Never stop dreaming CZ

Kapitola 13

O čtyři měsíce později

Probudila mě až SMS "Dobré ráno broučku, jak jsi se vyspala ? Jinak krásné Vánoce, zítra se na tebe těším :3"  musela jsem se nad tím pousmát. Ještě jsem chvilku ležela a přemítala si, co vše se od září stalo.

Od té doby, co jsem se s Alexem začala bavit víc, zamilovala jsem do něho a na Bena pomalu zapomínala. sice jsem ho měla ráda, ale už jako kamaráda. Byl sice krásný a milí, ale prostě Alex měl něco co Ben neměl. Nedokážu to popsat, ale prostě když někoho milujete tak ani pořádně nevíte proč.Tomu se říká láska. No a po měsíci a půl přátelení, jsme to dali dohromady. Bena to sice do teď užírá, má na Alexe vztek, ale to snad brzy přejde. 

Alex je už pořád ten kluk s úžasným úsměvem, co se přestal bát lidí,ten který na mě počkal u záchodků když viděl, že mě tam Ben nechal. Už není ten tichý nenápadný klučina z poslední lavice.

Ještě stále se držím svého plánu, začít šťastně a znovu a zatím se mi to opravdu daří. Amanda mě nepoznala, ve škole jsem docela oblíbená, ale né tolik, abych byla namyšlená. S Kriss se vídáme pořád. Sice už né každý den, jako dřív, protože mám Alexe, ale oba jsme názoru, že na kamarády bychom se kvůli sobě vykašlat neměli. Ve škole mi to zatím jde výborně. A doma ? Tak tam je to pořád stejné. Sice už chápou, že mě nemohou stále hlídat. Že musím pomáhat, ale tak to je samozřejmost. Od té facky od mamky se náš vztah změnil. Podle mě jsme si blíž. Protože jsme si druhý den o tom pořádně popovídali a vše si vyjasnili a určili pravidla.

Ale už dost přemýšlení! Jsou přeci Vánoce !! Vstala jsem a šla ke své skříni na sebe hodit něco pohodlného na doma. Když jsem ji otevřela všimla jsem si na dveřích svého seznamu věcí, které chci udělat, nebo splnit, svých cílů nebo jak to nazvat nezbytných bodů jak začít znovu a šťastně. Usmála jsem nad tím a začala si ho už asi po sté číst :

►Změnit image a šatík - HOTOVO

► Přestat se bát lidí - HOTOVO 

►Zapomenout - SNAHA JE

►Najít si nové přátelé -  HOTOVO

► Zamilovat se - DOKONALE SPLNĚNO

► Snažit se mít dobré známky - NO JDE TO

►Osamostatnit se - TAK NA TOM JEŠTĚ BUDU PÁR MĚSÍCŮ PRACOVAT

► Začít mít  se mít ráda taková jaká jsem - ALEX MĚ TO NAUČIL

Zavřela jsem skříň a seběhla dolů do kuchyně, kde jsem slyšela dětský smích. Když mě uviděli rodiče i malá sestřička usmáli se "Tak tady jsi ospalče." usmála jsem se a sedla si k nim ke stromečku a sestra mi začala nosit dárečky. Bylo roztomilé jak hláskovala mé jméno, aby se ujistila, že je opravdu pro mě. Usmála jsem se nad tím a začala jsem je otevírat. Většina dárků bylo oblečení, které jsme vybrali s mamkou, protože si tak byla jistější, že se mi to bude líbit a budu to nosit. Tak jsem ještě jednou poděkovala. Pak mi sestřička přinesla 2 obálky  a na rodičích bylo vidět, že jsou netrpěliví. Pomalu jsem otevřela jednu, která byla zvláštní. Vypadala staře a měla tam takovou červenou pečeť.  Když jsem ji pomalinku a opatrně rozlepila  byla tam letenka a hodně peněz. Ta letenka byla do NEW YORKU. Nemohu tomu uvěřit, já poletím do New Yorku. Začala jsem strašně pištět, mávat rukama a tancovat jak kdybych měla epileptický záchvat, ale bylo mi to absolutně jedno! Po chvilce jsem se unavila a skočila mamce a tatínkovi kolem krku, začala je extrémně pusinkovat. "Já tomu nemohu uvěřit, prostě já nemám slov." a začali mi stékat slzy štěstí po tváři.

Vím, že je kapitolka kratší, ale jsou prázdniny a já nechci stále sedět u počítače :) Ale budu přidávat častěji, ale kratší! To slibuji! Vždy než půjdu do práce nebo z ní přijdu tak se vám budu chviličku věnovat :)

Děkuji vám za 112 místo v Náhodných ! :) Doufám, že se dostaneme ještě výš :) a za 1,15 K přečtení :) Moc to pro mě znamená :)

Budu ráda za každý vote :) Je to pro mě takové znamení, že se vám story libí, že jí čtete a chcete nové kapitoly a častěji :) a o komentářích nemluvím :) Tak co kdyby jste dolů napsali, jak se vím kapitolka líbila, jak se vám líbí vývoj a co říkáte na to že Al pojede do NY :D Co by se jí tam mohlo stát :) Co by jí mohlo donutit se už nevrátit :)