíbilo, ale neměl odvahu jí to říct. Byl vlkodlak, už jen to spojení s ním je pro ní hrozný problém. Měl se snažit držet se od ní dál, ale ona je jak ta nejkrásnější siréna, co ho vždy přivede zpět. Měl by se jí vyhýbat, místo toho však čeká u schodů dívčí ložnice a čeká až jí bude moct vzít na ples. Mia se na něj hned usmála. ,,Sluší ti to." řekl s nepředstíraným obdivem a její úsměv se rozšířil. ,,Děkuju, tobě taky." ,,Flirtovat spolu můžete jinde. Jdeme na ples !" řekl Sirius. Oba se jen usmáli a i ze zbytkem šli do velké síně.
  Na bokách byly stoly s jídlem a u nich několik lavic a uprostřed už tancovalo několik párů. Marlene se Siriusem hned oběhli tancovat, Lily s Jamesem si šli sednou bokem a Remus s Miou šli také tancovat. Hermiona se bavila mnohem více, než když tenkrát byla na plese s Krumem. Cítila příjemné chvění po celém těle, když spolu tančili a bavit se spolu mohli celý večer, kdyby Miu nebolely nohy. Šli si sednout a Mia si vyzula botu. ,,Bolí to moc ?" zeptal se Remus a podíval se na její červené chodidlo. ,,Trochu na chvilku si ty boty sundám a přejde to." řekla. ,,Pojď nahoru ošetřím ti to." řekl a vedl jí přes síň po schodech do jejich  společenky. Šli do jejich pokoje, kde nikdo nebyl. Miu napadlo, kde je Peter ? Ale zapomněla na to hned, když Remus promluvil. ,,Sedni si. Dojdu pro mast." řekl a šel do koupelny. Po chvíli se vrátil a sedl si k ní. Vzal její nohy položené na posteli, aby je začal masírovat a natírat mastí, která voněla po mátě. Bylo to příjemné a její bolest pomalu mizela a měnila se v slast. ,,Už je to dobré. Děkuju." usmála se a shodila nohy z jeho klína zpět na zem. Stále cítila pohyby jeho prstů na špičkách a prstech. Věděla, že je teď asi červená až za ušima, což si vysloužilo Remusův úsměv. ,,Čemu se směješ ?" zeptala se a nedokázala potlačit svůj vlastní smích. ,,Ničemu." ,,Nelži mi" ,,Nelžu." Ďábelsky se usmála a přisunula se k němu. ,,Co jdeš dělat ?" zeptal se. ,,Mučit tě." Než stihl cokoliv dalšího říct začala ho lechtat. ,,Hej ! Nech mě !" ,,Tak řekni čemu jsi se smál." ,,Neřeknu !" přidala, ale napočítala s tím, že jí Remus chytne za pás a strhne pod něj na postel. Nevzdala se. Byla to lechtací bitva a ona byla rozhodnutá nad ním vyhrát. Smáli se do doby než se najednou jejich rty spojili. Políbil ji, nejdříve šlo o jednu krátkou pusu, ta se pak změnila v líbání. Vyrušilo je až otevření dveří a Siriusův hlas. ,,Páni, to berete nějak zhurta, ale bacha ještě strejda být nechci." Mie došlo, jak blbě to celé musí vypadat. Ležel na posteli a ona seděla na něm obkročmo k tomu všemu se líbali. Zpanikařila a beze slova utekla z místnosti. Remus nechtěl odpovídat na otázky Jamese a Siriuse. Sám nevěděl žádnou odpověď. 
Nevěděl proč jí začal líbat, ale připadalo mu to tak správné. Věděl, že selhal. Měl se ovládat. Procházel se po tichých chodbách hradu a stále myslel na polibek, co otřásl jeho světem. Když jí líbal, měl pocit, že svět kolem něj neexistuje. Byl to nepopsatelný pocit, ale on věděl, že podruhé se to už stát nemůže. Neměl by s Miou trávit čas, ale nejde to. Vždy ho něco donutí, aby k ní šel - vždy cítí touhu jí chránit a starat se o ní. Miloval jí už si to přiznal, dávno v tom nebylo jen spojení. Musel na ní zapomenout. Nemohl jí říct o svých citech pravdu. Tušil, že by ho pravděpodobně odmítla a kdyby ne tak ji nemohl odsoudit k životu s vlkodlakem. Zasloužila si mnohem víc, než by jí kdy on mohl dát. Vlkodlaci jsou předsouzeni k tomu, aby byli sami. Dávno se smířil s tím že nikdy nebude mít normální život a rodinu. Musel se od Mii držet dál než udělá nějakou další blbost. 
   Mia seděla na Astronomce a nemohla se z toho všeho vzpamatovat. Stále myslela jen na ten polibek. V životě by si nemyslela, že líbání bude tak krásné. Netušila, co si o tom myslí Remus, ale okolo sebe cítila jen zmatek a tušila, že on to bude mít podobně. Zamilovala se do něj ? Ano, svým způsobem ho asi milovala už ve své době, ale teď to byli silnější a reálnější. Když přišla do pokoje holky už spaly. Také se pomalu a potichu připravila na spaní a lehla si do postele. Před očima měla stále dnešní večer a nemohla se zbavit úsměvu.