Jeli jsme nějakými lesy a pustinami. Bylo něco okolo půlnoci, když jsme někde zastavili. Seděla jsem vzadu a zmateně se všude okolo sebe dívala. Otevřely se dveře na mojí straně a Rick mě vytáhl vší silou z auta. Ucítila jsem prudkou bolest v kolenou, shodil mě na zem.
Následně mě popadl za ruce a prudce mě zvedl a kráčel se mnou k nějakému velkému luxusnímu domu. Nechápu, proč ti největší hajzlové mají všechno a nejmilejší lidi nemají nic.
Ocitli jsme se v předsíni. Myslela jsem, že půjdeme někam do obývacího pokoje, nebo tak, ale mýlila jsem se. Táhl mě dolů, pravděpodobně do sklepa.
Hodil mě doprostřed místnosti a rozsvítil světlo.
"Tak, jak se ti líbí nový bydleníčko, zlatíčko?," položil mi otázku, ale vůbec ho to nezajímalo. Dělal si ze mě jenom legraci.
"Sakra, proč tu jsem?!," vykřikla jsem na něj. Můj tón hlasu byl zoufalý. Netušila jsem, co po mně chce a proč jsem tady. Proč zrovna já?
"Víš, všichni, kdo znají Tomlinsona vědí, že jsi u něj byla a že jsi něco jako jeho malá kurvička," uchechtl se. Cože?!
"Cože?! Žádná jeho kurvička jsem nebyla nikdy! Pusťte mě!," řvala jsem na něj a rozeběhla se proti němu s cílem ho odsunout a utéct. Byla jsem tak naivní, když jsem si myslela, že by se mi to mohlo podařit. Chytl mě, jako kdybych nic nevážila a hodil mě na postel na druhém konci sklepa. Bolelo to.
"Teď mi řekneš, kde se ten zmrd schovává, nebo to s tebou neskončí dobře, kočičko," zasmál se. Ugh. Odpornějšího člověka jsem ještě nepotkala. Jenom jsem pokroutila v nesouhlasném gestu hlavou.
Zvedl mě, doprostřed sklepa dal židli, posadil mě na ní a silným provazem mě k židli přivázal. Přede mě dal kameru a pustil ji. Jako vážně?!
"Tak teď mi řekni, kde je Louis Tomlinson," promluvil ke mně klidně. Nahánělo mi to větší strach, než kdyby na mě křičel. To jsem na lidech nenáviděla, když jsou naštvaní, ale jednají klidně. Nikdy nevíte, kdy vyletí.
"Nikdy ti to neřeknu!," vyletěla jsem po něm. Okamžitě mi dal facku. Moje hlava se otočila ke straně. To už jsem nevydržela a rozplakala se. "Pořád mi to nechceš říct?," zasmál se. "Ne!," zakřičela jsem a tentokrát mi přiletěla pěstí. Vykřikla jsem bolestí.
Stoupl si před kameru a začal povídat: "Dobře sis ji vycvičil, Tomlinsone," zasmál se. "Ale řeknu ti, s touhle tvojí kočičkou já mám hodně velký plány. Takže buď mi vrať to, co je moje a nic se jí nestane, nebo tuhle děvku už nikdy neuvidíš! Rozumíme si?!"
Přešel ke mně, rozvázal mě a táhl pryč. Křičela jsem na něj, aby mě pustil, kopala jsem do něj. Nic s ním nepohnulo. Svalil mě na postel a začal mě bít. Křičela jsem bolestí.
Po pár minutách mě už konečně nechal. Na posteli jsem se svíjela v bolestech. On přešel ke kameře. Něco do ní řekl. Nemohla jsem se soustředit na to, co tam řekl. Jediné, co jsem dokázala vnímat, byla ta bolest.
Louis's POV
Uklidnil jsem se až ráno. Harry mi řekl, co se stalo. Jsem děsnej idiot, zase jsem to posral.
Odpoledne přišlo video Harrymu do e-mailové schránky, když jsem byl u jeho počítače. Já svoji e-mailovou schránku mít nemůžu, nic mít nemůžu, v mém vlastním zájmu.
Spustil jsem video. Usadil jsem se pohodlněji. Byl jsem zvědavý, kdo tomu idiotovi zase co poslal.
Zpozorněl jsem, když se tam objevila uplakaná Bethany. Co to kurva je?!
"Tak teď mi řekni, kde je Louis Tomlinson," hned jsem toho zasraného zmrda. Rickardo Fiz.
"Nikdy ti to neřeknu!" Ten zasranec ji uhodil! Tohle mu nedaruji! Ona se okamžitě rozplakala. Bolelo mě to strašně moc ji takhle vidět. Nemohl jsem nic udělat, jen se dívat na to zasrané video. "Pořád mi to nechceš říct?" "Ne!" Udeřil ji znovu, tentokrát silněji, přičemž ona vykřikla. Cítil jsem, jak se mi v očích objevily slzy a následně, jak stékaly po mých tvářích. "Dobře sis ji vycvičil, Tomlinsone" Až se mi ten kretén dostane pod ruce, zabiju ho! "Ale řeknu ti, s touhle tvojí kočičkou já mám hodně velký plány. Tak buď mi vrať to, co je moje a nic se jí nestane, nebo tuhle děvku už nikdy neuvidíš. Rozumíme si?!" Najednou ji rozvázal a tahal ji někam pryč. Slyšel jsem její výkřiky, aby ji pustil, ale nic. Pak už jsem slyšel jenom její křik. Po pár minutách se objevil zpátky u kamery. "Vím, že se k tobě tohle video dostane přes toho kreténa Stylese, takže mě dobře poslouchej. Ta tvoje krasavice by se příště neměla pohybovat po klubech sama, nedopadá to pak vůbec dobře, jak sám můžeš vidět. Zatímco ona se teď svíjí v bolestech, ty sedíš někde u televize a čumíš na zkurvený reklamy. Okamžitě zvedni ten zadek a přijeď, ty samozřejmě víš kam! Vezmi s sebou to, co patří mě a všechno bude tak, jak má bejt, jasný?! Ta tvoje kurvička možná bude i v pořádku." Tak a dost! Tohle posral!
Bethany's POV
Ležela jsem na posteli, nějak jsem přestala vnímat i okolí okolo sebe. Neměla jsem na to jednoduše sílu. Poprvé v životě, i po žití s Louisem, mi přišlo, že ze mě někdo doslova vymlátil duši.
Chvíli potom jsem spala. Vzbudilo mě až křičení zezhora. Pořád jsem byla v tom hnusném děsivém sklepě.
Někdo přišel, pravděpodobně Rick, a popadl mě za ruku. Vyšel se mnou nahoru schody, přičemž já byla jako oslepena vším tím světlem.
Po chvíli, když jsem si konečně zvykla na zdejší podmínky, jsem upřela pohled na člověka přede mnou.
Myslela jsem si, že je to sen, jenže nebyl. Byla to krutá realita, i když tohle, nebo-li přesněji řečeno, tahle osoba do téhle situace vnesla trochu světla a naději.
"Louisi," vyslovila jsem skoro neslyšně jeho jméno. Podle jeho výrazu jsem usoudila, že to zaslechl.
I přesto, že mě všechno bolelo, rozeběhla jsem se k němu, ale Rickova ruka mě zastavila. Přitáhl si mě k sobě.
"Heleďme se, kdo k nám zavítal. Sám pan Louis William Tomlinson," zasmál se nechutně.
"Pusť ji už, mám to tu pro tebe," řekl mu naléhavě Louis a podíval se na mě.
"Fajn, tak až mi to dáš. Ne z ruky do ruky, prostě mi to dej a pak ti předám tu tvoji děvku," smál se. Pořád se smál a mě už to začalo štvát.
"Neříkej jí tak," zavrčel a podal mu nějakou cestovní tašku.
Rick natahoval moji ruku, že mě předá Louisovi, ale najednou mě strhl ke straně a hodil o zem. Upadla jsem na kovový stupínek.
Jediné, co jsem viděla, byl už jen tma...
___________________________
Snad se vám nový díl líbí a určitě budu ráda, když zanecháte vote & comments!
I když je to už nahoře zmíněné, tento díl patří alcaca1. Je skvělá a moc talentovaná spisovatelka! Užij si díl, zlato a doufám, že se líbí :-*.
DevonneTom, xx. ❤
