Never stop dreaming CZ

Kapitola 19

"Miluju palačinky !" Vypískla jsem na celý pokoj a otevřela oči. Ve stejný moment se do pokoje přiřítila  Caroline se zděšeným výrazem. "Co se děje ?" vykřikla. Pohled na ní byl k nezaplacení. V ruce držela zubní kartáček, pastu měla všude. Vlasy sčesala do provizorního drdolu a na jejím štíhlém těle se nesly kostkované šortky a tílko. Začala jsem se strašně smát a hodila s sebou zpátky do peřin. "Tohle mi už víckrát nedělej." nepřestávala se taky smát. "Máme dole snídani. Vzkazuje mamka." řekla a vrhla se ke dveřím, aby byla u stolu první. No měla výhodu, já totiž ještě stále ležela. 

Když jsem konečně slezla dolů a usadila se ke stolu pozdravila jsem se s Ann. Neřestávala jsem se pořád smát, protože Caroline se vítězoslavně křenila a cpala se palačinkou. "Kolik si dáš ty Al ?" otočila se na mě s úsměvem Ann. "Asi 2. Nejsem zvyklá mít takovou snídani." usmála jsem se. To už ale asi neviděla, protože ke mě stála zády a nandavala tu dobrotu. "Dáš si kafe, čaj nebo kakao ?" promluvila mezi tím, co vyndala ze skříně další marmeládu. "Asi ovocný čaj. Děkuji." odpověděla jsem. Když jsme všichni dojedli bylo samozřejmostí jít pomoc s úklidem nádobí. Sebrala jsem vše ze stolu a šla za ní, stála u myčky. Pomohla jsem jí to narovnat. "Pocházíte z NY a nebo jste se sem přestěhovali ?" zeptala jsem se zvědavě. "Přistěhovali jsme se z Evropy." usmála se a dál se věnovala nádobí. Ještě stále jsem se styděla, takže jsem raději byla potichu. Podala jsem jí poslední kousek a zmizela ve svém pokoji. 

Zapla jsme počítač a šla ke Caroline do pokoje. Zaťukala jsem a pomalu otevřela ptevřela dveře. Caroline so zrovna dělala culík. "Chceš uplést rybí cop ?" zeptala jsem se. "Ale jo ráda. Chce to změnu." usmála se a sedla si na postel. "Půjdem se pak podívat na film a nebo máš v plánu jít ven ?" povytáhla jsem jedno obočí  "Dneska je poměrně chladno, takže to necháme na zítřek a nebo až po škole v týdnu." odpověděla a užívala si moje hrátky s vlasy. "Okay, na co se tedy podíváme ?" usmála jsem se na ní "Vidělas Dárce ? Nebo Labyrint ?" dodala jsem než stačila cokoli říct. "Ne, nevím ani že takové filmy jsou. Ten první zní dobře." odvětila mezi tím, co jsem jí gumičkou utahovala konec copu.

Lehly jsme si na mojí postel, která byla větší a pustili si Dárce. Mám ten film strašně ráda, ani nevím proč. Má zvláštní poselství. Dost přemýšlení. Nechala jsem se vtáhnout dějem a nic nevnímala. Najednou mi zavibroval mobil. Lekla jsem se a vytáhla ho. 

Psal mi Alex. Moje srdce se rozbušilo a já měla strašnou radost. "Tak co ? Jak se ti tam líbí zlato ? Je ta rodina hodná ? :) " přetočila jsem se na záda a s přiblblým úsměvem, se kterým jsem hleděla do telefonu jsem začala odepisovat. "Je to tu úplně boží. Rodina je strašně milá. Ta holka z fotky se jmenuje Caroline a je děsně milá a je sní sranda. Zrovna koukáme na Dárce. Stýská se mi :) Co děláš ty ?."  odeslala jsem odpověď a dál se věnovala filmu. Za chvilku mě zas telefon upozornil, že jeho majtelku někdo shání. Odemkla jsem opět display a začala číst. "Tak to jsem rád, že se ti tam líbí a že se máš s kým bavit. Tak to nebudu rušit. Měj se. Taky se mi stýská.*" usmála jsem se nad tím. "Tak pa. Neplýtvej si kredit." odeslala jsem to ale přemýšlela, proč nenapsal co dělá ? Je snad s jinou ? Podvádí mě ? A nebo je prostě jen s klukama a chce se jim věnovat. Určitě se někde baví. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe. Uklidila jsem mobil zpátky do kapsy a koukala dál na film.

"Co vše mi vůbec chceš tady v New Yorku ukázat ?" zeptala jsem Caroline když skončil film. "V první řadě ti chci říct, ten film byl úžasný. Máš dobrej vkus. Jinak určitě musíš vidět  Sochu SVobody z blízka. Bez toho by jsi nemohla odject." a takhle dál pokračovala asi 10 minut. Vše mi i ukázala na počítači. Byla jsme uchvácena. Tolik věcí, o kterých ani nevím, že tu jsou a to jsme si myslela, že o něm vím snad všechno. Když Caroline ukončila svojí přednášku o NY přesunula se k sobě do pokoje dělat domácí úkoly. 

Já si vzala knížku, udělala si pohodlí na postely a četla si. Asi po 40 minutách, přiběhla Caroline jestli jí nepomůžu s úkolem. Jednalo se o matiku a chemii. Jelikož jsme jí už řekla, že mi tyhle dva předměty jdou nemohla jsme protestovat. Usadili jsme se tedy u mého stolu, protože byl větší. Marně jsem se jí snažila vysvětlit rovnice, zlomky a neutralizaci. "Jestli tohle někdy pochopím, budu se cítit jak největší pán světa." odpověděla celá zoufalá. Bylo to vtipné. Najednou jsem si vzpoměla, jakým způsobem učili nás. Zaply nám jendoho chlápka na youtube a ten to krásně vysvětlil. doškla jsem si k postely pro počítač, ale chvilku se tam zdržela. 

Musela jsem odepsat Kriss na Faceboooku.

Kriss : "Tak co zlato ? Jak se ti tam líbí ? Nezlobí tě tam moc ? :D"

Já : Pohodys, mám krásný velký pokoj, žiju si jak pán :D Jsem měla k snídani palačinky, které jsem nemusela dělat já :D"

Kriss :  Hej jako fakt ? :D Příště mě bereš s sebou. By nás asi ale vyhodili mít nás pod jednou střechou :D a co vůbec děláš ? :)"

Já : "Lásko mluv za sebe :DD :* Právě pomáhám Caroline s úkolem. Šla jsem pro pc, abych jí pustila toho chlápka, co umí naučit matiku i tebe :D a ty mě tu zdržuješ :D nevíš jak se jmenuje :D"

Kriss : "Tak to jsi podělala zlato :D myslím, že se jmenovat Ben :D. Tak ji jdí pomoc a neseď u pc :D"

Já: "Jojo děkuji :* :D Tak pá :)"

Kriss : "Pá :)"

Já : Uživatel je ofline

Vypla jsem žrout času a vyhledala si Bena na youtube. Donesla jsem počítač ke stolu a pomocí Bena jsem nějak Caroline vysvětlovala rovnice. "Dojdu se napít, chceš taky něco přinést ? Zvládneš to sama ?" zakřenila jse se na ní, i když už poslendí dva příklady spočítala beze mne. "Jo ve mi vodu a prosím v obýváku vedle televize je ta velká skříň. Tak prosím oteři ty dvířka a hned navrchu by měly být nějaké tužky. Přineseš mi je prosím ?" hodina na mě šťěněší výraz "Jojo určitě." usmála jsem se vydala se na cestu. 

Natočila jsem oboum do skleniček vodu a vydala se do obýváku. Byly jsme doma sami, protože Ann a Josh jeli na nákup, ale my s nimi nechtěly. Otevřela jsem přesně tu skřínku, kterou mi řekla, Vypadlo na mě pár papírů. Sehla jsem se, že je sesbírám a zas uklidím, protože tužky už jsem měla v ruce. Vypadaly také na zem. Položila jsem je vedle sklenic a vrátila se k papírům. Nedalo mi se podívat co to je. Když jsem projela zrakem první papír, myslela jsem, že špatně vidím. Když jsem se ujistila, že jsem vše četla správně. Nemohla jsem tomu uvěřit. Tohle nemohla být přeci pravda.Zastavilo se mi srdce a do očí vlily slzy. Tohle byl určitě jen zlý sen.

Tak nová kapitola je tady ! :) :D Máte radost ? Já doufám, že ano, protože já jí mám :D Doufám že se vám bude líbit :) Pokud ano, budu ráda za vote :)

Napište mi do komentářů, jak se vám líbila a co tak strašného se Al asi dozvěděla :)

Jinak, chtěla bych vás upozornit, že píšu novou story, jménem Lucy :) Tak kdyby měl někdo zájem okusit něco jiného než je NSD a  love story tak zde přikládám odkaz :) https://www.wattpad.com/story/50518505-%C5%82ucy-cz