Kapitola 14

88 5 0
                                    

Mamka se na mě usmála utřela mi slzy. Usmála jsem na ní a pak se otočila na tátu. Ten mě silně objal "Chceme pro tebe to nejlepší holčičko a víme, že jsi tam vždy chtěla." usmála jsem se na něho a utřela si ubrečenou tvář do rukávu. Byla to věc, která byla zrovna nejblíže. Usmála jsem se na ně "Já nevím co vám na to pořádně říct, jsem strašně šťastná. Sakra vždyť já poletím do New Yorku!" Vykřikla jsem zas a rodiče se zasmáli. "Jsme rádi, že jsi tak nadšená." řekli sborově a já se vydala do kuchyně udělat si horkou čokoládu.

Když se mi ohřívala, vzpomněla jsem si, že mi psal Alex. Vytáhla jsem mobil, opřela se o linku a začala psát "Děkuji, tobě taky :* Ano vyspala jsem se do růžova :D dostala jsem ten nejúžasnější dárek :3 nebudeš mi věřit co ! :D Taky se na tebe těším, zítra vše povím :)" zmáčkla jsem odeslat, dala telefon zpátky do kapsy a šla zpátky do obýváku, sedla si na gauč a přidala ke sledování pohádky.

Vždy jsem milovala tuhle vánoční pohodu. To rodinné posezení u společné večeře nebo u televize, které se nám nikdy během roku nepodařilo. Opřela jsem se mamce o rameno, ta se usmála a začala mě hladit ve vlasech. Jak to zpozorovala sestra, přiskočila ke mně a začala se lísat. Zasmála jsem se tomu, ona se mi lehla do klína a spokojeně koukala dál na televizi. Po chvilce jsem jí řekla ať si sedne přede mne na zem. Seskočila, sedla si a já jí rozpustila culík. Chvilku jsem si jí hrála s vlasy a pak jí pletla copánek. Strašně se jí líbilo, když jsem jí dělala něco s vlasy, takže držela ani nedutla a sledovala dál pohádku. Když skončila zvedla jsem se a šla do pokoje k počítači. Mamka šla zatím připravovat něco k obědu a mně řekla, že dnes jí pomáhat nemusím, tak jsem jí byla vděčná.

Vzala jsem ze stolu počítač a vlezla do postele. Venku nebylo zrovna nejhezčí počasí a Kriss byla zrovna někde pryč, takže jsme jít ven nemohly. Zjišťovala jsem co vše se dá v NY dělat a při tom byla na facebooku a k tomu hledala někde nějaký film, který bych si mohla pustit. Rozhodla jsem se, že si pustím LOL. Nevím proč, ale ten film mám strašně ráda. Když jsem ho pracně našla zazvonil mi mobil. Vytáhla jsem ho a mrkla kdo mi psal. Byl to zas Alex "Tak to je fajn. Mám růžovou přítelkyni, to snad ne :D Hééj, proč mi to nenapíšeš hned, chci to vědět hned teď, nebo tě budu mučit, až se uvidíme! :D A co děláš dneska ? Rodiče neplánovaně odjeli dřív a já se doma sám bojím a potřebuji aby mi někdo udělal večeři :DD. Nechceš přijet už dneska ? :* :D" začala jsem se smát "Mu dám růžovou přítelkyni." pomyslela jsem si.  Znělo to tak úžasně, když mi tak říkal. Usmála jsem se nad tím a vyskočila z postele vytáhla menší cestovní tašku a začala si balit. Měla jsem tam být jen na 4 dny, ale takhle tam budu 5. Musím toho využít, jsou přeci Vánoce.

Když jsem se sbalila, převlékla a osprchovala popadla jsem tašku a vydala se obout. Cestou jsem se stavila v obýváku oznámit, že  jdu  k Alexovi. Mamka se otočila jen si mě prohlídla "Milá zlatá, nejdříve se s námi najíš a pak se rozhodnu zda někam půjdeš." řekla a já poslechla, protože jsem věděla, že mám tak větší šanci na úspěch než s protesty. Popadla jsem mobil a začala psát "Zlato, dorazím tak za hodinku a půl, protože se musím navečeřet s našima a protesty by nepomohly. Tak se budu moc těšit :* :)" schovala jsem rychle mobil a šla se usadit ke stolu.

Měli jsme zapékanou brokolici s brambory a se sýrem. Miluji tohle jídlo, takže mi ani nevadilo, že jsem musela zůstat.Když jsem dojedla, odnesla jsem všechny talíře a naskládala je do myčky. Rodiče zatím seděli u televize a sestra blbla ve vaně. Přistoupila jsem za ně za pohovku, zezadu je objala a sladkým hláskem s psíma očima jsem spustila "Maminko, tatínku, víte jak moc vás mám ráda, že ano. Mohu prosím už jít ? Prosím." Chvilku nereagovali, ale já se nedala odbít. Po chvilce tedy svolili, že nemá cenu mě tu držet, že bych stejně utekla oknem, v čemž měli pravdu, nebylo by to poprvé a takhle o tom alespoň vědí. Opusinkovala jsem je obula si baleríny a vydala se k Alexovi.

Když jsem po půl hodině dorazila před jeho dům, vyndala jsem sluchátka z uší a dala je do kapsy. Popadla jsem mobil a napsala mu SMS "Podívej se z okna z obýváku :) :D" za pár vteřin, jsem viděla jak se hýbou záclony a pak ten jeho roztomilý obličej a ten nejkrásnější úsměv. Hned jak se mě všiml odběhl od okna a za chviličku se objevil ve dveřích a už šel ke mě s otevřenou náručí. Když ke mne došel objal mě strašně pevně a začal se se mnou točit a šeptat jak moc rád mě zas vidí. Vzal mi tašku, druhou rukou mě vzal za ruku a vedl mě k němu domů.

Když jsme vešli, odnesl mi tašku do jeho ložnice a já zatím počkala v předsíni, protože mi zakázal kamkoliv chodit. Když seběhl shody a vrátil se ke mne zakryl mi rukama oči a vedl mě do obýváku. To co jsem náhle uviděla mi vyrazilo dech.

Když mi je odkryl, ztratila jsem řeč. Myslela jsem, že sním. Byl to obrázek jako z toho nejromantičtějšího filmu. Od dveří k pohovce vedla cestička z okvětních lístků rudých růží, na stole byly svíčky poskládané do tvaru srdce a tam velký talíř s popcornem. Ano počítal s tím, že budu plná, což mě pobavilo. Světla byla tlumená, takže tam bylo takové to příjemné šero, ale ne tma. Vedle talíře byly dvě sklenky s vínem a uprostřed byla váza s pugetem růží. Zrovna začala hrát moje oblíbená písnička. U televize jsem si všimla, že je štos DVD, ale já věděla, že si s ním chci dnes jen povídat a mazlit a né koukat na film. To můžeme potom. Nemohla jsem se vynadívat, ale když jsem vše 3x prohlídla, otočila jsem se směrem k němu a políbila ho. Nebránil se a polibek mi vrátil.

Chtěla bych vám poděkovat za tolik přečtení :) Opravdu to pro mě strašně moc znamená :) každý vote potěší :) Napište dolů do komentářů, jak se vám kapitola líbila a jak si myslíte, že se to bude vyvíjet dál :)) Moc ráda si přečtu vaše komentáře :)

Tak se mějte hezky a zítra u další kapitoly :)

Never stop dreaming CZWhere stories live. Discover now