4th chapter - Lifesaver

204 16 4
                                    

Couvala jsem pořád dozadu, jelikož se ke mně Louis nebezpečně přibližoval, ovšem po chvíli jsem narazila do chladné stěny, nebylo cesty ven.

Chytil pevně mou tvář, sykla jsem bolestí. Pohled mi otočil na Harryho. Nevěděla jsem, co dělat, byla jsem vystrašená.

"To si jako fakt myslíš, že jsem vás tu nechal, abyste si povídali, Harolde?!" Vyštěkl po Harrym, přičemž se mnou silně škubnul.

Jemně mi sjel dlaní po celé délce mé ruky a dal mi ruku pod tričko, přičemž ho začal svlékat. Cítila jsem slzy stékající po mých tvářích a pevně jsem zavřela oči.

"Hele, myslím, že tohle vážně není nutný, nech ji být. Vážně sis myslel, že bych se s ní vyspal?" Au. Nevěděla jsem, jak to bylo myšleno, každopádně se mě to celkem dotklo.

"Co je, jsi kamarád, Harry," zasmál se a pokračoval. "Byla dobrá, Harolde," smál se dál. Proč zrovna já jsem sakra musela s ním jít? Proč se mi to stalo?

"Kurva, už mi neříkej Harolde! A nech ji být, nechci s ní spát, sakra!" Začal řvát.

"Hele, tady velím já, takže se vzchop a do toho!" V tu chvíli mi svlékl tričko a už sahal i po podprsence, ale Harry mě odstrčil a pak se pustil do Louise. Viděla jsem, jak mu teče krev z nosu.

Chtěla jsem něco udělat, ale na to jsem se až moc bála, mohla bych to schytat taky. "Harry! Nechte toho, Louisi!" Křičela jsem, ale pořád marně. Bili se hlava nehlava.

Harrymu už taky tekla krev, nad obočím. Najednou se Harry zvedl a přešel ke mně. "Ošetříš mi to," řekl chladným tónem a popadl mě za ruku, přičemž mě táhl neznámo kam.

Došli jsme do koupelny a on mi podal lékárničku. "Nezvládl bys to sám?" Zeptala jsem se opatrně, protože jsem to vážně dělat nechtěla. "Ne, prostě to udělej," jak řekl, tak jsem taky udělala. Vzala jsem si do ruky dezinfekci a tu nastříkala na ubrousek a jemně mu ji přitiskla na ránu. Zvrásnilo se mu čelo, když se zamračil, to bylo pro mě znamení, že ho to bolí. "Omlouvám se," špitla jsem skoro neslyšně, on mě zastavil v pohybu a donutil mě, abych se mu zadívala do očí.

"To je v pohodě," řekl prostě a nechal mě, abych pokračovala, to jsem moc nepochopila, ale dělala jsem jakože nic. "Proč jsi mě před ním zachránil?" Konečně jsem sebrala odvahu na to, bych se ho zeptala. Bylo vidět, že ani nečekal, že bych na něj mohla vůbec promluvit a vzhlédl ke mně. "Nezachránil jsem tě, jen... Jaký by ti bylo, kdyby před tebou někdo někoho znásilnil?" Zůstala jsem jako přikovaná k zemi a nemohla se vůbec pohnout.

Řekl to tak bezcitně, přitom jsem mu to nevěřila, byla jsem si jistá, že na tom nepříjemném vzhledu něco je, že není takový, ale je to jen maska. "Aha, fajn," řekla jsem potichu a zalepila mj tu ránu tenkou náplastí.

"Odvedeš mě prosím zpátky do toho pokoje?" Vyslovila jsem, aniž bych se na něj podívala. Cítila jsem se ponížená, kvůli tomu, co řekl před, Louisem i kvůli tomu co řekl právě teď. Mlčky se zvedl a pevně mě popadl za loket a rozešel se se mnou zpátky do té hnusné tmavé místnosti.

Poslepu jsem našla postel a položila se na ní, ale na něco jsem narazila, nebo spíš na někoho?

______________________________

Tak je tu konečně nová část! :) Prosím o comments & votes, děkuju!
Vaše
DevonneTom ♥

Stuck in problemsKde žijí příběhy. Začni objevovat