Nezapomenu na tebe

36.

Šťastné chvíle Hermiony a Remuse moc dlouho nezůstaly - Hermiona měla stále v hlavě Voldemorta a nedokázala se zbavit jeho hlasu, ale neřekla to Remusovi - nechtěla, aby si dělal starosti, ale věděla, tě on něco tuší. Na oddělení bystrozorů byl nový vedoucí a narozdíl od Moodyho byl nekompromisní a trestal každé pochybení - Remus se jen bál, co bude po úplňku - s Moodym si vždy mohl domluvit směnu, tak aby už byl v pořádku, ale pochyboval o tom, že West bude chtít prohazovat směny a tušil, že mu to dříve nebo později dojde. - všechno bylo náročné a oni dva celkem odcizili, ale stále se to dalo zvládat.
  Horší to bylo od bitvy v Prasinkách. Hermiona byla, jakoby paralizováná a ona nemohla nic udělat - jen stála a pozorovala boj okolo sebe. Slyšela šepot, ale nerozuměla tomu, co jí říkal. Probrala se až jak bylo po všem. Byl u ní Remus s James a jejich výraz tvrdil, že něco není v pořádku - Lily byla o kousek a dál objímala bezvládné tělo Marlene. Siriuse nikde v tom zmatku neviděla. ,,Co se stalo ?" zeptala se. ,,Dolohov zabil Marlene." řekl James a Mia cítila, jak se jí do očí hrnou slzy. Nemohla tam být - nemohla se na ní dívat - nechtěla ! ,,Hermiono !" Remus vyběhl za ní a chytl jí za ruku, aby jí zastavil. ,,Chci být sama." řekla a vytrhla svou ruku z jeho. ,,Mio..." chtěl něco říct, ale ona ho zastavila. ,,Co jsi mi sakra nerozuměl ?!" Vykřikla a rozběhla se k lesu - pak jí bylo její chování líto. Věděla, že to Remus myslel dobře a jen o ní měl strach - vlastně jako vždy. Nemohla uvěřit, že Marlene je mrtvá. Během války ve své době přišla o hodně blízkých, ale furt to hrozně bolelo. Nedokázala si představit, že už si z ní Marlene nikdy nebude utahovat a že už nikdy neuslyší hlas své kamarádky - nedokázala si představit, jak se teď cítí Sirius - i když mezi ním a Marlene oficiálně nikdy nic nebylo všichni věděli, že se měli rádi.
  Vrátila se domů a Remus tam nebyl, ale na stole viděla vzkaz, že šel s Jamesem a Peterem za Siriusem. Přemýšlela, jestli se naštval za ten menší výstup, už to bylo po několikáté, kdy neovládla své emoce, nebo jen měla nervy a Remus to odnesl a bylo to vzájemné - hádky byli teď skoro na denním pořádku a oba to ničilo. Jejich vztah prožíval velkou zkoušku a otázkou je zda jí zvládne, nebo se jejich cesty budou muset rozejít. Hermiona doufala, že to tak nebude - stále Remuse milovala a věděla, že on miluje jí, ale bylo to tak náročné..... Že ani jeden nevěděli, jak dál. ,,Jak je na tom Sirius ?" zeptala se, když Remus přišel. ,,Špatně opil se a naštěstí usnul." řekl a Hermiona si povzdechla - štvalo jí, že pro Marlene ani nic neudělala. Nepomohla jí, když jí potřebovala...... Remus jí objal, když viděl slzy v jejích očích. ,,Bude to dobrý..." zašeptal a dal jí pusu do vlasů. Hermiona mu vzlykla do ramene a kupodivu se jí ulevilo.